Galenit

Galenit (Leštěnec olověný) je hojný minerál, který krystalizuje v krychlové soustavě. Starší český název blejno olověné.

Galenit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	PbS
Identifikace
Barva	kovově lesklý
Vzhled krystalu	krychlové krystaly
Soustava	krychlová
Tvrdost	2,8
Lesk	kovový
Vryp	černý
Hustota	7,2 – 7,6 g/cm³
Rozpustnost	HCl

(Plinius 77) PbS, krychlový, hojný minerál. Krystaly bývají hojné a z mnoha nalezišť známé v pěkném vývoji, většinou narostlé a někdy značně velké. Nejčastější tvar je krychle {100}, řidčeji osmistěny {111} nebo spojky krychle a oktaedru, vzácněji tvoří tabulky podle {001}.

Nejčastější je samotná krychle. Osmistěn bývá někdy protáhlý ve směru krystalografické osy tak, že nabývá vzhledu krystalu čtverečného. I jinak jsou krystaly velmi často nepravidelně vyvinuté a tvoří tzv. monstrosity, tak například podle ploch osmistěnu zploštělé, tabulkovité až lístkovité (jakoby krystaly klencové tabulkovité podle plochy spodové). Krystaly mají dosti často zaoblené hrany i rohy, někdy tak, že nabývají až tvarů kulovitých a vypadají jakoby tavené. Také rozežrané, jakoby buňkovité tvary.

Vznik

Galenit se tvoří na hydrotermálních žilách pří výstupu horkých roztoků vody do vyšších vrstev zemské kůry. Často se vyskytuje s různými jinými minerály včetně fluoritu, křemene, kalcitu, sfaleritu a pyritu.

[editovat]Vlastnosti

Patří mezi sulfidy.

[editovat]Fyzikální vlastnosti

galenit ze sbírek Národního muzea, lokalita Stříbro v Čechách

Barvu má ocelově šedou, tmavší než u ryzího olova. T=2,5-2,75, h=7,2-7,6, má intenzivní kovový lesk (zejména na štěpných plochách), krystalové plochy často matně naběhlé. Vryp má šedočerný až černý a nelesklý. Štípe se dokonale podle krychle {100} (charakteristický znak), úderem kladívka se rozpadá na drobné krychličky, vzácně je patrná štěpnost nebo dělitelnost podle {111}. Velmi snadno se taví, bývá stříbronosný.

Nejčastěji je kusový a zrnitý, ve stébelnatých (stébla jsou krystaloví jedinci prodloužení podle čtyřčetné osy souměrnosti), celistvých, vzácněji i hroznovitých a krápníkovitých, také stromečkovitých agregátech. Tvoří pseudomorfózy hlavně po pyromorfitu a vzácně fosilizuje některé zkameněliny. Na hořících haldách tvoří někdy i značně velké kostrovitě vyvinuté krystaly. Orientovaně srůstá scotunnitem, fosgenitem a anglesitem, pyritem, arsenopyritem, pyromorfitem.

[editovat]Chemické vlastnosti

galenit ze sbírek Národního muzea, lokalita Ratibořice v Čechách

Rozkládá se v kyselině dusičné za vylučování oxidů síry a PbSO₄. Před dmuchavkou se na uhlí rozstřikuje, v jemném prášku se pokojně taví (tavitelnost 2).

[editovat]Optické vlastnosti

Dvojčatný srůst podle {111} je častý, přičemž nejčastěji vznikají penetrační dvojčata dvou nestejně velkých jedinců; dvojčata jsou často tabulkovitá. Kusovité štěpné tvary jeví často dvojčatné rýhování, které je podmíněno lamelami podle {441} nebo {331} a {311}.

Pro galenit jsou charakteristické spojky {100} a {111} v takovém vývoji, že jsou oba tvary v rovnováze a vytvářejí tzv. kubooktaedr. Také dvanáctistěn {110}, časté jsou i triaksioktaedry {221} a {331} a také často {211}. Celkem je známo asi 33 jednoduchých tvarů.