(Jan A. Baťa o záplavách při budování Baťova, někdy na
jaře roku 1931)
Dosud jsou v živé paměti pohromy, způsobené
našim novostavbám na Bahňáku vodami, vystoupivšími loňského roku
z Dřevnice a Moravy.
Loni jsme to zaspali. Neočekávali jsme takový
rozsah povodně a proto také nebyli jsme na to připraveni. Ježto se však
z chyb a škod člověk učí, bylo na rozkaz chefa vybráno dno Moravy a její
koryto rozšířeno tak, že se tím docílilo dvojnásobné průtočnosti. Kromě toho
byly zvednuty hráze na obou řekách (Dřevnici i Moravě) a vůbec bylo zařízeno tolik
bezpečnostních opatření, jako by velká voda měla přijít s naprostou
jistotou ve stejné síle jako loni.
Všechny tyto zabezpečovací práce ukázaly se velmi
cennými, neboť nyní je už jasno, že dnešní velká voda nenadělá vážnějších škod.
Byl jsem tuhle na Bahňáku a prohlížel jsem tam
práci zabezpečovací skupiny.
Organisace – díky Hlavničkově pohotovosti –
klapala skvěle. V jednu hodinu s půlnoci hrozilo nebezpečí. – Jako na
povel domašírovaly na ohrožená místa organisované čety obránců. Tři kroky od
sebe. – Úsek jednoho muže. – Nespěchat zbytečně. Jenom tolik, aby nás Morava
nepředběhla. Bude-li obava, že byste nestačili, pošlete řadou vzkaz: „Číslo 212
nestačí.“
A nyní začala bitva s vodou.
„96 nestačí – 96 nestačí – 96 nestačí“ – Za půl
hodiny dospěla výzva vedoucího. Jeden muž se rozběhl zaskočit.
„91 nestačí – nestačí – nestačí.“
V hlavním stanu bylo dalších 20 mužů
v reservě a dvě nákladní auta. Úsek A 2 muži nestačí. Úsek B jeden muž,
úsek C v pořádku, úsek D 6 mužů. – Halo, vůz 42 do Zlína opatřiti 30 mužů
reservy a dodatečně pokrmy pro 300 mužů. Reservní kuchaře.
„Stav vody 184,05, stále ještě stoupá.“
„Jak je na Dřevnici?“
„183,80 pod novým mostem. Vzdouvá se
z Moravy.“
„Úsek D potřebuje dalších šest mužů a myslí, že
je lépe poslati deset. Kvasický potok přestupuje přes hráze, úsek D byl
přenesen na druhou zajišťovací hráz. Nové rozdělení obrany je na cestě.“
„Hrom do toho! Tam nás voda přemohla. Ale buďsi.
Druhá hráz je o
„Ze Zlína telefonují, že je 40 mužů na cestě asi
2 minuty. Pláště a boty budou odeslány ihned.“
„Pošlete mladého muže na kole, aby auto poslal
přímo pod viadukt. Tam nechá dvacet mužů a ostatní přiveze sem.“
„Haló – úsek A. Už je to dobré. Morava stoupá,
ale stačíme jí.“
„Haló – úsek B – stačíme.“
„Haló úsek D. Tu reservu neposílejte, už jsme si
pomohli sami.“
„Haló tady úsek C. Máme to dobré, ale musil jsem
přesunouti polovinu mužů na horní konec. Už je to tam dobré a jsou už zase zpět
na svým místech.“
Sevřená ústa mužů odpovědných za výsledek se
počala usmívat nadějí na výhru. Vítězství sice by bylo těsné, ale bylo by to
vítězství. A mimo to bylo by z toho poučení na vždy – a toho je právě nejvíce
třeba. Neboť zápoliti s vodou – na to si u nás lidé netroufali.
A voda se jeví jako každý živel na světě. Když
ovládnete jistou část, třeba malou, naučíte se vždycky znáti způsoby a
prostředky, kterak ovládnouti živel celý.
Vítězství našich hochů na Bahňáku jest vítězstvím
nejméně tak důležitým pro Bahňák, jako bylo naše volební vítězství důležitým
pro Zlín. Tu i tam nesměl selhati žádný jednotlivec a – také žádný neselhal.
Ukázali se hodnými důvěry a schopnými důvěřovati sobě samým.
