Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kostel pro jižní svahy

 

autorka neznámá, Zlínské noviny 1990

 

 V textu používám fotografie současného salesiánského kostela na Jižních svazích. Model původního velkorysého záměru není k dispozici - ne, že by se nezachoval. Nikdy nevzniknul, protože v architektonické soutěži na komplex nezvítězil žádný návrh (viz druhý článek). Pozn. C.


 

Kostel na Jižních svazích – abych pravdu řekla, tato informace z jednání Rady městského národního výboru ve Zlíně mě trochu zaskočila. Nejen pro fakt samotný, ale i pro velmi atraktivní místo, kde by měl stát a také mne hned napadlo: Kdo stavbu bude financovat? Léta jsme slýchali, že peníze na občanskou vybavenost nejsou a proto máme sídliště takové, jaké máme – bez dostatečného obchodního, sportovního, kulturního a vzdělávacího zázemí.

Obrazek

 

A teď najednou na kostel  peníze i místo jsou? A tak mi to nedalo a zašla jsem si za místopředsedou MěstNV ing. Janem Blažkem, který je nejpovolanější o kostelu  hovořit také proto, že je členem okresního výboru ČSL a předsedou její místní organizace v Malenovicích.

Nejdříve jsem se zeptala, kdo vlastně přišel na myšlenku výstavby kostela?

Nepřicházíme s ničím novým, tento záměr je starý již téměř padesát let. Již tehdy městu Zlínu jeden církevní stánek  nestačil. Tato myšlenka našla odezvu i u Tomáše Bati. Plány zhatila druhá světová válka, rok 1948 a následné budování socialismu.

Znovu se s myšlenkou dalšího kostela  přišlo koncem 60. let. Plánovalo se využití lokality v oblasti Strhance (s ní počítaly plány již od konce třicátých let). MěstNV přislíbil výměnu pozemků v místě za pozemky ve vlastnictví římskokatolického farního úřadu – např. na Jižních svazích – které v předchozím období protiprávně zabral stát bez jakéhokoliv církevního souhlasu a hlavně bez náhrady. Ovšem normalizační proces stavbu o dalších dvacet let oddálil.“

Obrazek

 

Takže s myšlenkou přišla římskokatolická církev a vybrala si území na Jižních svazích. Mám tomu tedy rozumět tak, že sídliště Jižní svahy je postavené na pozemcích církve?

Ne tak docela, ale zhruba 6 ha určitě. Tyto pozemky se staly majetkem národního výboru na základě zákonů z roku 1949 a 1951. Výměry bývalého JNV ve Zlíně jsou jednostranným mocenským, nikoli smluvním aktem, protože vlastníci nesouhlasili a ani nikdo neprovedl výkup pozemků.“

Obrazek

 

Jaká panuje situace dnes, chce farní úřad tyto pozemky zpět?

Ne, pozemky zpět nechce, samozřejmě – jsou zastavěné. Ovšem majetkoprávní vztahy se musejí dořešit. Náš zájem? Uvedení vlastnictví do vztahu, který je v souladu s právními předpisy a normami. To znamená, že budeme žádat o změnu výše uvedených výměrů a pak tyto pozemky nabídneme k výměně za pozemky v lokalitě pod panelárnou na Jižních svazích. Tam se podle návrhu ÚPA a poradního sboru ÚPA ONV uvažuje s touto výstavbou – v podstatě souhlasně s územním plánem sídliště.“

Obrazek

Vraťme se tedy zpět ke kostelu. Jak jsem vyrozuměla, nejedná se pouze o jeho postavení ....

Tuto skutečnost bych rád zdůraznil, opravdu se nejedná pouze o kostel, ale o křesťansko-společenské centrum. Předpokládá se, že by řád Salesiánů celé středisko řídil a kromě římsko-katolického kostela  s farou by zde provozoval velký společenský sál pro 300 lidí s kinem a možnostmi kulturních podniků, menší sál pro 60 lidí, několik kluboven, učebny pro výuku cizích jazyků, klubovny mládežnických organizací Junáka, Orla a podobně, tělocvična, 25 metrový plavecký bazén, dílny praktické výuky a menší stravovací zařízení spolu s ubytováním pro 45 lidí. V podstatě bude tento soubor sloužit všem obyvatelům sídliště a řešit zaostávající občanskou vybavenost. Sám kostel postavíme přímo pod panelárnou, ostatní areál směrem k bývalým odstavným plochám Dopravního podniku.“

Obrazek

 

A ještě dvě důležité otázky: kdo bude tento nákladný projekt financovat a kdy bude hotov?

Všechny náklady spojené s výstavbou se uhradí z církevních prostředků a to formou sbírek a dobrovolných darů občanů, organizací a podniků. A co se týká zahájení výstavby? Rada MěstNV uložila vedoucímu odboru ÚPA a ŽP ing. arch. Karlu Zemanovi stanovit podmínky a připravit podklady a připravit podklady pro vyhlášení urbanisticko architektonické soutěže a vyhlásit ji do konce letošního roku. Se zahájením výstavby první etapy křesťanského centra  se uvažuje v roce 1992. Dodavatele celé akce vybereme v konkursním řízení. Realizace tak velkého komplexu bude probíhat po etapách a tak hovořit dnes o termínu dokončení vidím jako předčasné.“

Děkuji za rozhovor.

Obrazek

 




 

jaký bude nový kostel?

Vojtěch Cekota,  Zlínské noviny 1991

 

 O uvažované stavbě nového kostela ve Zlíně na Jižních svazích se hovoří různě. Dá se říci, že především chybějí podrobnější informace, takže je širší veřejnost někdy poněkud dezorientovaná a není divu, že se potom ozývají i hlasy proti. Lidé mají například pocit, že spíše vyvstává nutnost stavět v sídlišti běžnou občanskou vybavenost – obávají se, aby kostel nevzniknul na její úkor.

Mnohé z těchto obav bychom rychle rozptýlili, kdyby měla veřejnost lepší přístup k ověřeným informacím. První významnější příležitostí, kterou investor (zlínský římskokatolický farní úřad) nabídl, byla nedávno uskutečněná beseda ve farním kostele. O zamýšlené stavbě zde hovořil a na dotazy odpovídal P. Jiří Chovanec a primátor města ing. Jaromír Schneider.

Hned úvodem musíme zdůraznit, že nikdy nebylo a není úkolem církve stavět samoobsluhy. Obchody by v nových podmínkách nemělo už stavět ani město, ale především samotní obchodníci, kteří chtějí prodávat. Církev ze svých prostředků staví kostely.

Jenom na první část zamýšleného areálu, což by měl představovat samotný kostel s farou, situovaný do nezastavěného prostoru pod panelárnou pod ulicemi Okružní a Středová (tedy severovýchodněji, nežli později skutečně vzniknul, pozn. C.) se počítá v současných cenách s nákladem přes 20 milionů korun. Farnost vybere ve sbírkách ročně kolem půl milionu – výstavba tedy závisí i na získání sponzorů, nepochybně zejména ze zahraničí. Podaří-li se dát dohromady potřebné prostředky, mohlo by se za optimálních podmínek začít stavět nejdříve v roce 1993.

Druhou část areálu tvoří poměrně rozsáhlé středisko pro mládež ještě níže pod ulicí Okružní směrem k I. etapě sídliště (dnes parkoviště, autobazar a stanoviště lunaparků). Zde by církev tak trochu suplovala úlohu města a vybudovala by v sídlišti tolik chybějící sportoviště, klubovny, učebny pro kursy, zařízení pro krátkodobé ubytování 40 až 50 osob, sál s jevištěm a 300 místy k sezení, knihovnu s čítárnou, dokonce v závěru výstavby i pětadvacetimetrový otevřený plavecký bazén. Toto středisko by spravovala kongregace salesiánů a platil by v něm určitý řád slušného chování; za předpokladu jeho dodržování by sem však měla přístup i nejširší veřejnost bez ohledu na vyznání. Výstavba tohoto areálu „B“ by navázala na dokončený kostel. Časový horisont této opět velmi nákladné stavby se ovšem propadá do vzdálenější budoucnosti.

Pozemky, na kterých by se mělo stavět, se vyznačují značnou svažitostí a budou výstavbu dosti znesnadňovat a prodražovat; na druhé straně však umožní, aby celý komplex vyniknul a stal se při pohledu z centrální části Zlína významnou dominantou Jižních svahů. Ta architektonicky vhodně doplní a vyváží současné nepříliš šťastné panorama paneláků a dvou segmentových domů.

To už se ale dostáváme do sfér, do kterých má co mluvit i magistrát města. Vzniknul zde důvod k vypsání veřejné anonymní urbanisticko-architektonické soutěže. V odborné komisi, která návrhy posoudí, zasednou jak zástupci církve, tak i Zlína.

Během besedy přišla řeč i na některé detaily připravovaného díla. Jejich rozpracování ovšem plně záleží na architektech a výběru definitivního projektu (hotového někdy v roce 1992).

-----------------------------

Obrazek

 

Poznámka pod čarou:

Jak to všechno dopadlo? Soutěž na církevní areál na JS skutečně proběhla – nakonec na hladinu vyplavalo cca 8 návrhů. Architektonicky – dle tvůrčího pohledu autorů, ale v zásadě akceptovatelných. Církevně – zde se projevila mizivá religiozita tvůrců. Neznajíce náboženských rituálů, nevyhověli. První cena udělena nebyla, vybraní autoři obdrželi nevýraznou výzvu k hledání optimálního řešení.

Vypůjčuji si návrhy z udělených druhých cen (zdrojem je kniha „Zlínská architektura 1950 – 2000“) a doporučuji k pozornosti tělo kostela ze 2. zvýšené ceny, které se dosti podobá stavbě dnešní.

Obrazek