Mr. William Douglas Pawley

Ambassador of the United States of America

Rio de Janeiro

Excelence,

s jistými rozpaky, zapříčiněnými marností mého předcházejícího úsilí,  Vás oslovuji ve věci týkající se odstranění mého jména z americko britské černé listiny. Trvám na tom že to není a že to nebyla otázka mých politických citů či aktivit. Z tohoto důvodu Vás uctivě žádám, abyste si přečetl přiložené memorandum týkající se mých aktivit. Je tak stručné jak to jen komplikovaný případ připouští..

Memorandum

1. 

Od okamžiku, kdy jsem převzal kontrolu nad zájmy firmy Baťa jsem cítil hlubokou nedůvěru k nacistům, takže každá průmyslová společnost, kterou jsem od roku 1932 založil, se pohybovala co možná nejdále od německé sféry vlivu. Seznam těchto společností je uveden níže:

A/  britská sféra:

B/  francouzská sféra:

C/  neutrální země:

D/  americká sféra:

2. Nacisty jsem byl napadán nejdříve jako Žid a následně jako přítel Židů. Tak se stalo, že se prezentuji jako katolík.

3. Na mé náklady bylo přes 400 mnou zaměstnaných židovských rodin vyvezeno z Československa pryč do různých míst mimo Evropu. Jenom dvě zůstaly.

4. V roce 1936 jsem byl nacisty donucen prodat můj závod v Německu.

5. V roce 1937 jsem vydal knihu obsahující plány na průmyslový vývoj Československa ve stát o 40 milionech obyvatelích, nezávislý na Německu.

6. Od roku 1938 jsem spolupracoval s československým generálním štábem a budoval jsem na jeho výslovnou žádost kapacity pro výrobu pneumatik, plynových masek, anticarbonu, syntetické gumy, vlákna a taninu. V této věci se odvolávám na šéfa generálního štábu generála Syrového, generála Čížka, ministra obrany Machnika atd.

7. Tato spolupráce zahrnovala získávání obrovských zásob základních surovin. Po Mnichovu jsem ponechal tyto suroviny ve Francii, Belgii, Nizozemí, Norsku a Anglii, kdekoliv, současně zakazujíce možné zásilky do Zlína.

8. V roce 1938 jsem veřejně kritizoval propagandu sudetských Němců po nacistických demonstracích v Břeclavi. Následovala další špinavá kampaň v Německu.

9. Během národní kampaně za piloty byla nám  ve Zlíně zadána kvóta 7 pilotů, vytrénovali jsme 250, mnozí z nich bojovali v RAF.

10. V roce 1938 moji dělníci a já jsme společně přispěli 30 miliony korun na Národní obranu. Byl to první a největší dar.

11. Po Mnichovu jsem byl zatčen v Mariánských lázních Gestapem a vězněn v Karlových Varech.

12. V prosinci 1938 jsem volal Dr. Benešovi do Putney ve východním Londýně, abych mu nabídnul veškerou možnou podporu pro boj za československou nezávislost. On to odmítl, ale nicméně na moje naléhání slíbil, že mi zavolá, kdyby změnil názor. Nikdy nezavolal.

13. Na začátku války jsem vydal příkaz, aby moje závody ve Francii, Británii a Indii odváděly velkou část svých zisků československé vládě. Předpokládal jsem, že to byl jeden milion dolarů ročně. Naneštěstí britské úřady zakázaly, jak věřím jako součást všeobecných opatření, v Británii a Indii tyto firemní odvody. Prostřednictvím Jana Masaryka, V. Beneše a ministra Hurbana ve Washingtonu jsem se snažil, aby tato opatření byla zrušena. Ačkoliv jsem nebyl kvůli černé listině v přímém kontaktu se svými společnostmi, vím, že moje továrna v Batanagaru v Indii odvedla 200 tisíc dolarů a maličká společnost v Dordonu ve Francii 5 617 000,- franků. Společnosti v Kanadě a v USA také prováděly významné odvody a já v této souvislosti odhaduji, že v součtu všeho jsme darovali přes 2 miliony dolarů ve prospěch československého případu, kromě obecných příspěvků na válečné úsilí. Sám jsem dalším politickým subjektům na boj za svobodu Československa poskytnul k užití miliony korun.

14. Po Mnichovu do roku 1940 jsem převedl vše, co jsem mohl, ze Zlína. Dokonce Masaryk a Britové mně po 15. březnu 1939 radili, abych se s Němci domluvil, když jsem zůstal jako poslední, který se Němcům ještě nepodrobil.

15. Během války moje továrny ve Zlíně fungovaly, ruce se nuceně podřídily, ale Němci se museli vzdát veškerých svých představ o využívání technického personálu – v plánech, které tito lidé připravovali, se objevovalo nespočetně mnoho chyb.

16. Přesvědčil jsem generálního ředitele Čiperu, aby přijal křeslo ministra veřejných prací a on mne v červnu 1939 informoval , že spojení s londýnským podzemním hnutím, tak jak jsem ho požádal, je funkční, a že všechny informace požadované vojenskými specialisty v Anglii byly doručeny během tří dnů.

17. V roce 1942 jsem zplnomocnil řízením všech jihoamerických společností kapitána H. Perryho z Kanady. Tímto způsobem jsem dosáhl vymazání těchto firem z černé listiny. V této době jsem se rozhodl, že zisky těchto společností musí být poukázány československé exilové vládě v Londýně.

18. Baťovi muži patřili mezi vůdce hnutí odporu.

a) Byl jsem informován, že Opálka, předák v naši fabrice v Baťově, byl jednou ze dvou osob předvedených v souvislosti s atentátem na Heydricha. (Dosud to nemám potvrzeno)

b) Povstání proti Němcům ve Francii začalo v naší továrně v Neuvicu, Dordone.

c) Slovenské povstání v roce 1944 bylo zahájeno muži z naší továrny v Baťovanech a bylo vedeno partyzánem Trojanem, hospodářem na mém statku v Bojnicích. Byl oceněn nejvyššími československými, ruskými a jugoslávskými vyznamenáními za statečnost.

d) Němci zabili v Baťovanech 150 osob.

19.

     Moje rodina pracovala v hnutí odporu. Švagrová, paní Thomas Baťa byla oceněna medailí za odboj, stejnou obdržel i můj synovec Josef Hlavnička. Komunisté později paní Baťovou uvěznili a Josefa donutili k útěku.

Jsem pevně přesvědčen, že ponechání mého jména během války na černé listině motivovaly více ekonomické než politické faktory. Český senátor pan Vojtěch Beneš, bratr prezidenta, psal Benešovi do Londýna a přijel ke mně, aby mi sdělil, že jeho bratr byl pokárán MEW: „Baťa je ekonomický ne politický případ ...“, řekl.

Politickým se stal až v souvislosti s nastolením prokomunistického režimu v Československu.

Současná situace se má následovně:

Můj majetek v Československu, Polsku a Jugoslávii v hodnotě kolem 200 milionu dolarů byl znárodněn koncem roku 1945. Akcionáři a ředitelé byli propuštěni a jsou vězněni.

Československý ministr vnitra, komunista Nosek, vyhlásil:

a) mé obvinění z válečných zločinů z důvodu umístění mého jména na americko-britské černé

    listině,

b) že nevzniknou žádné kompenzace za můj znárodněný majetek.

Moje telegramy a dopisy vládě v Praze zůstaly bez odpovědi.

Bylo mi řečeno, že britské a americké úřady očekávají souhlas Prahy s vymazáním mého jména. Tento souhlas nikdy nepřijde. Čeští komunisté mají zájem na ponechání mého jména v seznamu. Ale - nemohu říci, jestli je nějaký zájem USA a Britanie mně tam držet.

Cokoli mohla vyvolat prvotní verze britské černé listiny, bylo založeno na naprostém nedorozumění, protože já jsem si jistý, že moje politické a ekonomické činy jsou schopny převážit cokoliv z toho, z čehož jsem obviňován. Toto si nepochybně můžete ověřit ze zdrojů ambasády.

Uctivě Vás proto žádám, abyste pomohl vymazat moje jméno z černé litiny Státního Departamentu.

Děkuji Vám Vaše excelence za každé opatření, které Vám umožní nalézti právo v této záležitosti.

V úzkostlivém očekávání

Uctivě Váš

Jan A. Baťa

překlad Memoranda: Milan Nedbálek