Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trochu mimo styl našeho „postčeskoslovenského“ psaní zařazuji článek nezávislý, moderní. A to z prostého důvodu - pro objasnění ranné historie města jsou objevy poslední doby velmi přínosné a mnohé vysvětlující. Před dvaceti lety by nikoho nenapadlo kvůli archeologii vytvořit mnohametrový kráter v severovýchodní frontě náměstí Míru. Jáma vloni vznikla - jako produkt výstavby „Zlatého jabka“ - a našemu účelu posloužila výborně. Objevy z prosince 2006 až dubna 2007 podává zpravodajsky laik (novinářka):

 

 

staveniště odhlalilo unikátní nálezy - lidé zde žijí již tři tisíce let 

(Veronika Kapitánová)

Mladá fronta Dnes, leden 2007a duben 2007

      Uplynulo tři tisíce let od okamžiku, co se v malebném zákoutí na levém břehu meandrující říčky Dřevnice usídlili první lidé. Dokládají nám to archeologické nálezy hluboko pod povrchem nám známého města.Lidé tady rozdělávali ohně a vařili v nádobách z černé keramiky už v osmém století před Kristem. Pravěké osídlení odkryli archeologové přímo v historickém jádru Zlína. Konkrétně na náměstí Míru a pod dnešní Komerční bankou na křižovatce Dlouhé ulice a třídy Tomáše Bati, pod kostelem a u Městského divadla. Tam se pravděpodobně nacházelo pravěké jádro z období popelnicových polí, tedy asi od roku 1000 před naším letopočtem do 8. až 9. století před Kristem.

Obrazek 

Území nejstaršího osídlení lidem popelnicových polí, jak vypadalo v únoru 1987.

 

Pravěké osídlení dokládá keramika a pohřebiště. „První archeologické výzkumy se tady odehrály už v padesátých letech minulého století. Našla se tehdy celá řada pozůstatků pravěkého osídlení. Například cenný soubor drobných keramických fragmentů ze slezskoplatěnické fáze kultury lužických popelnicových polí,“ potvrdil zlínský archeolog Jiří Kohoutek.

O několik set metrů severovýchodněji, pod dnešní Kvítkovou a Hornomlýnskou ulicí, navíc pod zemí leží žárové hroby téže kultury. Pohřebiště se nachází na východ od prvních lidských příbytků. Odděluje je koryto Kudlovského potoka. „Nelze vyloučit, že výskyt žárových hrobů s první sídlištní aktivitou na území dnešního náměstí Míru úzce souvisí. Vzdálenost mezi oběma místy totiž nepřesahuje ani půl kilometru,“ zhodnotil Jiří Kohoutek. Na pravěké osídlení později navázalo osídlení v době laténské, tedy z doby okolo roku 400 až 0 před Kristem. Pod povrchem Zlína archeologové odkryli několik nádob s vysokým obsahem tuhy v keramickém materiálu, zdobených svislým rýhováním. Nalezli je na stejných místech jako keramiku kultury popelnicových polí.

Území v historickém centru Zlína se zřejmě jevilo pro osídlení poměrně výhodným místem,“ popisuje Jiří Kohoutek. Oblast totiž leží na plošině nepatrně vyvýšené nad okolní terén, na vrcholu jakéhosi terénního hřbetu. Ten se táhne ze severu na jih. Pod vyvýšeninou se vinula na levém břehu Dřevnice údolní mokrá louka. Místo to tedy bylo díky zátopové nivě úrodné a současně chráněné. „Archeologický výzkum ukázal, že právě tyto terénní vlny nad levým břehem řeky se staly významnými lokalitami jižního a středního Podřevnicka. V jejich těsné blízkosti se vyskytovaly také vodní zdroje. Vesměs šlo o potoky pramenící ve Vizovické vrchovině. Často představovaly levobřežní přítoky Dřevnice,“ potvrdil Kohoutek.

Čilý ruch Zlín zažíval i za Velkomoravské říše. Zvlněný reliéf nad úrodnými mokrými loukami však lákal lidi i dál. Píše se deváté století, temný raný středověk. Na západě se co nevidět rozpadne Franská říše na Východofranskou a Západofranskou, tedy na budoucí rozdrobenou Svatou říši římskou národa německého a přibližně dnešní Francii. Východu dominuje velkolepá Byzantská říše. A na levém břehu řeky Dřevnice hospodaří předci dnešních Zlíňanů.

Obrazek

Zde vidíme oblast, kde sídlili naši předkové v dobách starověkých i říše Velkomoravské. Dnes poklidné území podél trati, téměř vesnického rázu v protáhlém středu města. (Hornomlýnská ulice, 2004)

 

Ojedinělé střepy velkomoravské keramiky se našly na Hornomlýnské ulici. Bylo to v padesátých letech minulého století a nález tehdy vzbudil obrovský ohlas,“ řekl Jiří Kohoutek.

Archeologové objevili ornamenty zdobenou keramiku, součástí nalezeného pokladu byl i zlomek neurčitého železného předmětu, asi hlavice hřebu. Našel se i pozůstatek hrnčířské pece, vydlážděné plochými kameny. Další kousky keramiky ze středohradištního období z 9. až 10. století vydala zem pod pravým břehem potoka Januštice. „Při výstavbě již zrušeného městského koupaliště Žluté archeologové zachytili osm sídelních jam. V nich našli nálezy z období Velké Moravy,“ popsal archeolog Kohoutek. Dnes je toto velkomoravské sídliště zastavěno nákupním centrem Kaufland.

Obrazek

Další místo, které mělo výrazný význam v dobách Velkomoravských - údolí Fryštáckého (Januštického) potoka. (únor 1986)

 

Město vzniklo na křižovatce starých obchodních cest. „Naleziště na Januštici navíc prozrazuje, že tudy vedla významná stará obchodní cesta. Sloužila lidem až do 15. století, víceméně ale existuje dodnes. Vedla od severu od Holešovska kolem zeměpanského hradu Lukova přes údolí Dřevnice a dál na jih na Uherskobrodsko,“ připomenul Jiří Kohoutek. Trasa cesty vedla údolím Januštice a částečně po pravém břehu Dřevnice. Tu překračovala v místech dnešního Cigánovského mostu a pokračovala po dnešní Dlouhé ulici. Minula dnešní náměstí Míru a stoupala údolím Kudlovského potoka na hřeben Vizovických vrchů. Východně od tohoto návrší byl později zbudován původní zlínský hrad, uváděný v písemných pramenech poprvé v roce 1360.

V těchto místech se také cesta větvila. Její východní větev pokračovala směrem na Provodov, Ludkovice a Uherský Brod. Tam bylo ve 12. století doloženo i mýto. Západní větev směřovala přes Březnici na Bílovice a Uherské Hradiště. Podle všech známek byla tato západní větev významnější a zřejmě i starší,“ doplnil Kohoutek. Na průsečíku těchto cest pak vznikla osada s názvem Zlín. „Osídlení historického jádra Zlína bylo v pravěku a povelkomoravském období výrazné. Pak intenzita osídlení slábne a teprve ve 13. století se místo znovu zalidňuje,“ popsal Jiří Kohoutek. První doložená písemná zmínka o existenci Zlína pochází z roku 1322. Píše se o něm v kupní smlouvě královny Elišky Rejčky, která získala od Fricka z Egerbeka jeho zděděné statky na jižní Moravě. 

Obrazek

Pohyblivá ilustrace nejstaršího osídlení. Použito náčrtu osídlení doby Šternberské a Tetourovské (v dalších statích následuje obrázek neupravený, zabývající se pouze těmito dvěma obdobími).

 

Pozoruhodné nálezy staré i přes sedm set let objevili v prosinci 2006 a lednu 2007  archeologové v místech, která za sedm měsíců zakryje nové Obchodní a zábavní centrum Zlaté jablko.

Hluboko pod zemí jsme našli několik vrstev středověkého Zlína. První pochází z počátku třináctého století, další z přelomu patnáctého a šestnáctého století. Nejmladší objevy se vážou k období mezi rokem 1650 a 1849, kdy byl velký požár města,“ shrnul archeolog Jiří Kohoutek.

V jedenácti hloubených suterénech našli archeologové čtyři obrovské hrnčířské pece. Dvě z konce patnáctého století, další dvě z mladší doby. „Mladší měří v průměru kolem osmdesáti centimetrů. Jsou to klasické dvoukomorové pece z keramiky. Ty starší jsou obrovské a jejich rozměry neznáme. Zbyla jen torza. Porušila je totiž studna, která objekty proťala v roce 1894, kdy vznikla Záložna,“ přiblížil další archeolog Zdeněk Petrůj.

náměstí Míru - od lip do Rašínovy

      Jeden objekt navíc skrýval největší kolekci keramiky, jaký se kdy na území Zlína našel. Zem vydala například celou keramickou láhev, hrnce, džbány a velice unikátní mísu se značkou na dně a vlnovkou na vnitřním lemu. „Keramika pochází z přelomu třináctého a čtrnáctého století a objevili jsme ji v domě, který byl podle všeho zplundrován v roce 1314 za Matúše Čáka Trenčianského,“ řekl Kohoutek.

      Hornouherský šlechtic Matúš Čák Trenčianský, jehož panství sousedilo s Moravou, tehdy podnikl ozbrojenou výpravu proti českému králi Janu Lucemburskému. Obsadil hrad Brumov, Uherský Brod a Vsetín a k poddaným českého panovníka se choval krutě. Použil taktiku spálené země. Po jeho vpádech zůstaly jen zbytky hrázděných konstrukcí domů.

      Kamenný sklep našli archeologové jen jeden. Pravděpodobně pochází z přelomu patnáctého a šestnáctého století.

nám. Míru - JZ roh

 

      Archeologický průzkum potvrdil, že se nacházíme v historickém jádru. Tady vzniklo první rané středověké sídlo,“ zhodnotil Jiří Kohoutek. Starší nálezy podle něj archeologové odhalili jen pod kostelem a u Městského divadla. Tam se pravděpodobně nacházelo pravěké jádro z období popelnicových polí, tedy asi od roku 1000 před naším letopočtem do 9. - 8. století před Kristem.

Obrazek Ještě jednou se vracíme k pravěkému osídlení (pod kostelem) lidem popelnicových polí. Fotografováno v roce 2006.

 

 

Jak to bylo všechno dále?

BUDOVÁNÍ A OBJEVOVÁNÍ ZLÍNSKÉHO HRADU A ZÁMKU

 

 

 

 

Čas plyne, občas se něco staví, zedníci mnohdy najdou něco nového z dávné minulosti. Tuhle zprávu převzala z ČTK Mladá fronta Dnes dne 22. ledna 2010:

----------------------------------------

     Archeologové objevili při stavbě parkovacího domu u zlínské Baťovy nemocnice pravěké sídliště z pozdní doby bronzové.
     "Záchranný výzkum odkryl zahloubené objekty, ohniště a mocnou kulturní vrstvu, obsahující především keramiku, zvířecí kosti a mazanici. Mezi nalezenými předměty je i překrásně zdobená bronzová jehlice," řekl vedoucí archeologů Ivan Čižmář ....
     ......  Záchranný archeologický výzkum potrvá ještě přibližně tři týdny. Jednotlivé nálezy z doby 900 až 700 let před naším letopočtem památkáři laboratorně zpracují, poté se zřejmě stanou součástí sbírky Musea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

--------------------------------------
                          kráceno