Jdi na obsah Jdi na menu
 


Momentky ze staré zlínské školy – učitel HUGO RADA

 

(Jan Antonín Baťa, Román života)

 



Úvodem:

Zlomky vzpomínek na školu, sepsaných Janem Antonínem Baťou (zlínskou měšťanku navštěvoval od r. 1908 do r. 1912). Poznáme nejen některé učitele osobně, ale i rakouské školství a ucítíme závan budoucnosti – metod uplatňovaných v budoucí Masarykově pokusné měšťanské škole.

Celý text je citací stran 67 až 80 uvedené knihy.

 

Obrazek

 

Mezi nejlepší učitele patřil náš třídní učitel Hradil. Druhý na žebříčku byl učitel Babička....

... ...Nebo Radovy hodiny měřictví.

Teprve v pozdějších letech se začali učitelé baviti a zaváděti to na školách, co Rada dělal s námi v měřictví.

Kužel? No, kupka sena. Jaký má krychlový obsah?

Potřebuješ si udělat bedničku. Kolik na ni potřebuješ dřeva? Jak silná je deska a kolik na délku, když je tak a tak široká?

Tož kolik ti to vyšlo? A tož se podívejte, chlapci, tady máte právě takovou bedničku a tu je metr. Kolik to je ve skutečnosti?

Ale ty mudrci, a tož jak to, že ti to nevyšlo? Spočítals to dobře? Ukaž. No, podle knížky by to bylo třeba dobře, ale proč ti to tedy nevychází? Podívejme se. Tož vidíš, kdybys to tak nařezal, jaks to spočítal, tož bys tu bedničku asi nedal dohromady. Co? Tož vidíš. Tož na to potřebuješ měřictví, abys neproměřil a nenadělal si škody. Koupíš desku, potřebuješ bedničku, nařežeš si to – potom to nemůžeš dáti dohromady.... a tož nač to dělat? Oprav si rozměry a dones to. Já se ti na to podívám. Tož vidíš, na spoje potřebuješ tolik a na rybinu tolik ....

„Komolý kužel – kde jste, chlapci, viděli takové nemehlo, jakému se říká v měřictví komolý kužel? To je hloupý název, co? Tondo ....

„Tož cedítko, co má maminka doma na mléko?“

„Može byt. A ty Mazůrku, tvůj tatínek, co teď dělá?“

„Prosím, pane učiteli, staví komín.“

„Jaký komín?“

„Prosím, zděný komín v továrně.“

„Na to jsem se tě neptal. Ptal jsem se tě, jestli znáš něco takového, co se podobá komolému kuželi.“

Mazůrek mlčí, zatím co celá třída se už směje. Mazůrek se zlobí a kope do souseda Vrány.

„Tož ty si nevzpomeneš, kde by tak mohl býti nějaký ten komolý kužel? A za tatínkem byls, tam kde teď staví?“

„Prosím, byl.“

„A tam nebylo žádného komolého kužele?“

„Prosím, já jsem žádný neviděl.“

„A já myslím, Mazůrku, žes viděl, jenom nevěděls, že to ti pitomci v knížkách nazvali komolým kuželem. A co to je, co tvůj tatínek staví v továrně?“

„Prosím, komín.“

Celá třída už vyskakuje a křičí hlasitým šeptem. Hňupe, to je komolý kužel .... Ale ať se hlásí, jak chtí, toto je duel jeho a Radův.

„A tož tys tam žádný ten komolý kužel neviděl, co?“

„Prosím ano, viděl.“

„A tož co to bylo?“

„Prosím – ten komín.“

„A tož vidíš. A ten komolý kužel – komín – si vypočítáme, jaký má krychlový obsah.“

„Ale prosím, pane učiteli, ten komín je dutý, je obezděný jenom dokola.“

„Tož dobře, tož si spočítáme, kolik je v něm cihel. Jak to má tvůj tatínek placeno, tu práci?“

„Prosím, od tisíce... Dostává třicet korun od tisíce.“

„Tož spočítejme ten komolý kužel a potom si spočítáme ty cihly ... A kdo víte ještě o nějakém komolém kuželu? No, Hnilo, tvůj tatínek je hajným, neviděls v lese nikdy ještě komolý kužel?“

„Prosím ano.“

„A co to bylo za komolý kužel?“

„Prosím, to nebyl komolý kužel, ale strom pokácený, kulatina.“

„Ano, kulatina je komolý kužel. A jestlipak víš, jak se prodává kulatina, kmeny?“

„Prosím ano, na kubické metry.“

„Krychlové metry, co? A umíš to vypočítat? Tož počítejme...“

Vlastně základ všeho, co ve Zlíně vyrostlo, byla zlínská škola. Odtud vyšel Tomáš s Antonínem a Annou. Tady jsme byli vychováni – celá ta druhá generace, která proráží národu díru do světa.....

.....Není to ovšem náhoda, že ze třiceti kluků mé třídy je dvacet boháčů a lidí hospodářsky vyspělých, ba vynikajících. Jsou z těchto třiceti kluků mého ročníku zlínské měšťanky čtyři továrníci, sedm ředitelů v továrnách ve Zlíně a jinde. I nejslabší z těchto zámožných lidí – mých spolužáků, jež světová vojna nechala naživu, je alespoň mistrem nebo vedoucím prodejny s příjmy kolem 6.000 korun měsíčně, čili asi 70.000 ročně, to jest tolik, jako sekční šéf kteréhokoliv ministerstva, ne-li více ....