Jdi na obsah Jdi na menu
 


Omylník městské architektky zlínské- ing. arch. Dagmar Nové

 

     Tento nápravník omylů upozorňuje na .... na co vlastně? Na neznalost architektonické historie města, které tato úřednice spravuje za jeho peníze? Nebo na laxní přístup k vlastní práci?  Špatné je obojí, i když nevěřím, že by to s úřednickou hroší kůží pohnulo.  Dagmar Nová se určitě nepolepší - tak ať alespoň neškodí.

  1. Dle paní Nové park před Baťovou vilou byl destruován trasováním Gahurovy ulice v sedmdesátých letech (Časopis Stavebnictví, Zlín a století
  2. Dva záběry z května 1985 dokumentují začátek definitivního popření předpolí u vily Tomáše Bati. Všichni, co navštěvovali minimálně park u DPM, pamatují, že vyvýšené partie a prostor okolo vily byly zničeny již v letech padesátých (míra zkázy dobře viditelná na snímcích). Navíc ve východní části, pod stromy, trůnil vyřazený zázrak sovětské techniky počátku padesátých let, stíhací letoun MIG-15. Kácení stromů a navážení hlíny pro dnešní Gahurovu třídu začalo v roce 1985. 

    Plán Gottwaldov 2000 stavěl dokonce v prostoru před vilou polyfunkční objekt, který měl obsahovat m.j. např. hotel.

  3. vily T. Bati, 12/07). Dovoluji si vzpomenouti takzvané Velké opravy silnice na Tyršově nábřeží, započaté v roce 1985. Nadjezd otevírali soudruzi v říjnu 1986.
  4. Dle paní architektky domek u Morýsových domů pochází z poválečné doby. Byl zařízením staveniště pro jejich výstavbu a nějak nám přežil do současnosti (různá média - Zlínská televise, Zlínský deník ....)

    

     Tak tady to bude složitější: paní Nová si plete Morýsovy domy s domy věžovými. A úvaha, že si zedníci po roce 1945 postaví bytelné zděné zařízení staveniště v selském slohu  (ve funkcionalistickém Zlíně!)  je naprosto pitomoučká a čiší neznalostí tehdejší reality jak pracovní, tak surovinové.

      A přitom by stačilo velmi málo. Podívat se na předválečné fotografie východní části města, kde tato stavba hlídá poutníky u vizovické cesty (to je pokračování Kvítkové, které do proražení tř. T. Bati vedlo jako hlavní cesta do Vizovic - dnes cestička pod věžovými domy).

     Anebo myslet ..... a to se nechce, že Dášo. Ono to bolí, zhodnotit styl domu a zařadit jej do určitého období. A nebo že by neznalost? 

  Dovolím si tipnout - domeček pamatuje ještě císaře pána. A nejen to - dle jedné teorie přežil na místě hromadné bytové výstavby konce čtyřicátých let pouze proto, že v něm byla kdysi založena zlínská buňka KSČ.


     Osoba, stojící v čele desetihlavého (!)  úřednického radničního útvaru si plete oblasti a budovy v našem městě a zároveň rozhoduje o hlavních směrech jeho architektonického vývoje. Měla pracovat odpovědněji a s lepšími znalostmi. "Umíš, umíš. Neumíš, učíš. Neučíš, úřaduješ."

nevyfotografujete - historický domek u věžových domů


leden 2010 


     Čas nemusel ani příliš trhat oponou a hlavní architektka nechala vytisknout další perličku:
     " ......  získat dotace ve výši téměř 12,5 milionu korun, které byly použity např. při rekonstrukcích Malé scény na Obecinách, Městského divadla ....."

     A tak si říkám, zda na té "Juldě-Fuldě" vědí, co všechno jim tam vlastně slouží ku radosti. Navíc mi v lebce vrtá otázka, proč dnešní Malá scéna vznikla kdysi jako Kulturní středisko Díly

dily-OC-projekt-web.jpg