Taky sníte o životě bez pravdy a podprsenek pro zakomplexované krávy?
3. 8. 2011
Proč já se účastním takových věcí, jako je skauting, kde jsem slíbila, že se až do konce života budu chovat správně, jako hodná holka, která vždycky mluví pravdu a všem pomáhá? Proč to beru sama tak vážně? Proč se vůbec snažím, když vím, že celý můj život se točí kolem lži? Všichni se točí kolem mne. Ale lžou mi. A jak já mám v tomhle světě poznat pravdu, poznat, na koho se mohu spolehnout, když nevím? Nevím ani, kdo jsem, jak to zjistím?
Prosím, prosím, věřím ti. Nenechávej mě tu. Příliš tě potřebuji.
Slepý výkřik, smůla. Víc nic. Nikdy nebude víc, není nárok. Vždycky můžu jen bezhlasně křičet, je to nejvíc, čeho jsem sama schopná.
Dneska jsem měla ve škole volno. Proto jsem si dovolila konečně zajet dvacet kilometrů vlakem do Prahy, abych si pořídila novou podprsenku. Jak to dopadlo? Mám jí. A jsem bohatší o jednu zkušenost a jeden poznatek.
Oním poznatkem je překvapivá skutečnost...
Poznatek: V našem hlavním městě žijí převážně zakomplexované vysoké krávy. Vyplývá to z nabídky triček a podprsenek v patnácti z patnácti navštívených pražských obchodů. Ve všech prodávali trika velikosti XL a větší, ale uplá. A ve všech prodávali podprsenky s košíčky A, AA a při nejhorším B, velikosti pouze 70, 75 nebo 85. A tři čtvrtiny všech podprsenek byly push-up s vycpávkama.
Což je krapet komplikace pro člověka, který potřebuje podprsenku D 80. Nakonec jsem jí našla, byla jediná a ve slevě, protože jí nikdo nechtěl. Tak jsem se jí, chuděry, ujala. Prodavačka na mě koukala divně a přeměřila očima mé tvary. Asi se jí to moc často nestává.
Sice jsem se narodila v Praze, ale o výšce si nemůžu ani nechat zdát. To je tak jediné, jsem zakomplexovaná. Protože jsem ale příšerně malá na svůj věk!!! Nemám ani 170 v 17-ti letech, koho by to nenaštvalo?
Miluju Prahu. chtěla bych v ní zase žít. Jak mě se po ní stýská, po té anonymitě lidí a po možnosti neřešit, jestli si tě někdo prohlíží. Já chci zpátky do Prahy! Tady trpím.
V Praze jsem žila prvních pět let svého života, pak jsme se přestěhovali na vesnici, tam jsem strávila dlouhých a nádherných deset let. Jsem vesnická holka, ale z velkoměsta a dělá mi problém uvyknout na maloměsto, jako je ten zapadákov, kde bydlím. Chci do Prahy!!!
Prosím, zachraňte mě, jestli můžete. Pomozte! Já chci pryč z téhle zlaté nudné klece. Volám o pomoc. Slyšíte mě?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
