Jsou vztahy na kterých nezáleží. Aneb Proč jsem nepoznala dřív, že vztahy, na kterých nezáleží je třeba obětovat
Třeba já jsem se k mezilidským vztahům chovala úplně špatně. Nečekejte litanii "Proč jsem nepoznala dřív, že na tomhle vztahu záleží". To byste se nedočkali. Já jsem věděla, že na tomhle vztahu záleží. Spíš můžete čekat "Proč jsem nepoznala dřív, že vztahy, na kterých nezáleží je třeba obětovat".
Ano. To bude asi případnější název. Protože byla doba, kdy na mém vztahu k *Andělovi* záleželo. Tenkrát jsem nebyla schopná poznat, že věci nejsou správně. Když mi na tomto vztahu přestalo záležet, váhala jsem příliš dlouho s jeho ukončením. Kdybych to udělala dřív - tak zhruba před půl roem - mohla bych ještě mít krásný a bezproblémový vztah, na kterém záleží. S Marcem. Jo, na tomhle vztahu záleží.
Včera jsem vymněkla. On řekl, že už na ničem nezáleží, ani na tom vztahu. Že už si nemáme co říct, že nemáme nic společného. Brečela jsem do čtyř ráno. Mě na tom záleželo. On mi to vzal. Je už tak dost špatné, že měknu a bolí mě i to, že ztrácím vztah. Nestála jsem o vztahy. Kdysi. Teď už nejsem schopná se s tím rozloučit.
A Marcus neměl pravdu. Máme něco společného. Minulost. Jestli mu to nestačí, má smůlu. Já se své minulosti nevzdám. Příliš jí miluji a příliš by bolelo ztratit úplně všechno, co jsem kdy mohla mít. Hru, vztahy, na kterých nezáleží. Nebo třeba ty bláznivé věci, co jsem dělala. Jsem ta holka, co si nic nepřipouští.
Ano. Nesmím zapomenout. Když už jsou ty Velikonoce... Asi jsem dnes zklamala pár koledníků, kteří si mysleli, že jsem doma. Ne, nejsem, nikdo tu není. Úspěch! :)
