Kde vládne žízeň 22.5.2014
Po delší době se opět setkáváme nad další pivní akcí, kterou byl tentokrát výšlap na západočeský kopec Vladař. Společně s nejlínějším hodnotitelem na světě Vlastou vyrážíme z poklidné vesnice Žihle, která nám později jistě poskytne nějaký vzorek k hodnocení. Od vlakového nádraží přecházíme k lesu, kde nás čekají první turistické zajímavosti. Protože si neneseme v batůžku žádnou pivní zásobu, opájíme se pohledem na poněkud přerostlé balvany zvané Dědek a Bába. Pokračujeme dál až k místní zajímavosti, kterými je zvláštní shluk balvanů zvaný Viklany. Těžko tu lze čekat stánek s občerstvením, takže se dál držíme žluté turistické značky až ke křížení s červenou. Cestou si však Vlasta vzpomněl, že mu na hlavě něco chybí, takže tůrujeme GPS v telefonu a mastíme přes les zpátky na Viklany. Přístroj nás vede přesně až ke kamenům, což mě vede k uspokojení, že jsem 50 Kč za aplikaci nevyhodil zbytečně . Po chvilce se nám na zpáteční cestě daří najít křižovatku turistických cest a jdeme dál po červené, která nás má dovézt k rekreační oblasti u Černého rybníka, kde se podle Vlasty nachází stánek. Nálevnička tu je, ale zabetonovaná jak bunkr, takže nám v hrdle zasyčí jen hanácká kyselka a jdeme dál. Červená nás vede jistě až ke konci lesa, kde už vidíme další zajímavost...Rabštejn nad Střelou, jednoznačně nejmenší město u nás s pouhými 23 stálými obyvateli. Scházíme přes louku k říčce Střele a přecházíme přes historický kamenný most. Hned za ním se nachází nálevna U Huberta. Je ještě asi dost brzo a celkem nic se tam neděje, takže se rozhodujeme to risknout a vyšlápnout kopec, kde se nachází zajímavá nálevna U Laury se žateckým materiálem. Po letmé prohlídce zámeckého nádvoří pokračujeme po cestě ke konci Rabštejna...ou ou ou, a je zavřeno. Tak to už není sranda, tenhle žíznivý kraj se s námi moc nepáře, cestou na Vladař už žádná hospoda není. Z kopce zpátky k Hubertovi se nám už nechce, přece jen jde o celkem výživný krpál. Rozhodujeme se vsadit vše na jednu kartu a vydržet přes Vladař až do chyšského pivovaru. Se zbytky sil scházíme opět ke Střele a stoupáme lesem. Trošku kufrujeme, ale nakonec za pomoci moderní techniky vycházíme z lesa ven správným směrem. Vladař už je na dohled, ale především na Vlastovi se žízeň projevuje a začíná pokulhávat. U osady Bohuslav Vlastova žíznivá krize dosahuje vrcholu, takže se rozhodujeme obětovat výstup na vrchol a raději si zachráníme holý život. Odbočujeme do Chyše, kde je v provozu místní pivovar. Pokud bude zavřeno, je náš osud zpečetěn. Před Chyší si Vlasta hrabe do posledních rezerv a ožívá, takže se nám nakonec vesnice daří dosáhnout. Chvilka napětí...pivovarka je otevřena!!! Jsme zachráněni, první vzorek světlého v nás okamžitě syčí, takže hodnotíme až druhý:
Bohuš - testováno po světlém s obavou kafového ocasu pražených sladů tak typického pro tmavá piva. Naštěstí není moc výrazný a má solidní zpoždění. Teplota a čistota naprosto v pořádku, pifko má velice dobrý říz a pěna vcelku drží. Velice dobrá volba...1
Vlasta se koštu polotmavého neúčastní a stále zkoumá světlé, tak se k němu připojuju :
Bohuš - ještě lepší varianta předešlého polotmavého materiálu, stejně qalitní říz, pěkně čistý a žíznivý materiál. Pěna drží, vůně příjemně sladově - chmelová. Vše bez jakýchkoliv pachutí, lze pít až do odvolání...1
Vlasta - výborná nahořklá chuť, skvěle vychlazené...1
Tak tady by se opět dalo vydržet a popravdě řečeno, s 23 km v nohách se nám fakt ale nikam nechce. Nic naplat, zvednout se nakonec stejně musíme, vlak do Blatna nepočká.
Shrnutí je prosté, chyšský pivovar vyrábí zatraceně dobrý materiál. Hospoda je funkční, obsluha jede jako hodinky, testované jídlo bylo naprosto v pořádku. Lze tedy čekat dobré hodnocení:
Hospoda | Bohuš | 2 |
Vlasta | 2 | |
Obsluha | Bohuš | 1 |
Vlasta | 1- | |
Pivo | Bohuš | 1 |
Vlasta | 1 |
Čestně si slibujeme, že Vladaře příště udoláme, a mažeme zámeckou zahradou na vlak. Lokálka už v dáli supí, takže nastupujeme a couráme se na dohled doupovských kopců do vlakové stanice Blatno. Tady přesedáme na Žihli, ale máme na přípoj dobrou třičtvrtěhodinu času. Hned naproti nádraží funguje zajímavá putyka klasického vzezření, takže už víme, kde si rozbalíme čekárnu. A když zjišťuju, že tu točí mimo klasického géčka ještě Rychtáře, není co řešit. Zjevně zkušená výčepní se ani neptá, mě točí automaticky hlinecké a Vlastovi géčko, čímž si u mě automaticky získává plusový bod navíc do hodnocení předem
Bohuš - těžké překvapení dne. Teplota tak o stupeň vyšší, než by se mi líbilo, solidní říz a výrazná plnost! Nepatrně čitelné trubky, ale pro dobu čekání na vlakový přípoj v těchto krajích pomalu mana pivní...1-
Jak už jsem poznamenal, Vlasta fasuje géčko, které stejně pořád preferuje a nedaří se mi ho léta přesvědčit, že je to už prostě patok
Vlasta - nic moc, jalový, jakoby vyprchaný...3-
Bohuš - Vlasta nekecá...agresivní umělá hořkost. Solidně ošetřené pivo, které ovšem qalitu nemá kde brát. Je to takové hořkoprázdné...3
Naškrabal bych Vlastovi mrkvičku, ale teď je v tom trošku nevinně..dostal géčko automaticky. Ale možná už to má za ty roky strávené v plzeňském kraji napsané na čele...kdo ví
Já teda budu v hodnocení asi schovívavější. Výčepní si za správný odhad ten plusový bodík prostě zaslouží. Knajpa je taková typická čtyřka, jaké proti nádraží vždy bývaly. Zahrádka je pohodová, hlinecké solidní. Prostě a jasně, na svlažení žízně obstojné místo:
Hostinec Bílý dům, Blatno 53
Hospoda | Bohuš | 2 |
Vlasta | 2 | |
Obsluha | Bohuš | 1 |
Vlasta | 2- | |
Pivo | Bohuš | 1- |
Vlasta | 3- |
V dobrém rozpoložení sedáme na vlak a míříme směr Žihle. Cesta krásně ubíhá, cílová stanice je jen pár minut cesty. Vystupujeme a rozhodně musíme vyzkoušet kvalitu místních náleven. Volba padá na restauračku U Kiliána s příjemnou zahrádkou i pohodovou obsluhou. Připojuje se k nám Vlastova drahá polovička jako čerstvá posila. Sice si dává nealkoholické, které hodnotit raději nebudeme, ovšem podpora formou trefných glos nám jde k duhu. Já jdu teda do Březňáka, Vlasta statečně zůstává u géčka:
Bohuš - lehce plnější materiál s přiměřeným řízem a hořkostí. Pitelná věc na žízeň bez pachutí, su zvědavý na ležák...2
Vlasta se nalákat nedá, to musí být ale dobré géčko . To já musím rozhodně březenský ležák vyzkoušet, géčka si člověk užije všude dost.
Bohuš - trošku plnější a citelně hořčí varianta desítky, je to znova čisté a pěkně plné. Snesl bych lepší teplotu, ale jak říká klasik Mates...tady bych klidně strávil celý večer...1-
A co na místní zrzavou vodu kaskadér Vlasta?
Vlasta - nepasterovaný, ale vyčichlá chuť, nevýrazný, nic moc...3
Kilián je vcelku dobrá volba, aj když Vlasta jistě bude tvrdit opak. No, komu není rady, tomu není pomoci. Já si celkem v mezích možností pošmáknul, Vlasta naopak konzumací géčka podrobil náročné zkoušce svoje zažívací ústrojí.
Penzion a restaurace U Kiliána, Žihle 179
Hospoda | Bohuš | 2 |
Vlasta | 2- | |
Obsluha | Bohuš | 1- |
Vlasta | 2 | |
Pivo | Bohuš | 2 |
Vlasta | 3 |
Myslím, že z mého hlediska zatím veškeré kontroly výčepních zařízení dopadly solidně, obzvláště ta první zastávka stála za to. No a mě nezbývá než se rozloučit, poděkovat za perfektní výlet poněkud žíznivou oblastí, nasednout na vlak a vyrazit směr Rakovník. Určitě v dohledné době podnikneme další pokus o výstup na Vladař spojený s opětovnou kontrolou chyšského pivovárku. Těšte se!
P.S. Cesta uběhla rychle, protože jsem ji skoro celou prochrněl, a v Rakovníku mám dost času na další vlak směr do samého středozemí. Prvnímu nástupišti vévodí místní nádražka s rakovnickým pivem, jdu statečně do toho!
Bohuš - příjemně nachmelený materiál, přesná teplota a říz. Fakt dobré pifko, které je vysoce pitelné, obzvláště po hodince strávené ve vlaku z Žihle...1-
Místní nádražka překvapuje, první dojem po vstupu dovnitř byl dost rozpačitý. Čas je, zkusím další vzorek v děstském provedení:
Bohuš - pololežák je jemnější a plnější varianta předchozího výčepáku. Je znát slabší výtoč, teplopta bohužel není stejná jako u předchozího vzorku, ale plnější chuť je výzvou pro košt ležáku...2
Jedenáctka trošku zklamala, i když se nejedná vyloženě o špatný vzorek. Tím spíš, jaké piva se v nádražkách točívají, takže vesele do posledního vzorku:
Bohuš - to je přesně ono! Dobrá teplota, perfektní říz a pěna drží stejně jako u předchozích dvou vzorků. Je to čisté a je to hlavně dobré...1
Když jsem vešel dovnitř, viděl matronu za výčepem a týpky u stolů, říkal jsem si, že není dobrý nápad tenhle podnik zkoušet. Lehce laxní obsluha se ale dá překousnout, naopak tím lépe, že se zrovna tahle nedruží. Pivo bylo ale nečekaně kvalitní, takže žíznivec vlakový nemusí váhat...tady si hrdlo svlaží dobře...