Malý výlet na velkou Moravu 19-20.1.2014
Původně jsem přemýšlel, zda tento článek psát a neprovést jenom aktualizaci hned prvního příspěvku, který jsme kdy napsali. Cesta se nakonec vyvinula v solidní košt vzorků a byla by škoda celou akci odbýt jen aktualizačkou. Podíváme se na to tedy čerstvým objektivem speciálního článku.
Už dvacet let se domlouváme s mým spolužákem a výborným kamarádem Standou, že se někdy sejdeme v Pardubicích a vyrazíme spolu na moji rodnou hroudu na hokej. Po těch dlouhých letech se nám konečně podařilo smluvit termín a cesta mohla začít. Vyrazil jsem pěkně poránu městskou na pražské Hlavní nádraží a celou cestu jsem klasicky prozíval. Kdepak, pro mě už brzké vstávání není, ze mě se stává pivní medvěd brtník. Ale co bych neobětoval pro takovou akci. Na hlavním kupuju lístek a vymetám místní Billu, protože plechovkový Rakovník přijde cestou vhod. Beru mě už celkem známý vlak EC 277 Slovan a mířím směr perníkáři. Musím uznat, že tento spoj už nelze srovnat s cestováním za mých mladých studijních let. Vlak krásně frčí a s posledním lokem rakovnického se už míhá za oknem pardubická rafinérka. Vystupuju a ještě mám čas, než dorazí Standa. Neváhám a jdu najisto. Bufítek v hlavní hale nezklamal, stále tu mají vychlazené lahvové pardubické. Beru dva kousky na cestu a jdu vyhlížet na první nástupiště žíznivce. Ani moc dlouho nečekám a vlak ze Železného Brodu staví přede mnou. Vítáme se soudružským stiskem rukou a jdeme ještě na jedno. Pivovar bohužel nestíháme, hokej začíná ve Zlíně už 15:30, tak dáváme jedno v místní nádražce a vzpomínáme na jeho základněvojenská a moje studijní léta strávené ve městě perníku. K mému potěšení místní výčep přešel na Budvara, tak dáváme jeden vzorek nefiltrovaného:
10° Budvar Cvikl 23 Kč
Bohuš - příjemná záležitost na rozjezd až z Budějovic. Jedinný státní pivovar dokazuje p. Kalouskovi a p. Klausovi, že ne vše státní je nutně horší než soukromé...zde spíš platí pravý opak. Teplota solidní, pěna slabší, ale na desítku docela plná chuť lehce nakyslá po absenci filtrování. Je to dost pitelné, Budvar mě opět nezklamal, takže si zaslouží s přehledem...1-
Standa - chuťově dobré pivo, solidní říz. překvapilo a potěšilo...2
No panáček si nechává prostor pro další hodnocení, to já neváhám dát odpovídající známku. Kdyby se výčep trošku snažil, zvládnul by umazat aj ten mínus, ale furt dobrý rozjezd dnešní akce. Nádražka už není co bývala, hyzdí ji pseudomoderní design. Dvojí škoda bývalého a dnes uzavřeného nádražního bufetu hned vedle, kde jsme za studijních let dávali se spolužačkou Ivanou na rozjezd jedno klasické nádražní géčko před přednáškama. Takže co s tím?
Nádražní restaurace Pardubice, Náměstí Jana Pernera 217, Pardubice
Hospoda | Bohuš | 3 |
Standa | 3 | |
Obsluha | Bohuš | 3 |
Standa | 3 | |
Pivo | Bohuš | 1- |
Standa | 2 |
Hospoda moc neprošla, holt nostalgie zapracovala u nás obou. Obsluha podivně nechutná, interiér bez atmosféry, kterou suplovala oblaka cigaretového dýmu. Škoda sem Budvaru, tady by sedělo krušné a zákaz vstupu milovníkům dobrého piva. My vyrážíme na třetí nástupiště, kde je bohužel zavřený místní stánek. Škoda napodruhé, poslední roky se zde začalo točit solidní pardubické, tak možná zítra cestou zpátky. Nastupujeme do soupravy EC 147 Kysuca, podle jména asi frčí na Slovensko. Nám to ovšem stačí do Olomouce. Hezky si užíváme cestu, za okny ubíhá rozmanitá krajina od placky Polabí po hornatý reliéf Podorlicka. Pardubické chutná tak, že jsme v České Třebové nasuchu, ale Standa vytahuje tajný trumf...dvě plechovky svijanského! Hned zapomínám na občasnou kritiku tohoto moku, cvakne a zasyčí uzávěr plechovky a cesta nám zas krásně ubíhá. Pozorujeme bývalá zemní tělesa původní trati, my už frčíme v napřímené podobě podstatně vyšší rychlostí. Ale, Olomouc je tady, toto uteklo. Vystupujeme a na vlak směr Otrokovice máme ještě přes půl hodiny. Jdeme se tedy cournout kousek do města a slinu splachujeme v nějakém pochybném sportbaru. Mají tu sice hanušovickou jedenáctku, ale slušně sprzněnou, takže ani neděláme hodnocení a valíme zpátky na nádraží. Rychlík už čeká, takže usedáme do kupé nasucho...to už do Otrokovic vydržíme. Laxně zkušeně popisuju Standovi, co nám ubíhá za okny, a vrním tím víc, čím jsme blíž mojí rodné hroudě. V Otrokovicích máme nějaký čas, než pojede "dřevnická střela", takže jdem mrknout hned naproti k Peciválovi. Tady to už za hodnocení stojí, protože hned u vstupu mě ohromila cedule, že se tu točí břeclavské! I zamačkávám slzu nostalgie, ještě starý břeclavský Podlužan se točíval v hodonínské armě, kde jsem si kroutil svoje záklaďácké roky...teda rok. Jdu do něho, to je jasná volba!
Bohuš - pěkně hořký a hustý materiál, solidní teplota a vagon nostalgie v jednom půllitru s pivem, které se jako Podlužan točilo v hodonínské armě. Pro mě fakt dobré pití a jasně...1
Standa - po dlouhé cestě super osvěžení. Správně hořké, výborná chuť, tohle pivo potěší..1-
No, su zvědavý, zda a čemu vůbec dá panáček jedničku. Břeclav mě fakt dojala, takže dáváme něco z trošku jiného soudku:
Bohuš - lehce sametová hořkost, slušná plnost, teplota na moravské poměry dobrá. Pěna sice nemá nejlepší výdž, ale nevadí. Chuti to naštěstí moc neškodí, protože pijeme malé kousky a pivo tak rychle mizí. Jooo....1
Standa - Bohuša asi nepotěším, ale Kanec jednoznačně lepší. Pivo, co už jsem pil, prostě dobré, ale prostě jen dobré...2-
Ty vole, asi ti dám do čuchometru, můj přerovský mok hanět nebudeš! Vypláchni si hubu krušovickým a pak mi hodnoť pivo, kterým su odkojený . Máme ještě čas, tak zkoušíme třetí kousek, který tady stojí za zmínku:
Bohuš - možná schůdeček chybí do břeclavského, ale možná je to spáleným patrem mojí papule knedlíkem s rajskou, kterou Mates nechal v práci v mikrovlnce snad 10 minut .Pivo mojeho kámoša a výborného snaživého pivovarníka Kelímka, které má říz, hustotu a příjemnou lehkou nakyslost qasnic. Tady není co řešit...1
Standa - nevím, začátek byl opravdu nejlepší. Tohle pivo je poctivá práce a chutná, ale něco mi tam chybí proti Kanci. Takže dávám...2
Začínám být fakt moc zvědavý, čemu dá bordský zdrcující kritik za čistou jedna. Pecivál vůbec není špatná hospoda, výběr piv široký. Jsou tu tak kvalitní kousky, že místní svijanské ani nereflektujeme, a břeclavské je fakt perla. Interiér si na nic nehraje, je tu příjemně, obsluha funguje bez problému...cítím solidní známky.
Hospůdka U Pecivála, Havlíčkova 1854, Otrokovice
Hospoda | Bohuš | 2 |
Standa | 2 | |
Obsluha | Bohuš | 2 |
Standa | 2- | |
Pivo | Bohuš | 1 |
Standa | 1- |
Jo Pecivál je dobrá volba, aj Matesovi se tu před třema rokama líbilo. My se valíme zpátky na první nástupiště, místní kačena už čeká. Nastupujeme a frčíme směr Zlín. Dva litvínovští zoufalci dělajou ramena, ale prostě dneska cítím, že dostanou od ševců rychtu. Na zlínském nádraží už nás čeká můj synovec, velký fanda místních hokejistů, a nezmar Čeva, který už si vyzkoušel pivní hodnocení na Kladně. Silná sestava se vydává do kopce směr zimní stadion, času mnoho nezbývá. Zbývající minuty využíváme k přepadení stánků před zimákem, místní klobása přijde vhod. Zapíjíme Radegastem v igelitu, no co se dá dělat. S nacpanýma bachorama jdeme na své místo k stání na jihozápadní tribunu. Návštěva solidní, skoro 6000 lidí dělá slušný rambajz. Hokej velice ucházející, už dlouho jsem ševce neviděl doma zahrát tak solidně. Litvínov nezůstává o nic pozadu, je fakt na co se dívat. Blbé jsou fronty u stánků, takže stíháme normu "za třetinu jeden kousek". Vrrrrrrr, sudí píská konec a konečný stav na tabuli 2:1 nás uvádí do stavu naprosté spokojenosti. Valíme se v proudu diváku z kopce do města směr autobusové nádraží. Máme čas, bus na moju rodnou hroudu jede za 45 minut, tak ještě vymeteme místní nálevnu s honosným názvem Kanada. Důsledně hlídáme synovce, takže dává sklenici temné tekutiny zvané kola, a my jdem do jedinného, co se tady dá vypít:
10° Březňák 26 Kč
Bohuš - krkám a prdím, zdraví si tvrdím. Žádný strach ze sračky jako po krušném, ale solidní krkavý materiál. Je to čisté a vychlazené, ale tahle pivní fabrika se na chuti podepíše. Sterilita, ale zároveň absence pachutí a podobných hnusů dává ještě celkem solidní známku...2-
Standa - tak to ne, prostě koncern Heineken ať v Čechách nebo na Moravě, to je europivo sice v čisté sklenici, ale toť vše...4
Čeva - začnu kladnou částí hodnocení, to znamená teplota v pořádku a prostředí taky. A teď k pivu. Myslím, že by to mohlo být míň bublinkové a tím by se zvýraznila chuť.Takže ...2-
No tak chudák Březňák, tady se sním nepářou. Ještě máme čas, co by jsme si dali? Číšník ohrnuje nos se slovy "no jo, desítka březno, to je prostě slabota". Mám nápad, copak by mi pán asi tak doporučil? No to je prý jasné, on tady pije jedinně krušné. Ty vole, si myslíš, že ta karosa, co k nám jede, má záchod? Ale budiž, vyzkoušíme...jedno malé pro nás tři bude určitě stačit.
Bohuš - nakyslo a pokus místního hospodského mě doporučit něco, co mě vyžene jako košt z řádně uleželé senkrubny! Je to brkavé, kyselé a naprosto bez jakékoliv chuti! Zlatý Březňák a volám doc. Mudr. Chocholouška pro místního pingla, kterému to chutná...4
Čeva - jééé krušné, a co je lepší? Asi všechno...4
Standa už ani nenašel odvahu hodnotit, to je fakt úlet. Zlínská Kanada je fabrika na pivo, tady to frčí. Kapacita by stačila pro celý zimák, obsluha kmitá, ale o útulnosti nelze mluvit ani náhodou. Tupě se vypláchnout není problém, ale posedět a užít si atmosféru, to tady nehrozí. Hodnocení nálevny vidím poněkud divoce:
Canadapub, Gahurova 5265, Zlín
Hospoda | Bohuš | 3- |
Standa | 2- | |
Čeva | 1- | |
Obsluha | Bohuš | 4 |
Standa | 2 | |
Čeva | 3 | |
Pivo | Bohuš | 3 |
Standa | 4 | |
Čeva | 3 |
V něčem máme krapet rozptyl, ale já nemožu prostě dat dobré hodnocení obsluze, která mi chce udělat klystýr žaludku. Mizíme, bus jede za chvilku. Loučíme se s Čevou, snad se zas brzo uvidíme a pohodnotíme další místa. Na rodné hroudě jsme zachvilku a berem s sebou aj synovce. U nás doma je nalifrovaná komplet rodinka, to je bezva. Chvillku posedíme, pokecáme aj s bráchou a švagrovou a jdeme ještě vyzkoušet místní nálevny. Sokolák právě zavírá a výčepní je neoblomný...nenatočim. Jen počkej, to tě přijde jednou draho! Naštěstí Jiřka na křižovatce funguje, takže zasedáme k místnímu stolu štamgastů a dáváme jedno:
Bohuš - není to přerovské, jaké tu kdysi dávno bývalo, ale už pohled na čepicu potěší. Pivo je solidní, studené, nebrkavé, vcelku chutné. Buď máme štěstí, a nebo se fakt Jiřina snaží. To se dá vypít...2
Standa - pan domácí je pan domácí. Jsou to vzpomínky stejně jako u mě. Ale Kozel rovná se europivo...3
No co mám dodat. Je to místo mojeho mládí, tady jsem vyrůstal, odsud jsme vyráželi na bigbíty notně posilněni tehdy solidním přerovským. Tady jsem pil první piva, tady skoro bulím. Není to pivo jak bývalo, ale já se neubráním a jako pivní zastávku doporučuju. Nic se tu nezměnilo mimo popovického piva, interiér je jako za starých časů...což platí aj o záchodech. Je to fakt příjemné posezení, su prostě navrněný jak sviňa.
Hospoda Na křižovatce, Mysločovice 27
Hospoda | Bohuš | 1 |
Standa | 2- | |
Obsluha | Bohuš | 1 |
Standa | 2- | |
Pivo | Bohuš | 2 |
Standa | 3 |
Všechno snesu, ale hanět moju rodnou hospodu, to teda ne. Aź jednou zavítáme na pěnčínskou dřevěnku, sepsuju ju Standovi, že bude jen škytat. Pro mě je prostě myslocká nálevna těžce srdeční záležitost a nedám na ni dopustit. Příště ji vymeteme s Čevou a hodnocení doplním. My vyrážíme k mým rodičům, sedáme do kuchyně, debatujem a dáváme pár baněk vynikající slivovice. No jo, tady su prostě doma, co se dá dělat.
A jej, je tu ráno a vstávat se nechce. Nicméně je toho ještě dost, takže vstávat a cvičit. Jdeme ke strýčkovi Lubošovi na pokec do jeho do kotelny, a soused je zrovna doma. Pár baňkám skvělé slivovice neodoláme, lahvový Platan celkem pomáhá. Cestou k nám ještě vymetáme kotelnu dalšího strýčka Rudy a dvě baňky opět neodmítneme. Rychlý a klasicky skvělý oběd made in moja mamina a už nás tatík veze do Otrokovic na nádraží. V Mysločovicách je to bezva, ale už holt musíme valit zpátky směr Čechy. Zas máme ještě chvilku, to je příležitost dát jedno břeclavské U Pecivála. Výborný materiál, to se pak cestuje samo. Z rychlíku vystupujeme v Přerově a jdeme omrknout pivovar. Cesta Škodovou ulicí je výživná, Standa neznalý místních snědých poměrů je celkem vykulený. Překonáváme ghetto zrychlenou chůzí, pivovar je za rohem. Místní pivovarka fachčí, mrkneme tam. Jo,vypadá to tam dobře, dáváme jedno:
Bohuš - snesl bych lepší teplotu, ale jinak je to příjemně husté, říz střední, pěna trošku padá, chuť čistá bez žádných záludných pachutí. Jak říká Mates, toto se dá pít celý večer...2
Standa - dám Bohušovi za pravdu, je to pitelné, chuť dobrá. Má i říz, ale já dám přednost pivu hustšímu. Nicméně je to uděláno dobře...2
Jedenáctka je celkem slušný vzorek, užíváme si pohody, protože tu skoro nikdo není. Co si tak dát ještě jedno? Ochotná servírka nám nabízí výběr místních piv, otázkou "Tož co včil?" mě ale dostala a jen tím si nahnala hodnocení minimálně o půl stupně do plusu. Další volba je jasná, jdeme důsledně vzestupně:
Bohuš - ostřejší materiál bez diskuze. Lepší teplota, silnější a výraznější říz. Chuť stále čistá, pěna je trošku slabší, ale je to silně pitelné! Oprávněně vlajková loď místního pivovaru...1
Standa - tohle pivo se povedlo, chuťově výborné a dobrý říz. To bych mohl pít pořád, opravdu potěšilo...1
No vida, první Standova jednička je na světě! Tohle pivo si ji fakt zaslouží, je to dost dobrý materiál. A co teda včil?
14° Maxim 29 Kč
Bohuš - maximální hořkost! Chmelové jak sviňa, čepica jak u ruského kozáka někde na Donu, silný říz. Pivo ostré skoro jak moje manželka! To se nedá pít celý večer, protože by mě to složilo, ale jinak je to výborná záležitost!...1
Standa - kvalita piva se pozná, to je pivo s chutí. Jen mi chybí výdrž, tak jedno stačí...1-
Tak pivovarkou jsme chybu rozohdně neudělali. Interiér je celkem útulný, oproti první návštěvě s Matesem tu místo nechutné dyliny kmitá příjemná výčepní, jejíž hanácký dialekt mi zní v uších jak rajská hudba. Tady se dá zasednout, tady se dá aj vydržet.
Restaurace Pivovar, Komenského 321, Přerov
Hospoda | Bohuš | 2 |
Standa | 2 | |
Obsluha | Bohuš | 1 |
Standa | 2 | |
Pivo | Bohuš | 1 |
Standa | 2 |
Tady jsme si smlsli a valíme na nádraží. Ještě stíháme vymést našimi legendami opředenou podnikovou prodejnu, která nic neztratila ze své vyjímečnosti. Bohužel nemáme čas svolat personál, jako kdysi s Matesem, takže berem nějaké lahváče...já jednu dvanáctku manželce jako pozornost z výletu...a spěcháme ještě vyzkoušet místní nádražku. Ani tady se nic nezměnilo, dokonce paní za výčepem je pořád stejná. Musíme dát aspoň jednu malou přerovskou jedenáctku, hážu do batohu dva lahváče stejné značky a voltáže, a jdeme do vlaku. Nevím, jak je to možné, ale lahváče jsou celkem rychle vyprázděny a stejně rychle opět uběhla cesta. Než by člověk řekl vypito, jsme zpátky v Pardubicích. Standa má na přípoj do Brodu čas, mě je to jedno, kterým vlakem pojedu. Volba je jasná, vymetáme stánek na třetím nástupišti a dáváme jedno malé trutnovské:
Bohuš - je to klasický Trutnov se svou typickou specificky nahořklou chutí. Má to teplotu, říz, čistou chuť...takové pivo potěší. Obzvláště ve stánku, kde člověk nečeká žádný zázrak...2
Standa - nějak panáček zapomněl hodnotit. Když si vzpomene, hodnocení dodám...2
Stánek na trojce hodnotit nebudeme, jen lze říct, že je to dobré místo na čekání na vlak. Oproti nádražce solidní pivo, lze si dát ještě pardubickou jedenáctku, k tomu taky něco na zub. Je to sice na stojáka, ale zas člověk může pozorovat ruch vlakového nádraží, je to prostě taková pohodovka a zas další nostalgie. Turisto, neváhej a zavítej!
A nebo víte co? Zhodnotíme:
Stánek na 3. nástupišti, železniční stanice Pardubice, Náměstí Jana Pernera 217, Pardubice
Hospoda | Bohuš | 1 |
Standa | 2- | |
Obsluha | Bohuš | 1 |
Standa | 1- | |
Pivo | Bohuš | 1 |
Standa | 2 |
Pro mě to nemohlo dopadnout jinak, tohle je prostě pohodovka jak blázen.
My zavítali, nelitovali, ale už jdeme do pivovarky, kterou si nesmíme nechat ujít. Navíc kámošův synátor dneska odstátnicoval na místní dopravce a už tam slaví. No jo, dokonce s celou partičkou, budu muset být jako abslovent trošku chytrý. Zábava je slušně rozjetá stejně jako naše spotřeba, jdeme do jednoho:
Bohuš - moje studijní mládí, vrním blahem. Pivo čisté, studené, nekrkavé, slabší pěna, ale čistota a říz jsou v pohodě. Tohle mládí v tekutém stavu možu jen doporučit...1-
Standa - tak pivo má chuť, pěna mě drží. Dobrá chuť, není to špatné., jen obsluha tempa šneka, tak suším. Záchrana je snad blízko, uvidíme...2
Jiří - pivo dobré, správně hořké. Mohlo by být sice o něco studenější, pěna bohatá a chuť plná...2
Jeden ze spolupijících nám vypomohl s hodnocením, víc nalitých hlav taky víc ví. Pardubické si drží furt svůj standart, obzvláště tady u zdroje. Ještě máme čas na jedno, šnek se už doplížil a dává před nás další kousek:
Bohuš - to by šlo a znovu opakuju Matesovo klišé, že tohle pivo se fakt dá pít celý večer. Teplota, říz, čistá chuť a hlavně pitelnost je tam, kde potřebujeme...1
Standa - hořkost se zvyšuje, pivo dobré. Je vidět, že je od zdroje. Kvalita jak má být...2
Tak se na to mrknem.
Restaurace Pivovarka, Palackého třída 250, Pardubice
Hospioda | Bohuš | 1 |
Standa | 1 | |
Obsluha | Bohuš | 2 |
Standa | 2- | |
Pivo | Bohuš | 1 |
Standa | 2 |
Pardubická pivovarka je klasika. Pivo tu fakt umí, solidní kuchyně, kterou jsem nějak nestihl okoštovat, prostředí pohodovka. Problémy s obsluhou přetrvávají, ale není to nic fatálního. Poloha 5 minut pěšky od vlakového nádraží je ideální. Standa vyráží na vlak, takže se loučíme a slibujem si, že tento výjezd určitě musíme zopakovat dřív, než za dalších 20 let. Zároveň se domlouváme, že můj další výjezd do Železného Brodu spojíme s průzkumem Nové Paky, kde sídlí sympatický pvovar. Já dneska mám odvoz autem až dom, takže dávám ještě jedno, abych mohl krásně prochrnět půl cesty .
Co říct závěrem? Celá tato dvoudenní výprava byla jedna velká pohoda. Zase jsme řádně čuchli k mojí rodné Hané, mrkli na dost dobrý hokej, potkali fůru dobrých lidí, užili si mojí rodné hroudy a bezva rodinky, a hlavně otestovali slušnou řádku vzorků.
Příště to vypadá na výlet do Nové Paky, a taky průzkum Kobylis v sestavě posílené třema pijanama ze sousedního oddělení oprav od nás z práce. Těště se!
Aktualizace č.1
Tak jsem se po delší době zase podíval na rodnou hroudu, a při jednom rodinném výletu bylo nutno doplnit energii vyšlapanou na hrad helfštýn. Volba byla jasná a tak jsme navštívili přerovský minipivovar Parník, na které se daly vyčíst dost solidní recenze.
Trošku problém bylo vůbec nalezení podniku, ale nakonec jsme nálevnu vedle místního supermarketu objevili a vyrazili na test. První na čepu byla místní jedenáctka, na kterou jsem byl obzvláště zvědavý:
11° Námořník 21Kč
Bohuš - voňavé a příjemně vychlazeníé pivko, pěkně natočená čepica. Trošku sladší s decentním řízem, menší hořkost je daň za solidní pitelnost. Já osobně bych jich vydržel aj víc...1-
BigG - denně bych to pít nemohla...2-
Není to špatný kousek, i když by se z toho v minipivovaru asi dalo vytěžit víc...obzvláště u rodinné sommeliérky to moc neobstálo, ale tatíkovi celkem do gágora šlo. Není to příliš výrazné pivo, ale pít by se to dalo. Zkusíme teda vlajkovou loď pivovárku:
Bohuš - ještě sladší varianta jedenáctky, aj když tatíkovi se to zdálo zase dost hořké. Sneslo by to dochlazení a ani hořkost pro mě není nic moc extra. Čepica je perfektním doba natočení cca. 15 minut je ale rozhodně unikátní. kalné, jako by zrovna vyteklo ze senkrubny a trošku hledám typický říz ležáku...2
BigG - pachuť něčeho neidentifikovatelného...3-
Už dlouho se mi nestalo, abych na natočení piva čekal 15 minut...a v době dnešních technologií už vůbec ne. Proto jsem od tohoto pifka čekal absolutní kvalitu a nedočkal se. Jedenáctka byl lepší kousek, tady tomu na pivní olymp dost chybělo. Rodinný sommeliér ji nekompromisně strhal, asi jí budu muset vypláchnout po Parníku trubky žateckým . Nálevna jako taková vypadá celkem příjemně, obsluze s ekrapet nedařilo, ale nebylo to nic hrozného. Na přání BigG uvádím ještě extra hodnocení jídla :" za 2. Bramborák s uzeným a zelím, zelí výborný, uzený celkem šlo, olej z bramboráku už něco pamatuje. Obsluha potřebuje vylepšit servis". Takže co závěrem? Návštěvník neudělá chybu, když se v Parníku zastaví, ale mám takový dojem, že je místní pivovarská hospoda na Komenského o pár schůdku na schodišti výš.
Minipivovar Parník, Tovární ulice 6, Přerov
Hospoda | Bohuš | 2 |
BigG | 1 | |
Obsluha | Bohuš | 2- |
BigG | 2- | |
Pivo | Bohuš | 2 |
BigG | 3 |