Pocity I.

23. 5. 2013

29. 12. 2007

"Mám Tě moc rád", řekl on. "Taky Tě mám ráda", odpověděla ona. Poté ho známý odvezl domů za jeho ženou. Začalo to tímhle okamžikem nebo to o sobě věděli již dlouho?

Kdoví? Znám to jen z jejich vyprávění. Když ho poznala, netušila, že se do něj o dva roky později zamiluje. Prý se jí to nikdy nestalo. Nikdy, to znamená, že i když byla dříve vdaná a měla děti, známosti, přátele, pravou zamilovanost nikdy nepoznala.

Není to zvláštní? Když si uvědomím, kolik let jí v současnosti je, nechce se mi tomu věřit. Toužila po normálním muži, který ji bude milovat takovou jaká je, bez ohledu na vzhled či věk. Proč je tedy nešťastná?

Ano, on je normální muž, zajištěný snad také, ale ona chce někoho pouze pro sebe. Trávit společné chvíle, ať jsou dobré nebo špatné, ale on má ženu. Proč musí být vždy ta druhá? To jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět. Je to jejich život a opravdu jí nezávidím.

Dokáži pochopit, jak se asi cítí. Bolavě a zranitelně. Svoji bolest však skrývá a potlačuje, a tím se nevědomky brání vyléčení svých ran. Kdo ji rozlítostnil? Kdo ji zahnal do kouta? Proč v sobě živí smutek? Musí pochopit tuto zápletku svého života, kterou ji přichystala Venuše. Je to jen lekce ohledně jejích vztahů.

Jak bude jejich vztah pokračovat dál? Miluje ji tolik, aby dokázal opustit svou ženu? Anebo miluje ona jeho tolik, aby přehlížela manželku svého přítele a čekala až přijde on za ní, kdy ona bude vždy připravená se mu s láskou věnovat?

Náhledy fotografií ze složky Příroda