Arabský plnokrevník

Říká se o nich, že jsou nejkrásnějšími a nejušlechtilejšími koňmi na světě. Každé plemeno odvozuje svůj původ právě od nich. Málokteré spojení člověka a zvířete je opředeno tolika  legendami a pověstmi jako pouto mezi pouštním nomádem a jeho koněm - arabským plnokrevníkem.

Původ a historie

Beduíni věří, že první arabský kůň se na světě objevil již 3000 let př.n.l., počátek chovu těchto koní však spadá pravděpodobně až do 18. století př.n.l. Arab pochází ze severní Afriky a okolních východních zemí - především Egypta a Arabského poloostrova, který jim dal jméno. Díky jejich schopnosti přizpůsobit se pouštním podmínkám byli využíváni pouštními kmeny a vytvořili pro své jezdce dokonalé spojence. Rychlé, vytrvalé, schopné přežít v náročných podmínkách.

V sedmém století našeho letopočtu začaly muslimské výboje a díky nim stanuli na evropské půdě krom bojovníků i jejich koně. Díky tomu došlo k obohacování evropských chovů arabskou krví, nejprve se tak stalo ve Španělsku, následně po celé Evropě.

Ačkoliv v Evropě posloužil především pro obohacení a zlepšení místních plemen, popřípadě k vyvinutí ras nových, v Arábii pokračoval chov čistokrevných arabských plnokrevníků dál a dodnes zůstává nejčistokrevnějším koňským plemenem planety, jehož krev koluje v žilách téměř všech koní po celém světě.

V současné době jsou arabští plnokrevníci chování v mnoha hřebčínech a chovných stanicích po celém světě, doménou toho plemene však stále zůstává Blízký východ a především Arabský poloostrov.

Popis plemene

Arabský plnokrevník je prý považován za nejkrásnější zvíře na světě, přestože mezi koňmi patří k nejmenším - kohoutková výška se pohybuje jen mezi 144,2 až 152,5 cm. Jen pro představu, plemena s průměrnou výškou pod 148 cm jsou již většinou klasifikována jako poníci.

Nejobdivovanější částí těla bývá u arabů hlava. Je velmi jemná a poměrně krátká, s výrazně konkávním nosem (tzv. štičí hlava) a nízko umístěnými velkými nozdrami. Také posazení malých uší, stejně jako široké čelo s jemnou vypuklinkou mezi očima, je pro toto plemeno typické.

Hlava je výrazným obloukem nasazená na elegantní klenutý krk, který ladně přechází ve vysoký kohoutek, napojení krku na plece je výrazné. Na krátký, lehce prohnutý hřbet navazují silná bedra a delší rovný kříž. Ocas je nasazen vysoko na zádi a v pohybu jej kůň nese obloukovitě vzhůru. Arabové mají suché, čisté nohy s jasně patrnými šlachami a nepříliš rozměrnými holeněmi.

U arabů jsou povoleny všechny barvy, nejčastější jsou bělouši, hnědáci, ryzáci, vzácnější pak vraníci.

Charakteristika

Povaha arabského plnokrevníka je téměř stejně legendární jako jeho vytrvalost. Původní beduínští jezdci milovali své koně jako členy rodiny a mezi nimi a koněm vznikalo pouto naprosté věrnosti a lásky, které jsou arabští koně schopní dodnes. Přes svůj temperament mají výbornou povahu a charakter.

Využití

Dříve sloužil arabský plnokrevník svým pánům v poušti hlavně k přežití, díky tomu získal velkou vytrvalost a odolnost. Své využití v současnosti nachází po sportovní stránce v závodech vytrvalosti (endurance) a rovinových dostizích. Pro drezúru a parkur toto plemeno není vhodné, ačkoliv téměř každý parkurový či drezurní kůň má arabské prapředky.

Arabský plnokrevník je díky svému elegantnímu exteriéru a pověsti nejkrásnějšího koně planety velmi vhodný k výstavám.

Zajímavost

Možná právě kvůli své kráse a věrnosti se toto nejstarší koňské plemeno často stává uměleckým námětem, ať už se jedná o starověké a středověké malby a rytiny či moderní umění. Mezi hlavní hrdiny patří arabský plnokrevník například v knihách Waltery Farleyho (Černý hřebec - také zfilmováno), láska mezi jezdcem a koněm a posvátný arabský vytrvalostní dostih přes poušť se objevuje jako hlavní motiv také ve filmu Ohnivý oceán.