Levitace - mezi realitou a fikcí
Po celá staletí jsou v různých koutech světa zaznamenávány neuvěřitelné zprávy o lidech plujících vzdušným prostorem bez pomoci jakéhokoli technického zařízení a jen působením psychické energie. Schopnost levitovat, čili překonávat zemskou přitažlivost, je tak jedním z nejtajemnějších a dodnes neobjasněných úkazů. Co to ale vlastně levitace je? A jak je možné, že někteří lidé tuto schopnost ovládají? Mají opravdu magické schopnosti, nebo jde o prachobyčejný podvod?
Každý žák 8. třídy dnes zná Newtonův gravitační zákon. Napadlo vás ale někdy, že by nefungoval? Že by se člověk nebo věc bez pomoci jakékoli techniky vznesli do vzduchu? Zdá se to být šokující, ale podle některých svědectví to údajně možné je! Jakkoli to zní nepravděpodobně, podivuhodné indicie a četná vyprávění z nejrůznějších koutů světa to naznačují! Mohou lidé nebo věci skutečně levitovat? ENIGMA je odpovědi na stopě!
Gravitace bez legrace
Samotné slovo „levitace“ pochází z latiny, v níž slovo „levita“ znamená lehkost. Z fyzikálního hlediska pak není tento jev nic jiného než popření zemské přitažlivosti – gravitace. Možností jejího „zrušení“ se dnes zabývá řada vědeckých institucí. Kdyby se to totiž podařilo, velmi významně by to mohlo ovlivnit různá odvětví lidského konání – například dopravu (zejména leteckou), meziplanetární lety a v neposlední řadě by to jistě také mělo silný vojenský význam. Prozatímní neúspěšnost pokusů o zrušení gravitace nebo alespoň její oslabení je dána tím, že současná věda její samotnou podstatu zatím nezná. To potvrzuje i profesor Ulf Leonhardt (*1965) ze skotské Univerzity sv. Andrewse: „V dohledné budoucnosti není šance, že by lidé mohli levitovat. S pomocí aktuální technologie se mohou skutečně vznášet jen mikroobjekty. Levitující člověk je zatím záležitostí pouze kreslených filmů, pohádek a paranormálních příběhů.“ I přesto se občas objeví zprávy o dílčích výsledcích některých experimentů, nakonec se však vždy ukáže, že se gravitace kompenzuje jiným jevem, nejčastěji pak silným magnetickým polem působícím ve směru od středu Země.
Tajemství našeho mozku
Ačkoli se možná myšlenka, že na člověka nebo na věci přestane v určitých případech působit zemská přitažlivost, zdá přitažená za vlasy, různá svědectví nasvědčují opaku. „To, že si některé jevy nedokážeme vysvětlit, přece ještě neznamená, že se nedějí,“ upozorňují zastánci levitace. „Jak je například možné, že za normálních okolností dojde při chůzi po žhavém uhlí k poškození pokožky, ale jindy – zejména při změněném stavu mysli – naše pokožka rozžhaveným uhlíkům odolá? Proč by to podobně nemohlo být i s levitací? Co když se její tajemství ukrývá právě v naší mysli?“
Důkazy po celém světě?
Samovolné či záměrné „poletování lidí vzduchem" je známé již z dávnověku. Například v saharském pohoří Ahaggar jsou dochovány prastaré skalní kresby znázorňující lidské postavy vznášející se volně prostorem. V blízkosti Rio Magdalena v Kolumbii zase kolují pověsti o kouzelnících pohybujících se těsně nad zemí. V Peru se nacházejí prastaré tkaniny s vyobrazením lidských postav plujících ovzduším, a navíc na několika keramických nádobách, které jsou pozůstatkem tamní civilizace Mochiců, lze zřetelně rozeznat postavu levitující pod rukama mága. V indickém Národním muzeu v Dillí jsou vystaveny skulptury s motivy překonávání zemské tíže pouhou silou vůle. A mnoho zmínek o levitaci – zejména svatých mužů – najdeme i v řadě černošských bájí i v legendách Blízkého a Dálného východu. Jsou to jen vzpomínky na sny o létání, které se v životě zdají snad každému, nebo skutečná svědectví o lidech, kteří to dokázali?
Nejslavnější případ
K lidem, kteří levitaci dělají největší „reklamu“, bezesporu ve své době patří i Američan, ale původem Skot Daniel Dunglas Home (1833 – 1886). Ten vyrůstá v rodině, kde se projevují psychotronické fenomény (hlavně jasnovidectví – pozn. red.). Když se mu pak ve 13 letech jakoby ve snu zjevuje jeho přítel Erwin a Home prohlašuje, že Erwin za 3 dny zemře, což se ukáže jako pravda, nikdo o jeho schopnostech nepochybuje. Rozbíhá se tak jeho kariéra spiritualisty – člověka, který rozmlouvá se zemřelými. Skutečně slavným se ale stává až o 6 let později. V srpnu 1852 na spiritistickém večírku, uspořádaném bohatým výrobcem hedvábí Wardem Cheneyem v americkém Connecticutu, se totiž údajně během svého, jinak poměrně běžného spiritualistického vystoupení zničehonic vznáší do vzduchu, stoupá až ke stropu, pak vyletí jedním otevřeným oknem a vrátí se druhým.
Když klavír létá
Vydavatel listu Hartford Times F. L. Burr, který vidí tento Homeův kousek na vlastní oči, o něm druhý den v novinách píše: „Najednou se Home zvedl od podlahy, aniž některý z přítomných tušil, co se bude dít. Ještě jsem ho držel za ruku, když jsem najednou viděl jeho nohy, jak se vznášejí třicet centimetrů nad podlahou. Třásl se vzrušením po celém těle a pak se zvedl až ke stropu pokoje, kterého se lehce dotýkal jak rukama, tak nohama." Od té doby Home předvádí své umění užaslým divákům na spoustě večírků a později se s velkou slávou vrací zpátky do Evropy. Zároveň ale u spousty lidí vzbuzuje pochybnosti – armáda jeho odpůrců se rozrůstá. Jedno mu ale upřít nelze – kde se objevuje, tam se začínají dít zvláštní věci. V tichém pokoji fičí vítr, ze stropu padají květiny, dveře se samy otvírají a zavírají, ve vzduchu se míhají plamínky… I Homeovo umění levitace se postupně čím dál více zlepšuje. Kromě toho, že se vznáší sám, dokáže prý zvedat do vzduchu i těžké předměty – například velké klavírní křídlo! Mezi jeho další schopnosti, o kterých se mezi lidmi mluví, patří i nehořlavost.
Zázrak, nebo podvod?
Pochybovači ale o sobě dávají vědět čím dál víc. Mají totiž za to, že Home je šikovným hypnotizérem, který ve skutečnosti publiku své skutky nepředvádí, ale pouze jim je sugeruje. Obviňují ho, že klíč k jeho tajemství je ve skutečnosti ukryt v jeho slovech. Home se tak postupně ocitá v palbě obvinění, nicméně během jeho dlouhé kariéry mu nikdy není prokázán podvod. A to i přesto, že ho jednou jistý Frank Podmore přistihuje, jak si předem prohlíží okna a římsy, z nichž má při jednom ze svých pokusů vyletět do prostoru, a vznáší obvinění, že Home využívá technicky perfektně připravené triky. Bylo by to ale možné? Vždyť Home levituje za různých světelných podmínek více než stokrát v nejrůznějších místech – od malých pokojů přes rozměrné sály až po venkovská prostranství! A jak by na nich stihl nainstalovat všechny složité pomůcky, když na místo produkce často přichází poprvé až krátce před svým výstupem? Sám Home později o svých levitátorských kouscích píše i ve své knize Odhalení o mém nadpřirozeném životě: „Během vznášení jsem neměl žádné zvláštní pocity, až na jeden, který přisuzuji přebytkům elektřiny v nohou.“
Souvisí to s náboženstvím?
Samozřejmě nelze popřít, že některé případy levitací jsou jen dokonalou jevištní iluzí. Nicméně v poslední době se objevují zajímavé případy, které dokazují, že schopnost vznášet se lze patrně získat i cvikem, a to zejména v souvislosti s náboženstvím. Spekuluje se totiž o tom, že levitace zřejmě může být jakýmsi nechtěným produktem náboženské extáze. Lidé, kteří upadají do náboženského transu, se pak vznášejí nejen k úžasu přihlížejících, ale často i k úžasu svému. Podobný úkaz zmiňuje ve své knize Mystérium a magie v Tibetu z roku 1929 i Francouzka Alexandra David-Nell, která žila 14 let v Tibetu. Píše v ní o nahém muži, kterého potkala v buddhistickém klášteře a který byl ovázán těžkými řetězy. Průvodce jí údajně řekl, že tělo tohoto mnicha v důsledku mystických cvičení zhublo natolik, že by v případě, kdy by mnich nebyl nijak zatížen, ulétl!
Opřete se o hladinu!
Právě o některých buddhistických klášterech je známo, že se zde provádějí zvláštní duchovní a dechová cvičení, jejichž cílem je zbavit tělo obvyklé tíže a opatřit je „neviditelnými křídly". Absolventi zde musí prokázat nabytou schopnost levitace zvláštní zkouškou. Vstoupí do úzké, téměř 2 metry hluboké jámy a jediným výskokem z místa se snaží dostat na povrch. Jsou-li dobře připraveni, dokážou to snadno. Každý den například přicházejí stovky poutníků do buddhistického chrámu Watt Tham Monkong v Thajsku, kde se mniška Anong údajně vznáší nad hladinou chrámového jezírka. Sedí v lotosové pozici, vytrvale se modlí a medituje, její tělo se jen zlehka dotýká vody – ani neplave, ani se nepotápí. Opírá se jen o hladinu, jako kdyby seděla na pevném podkladu. Je vyzkoušeno, že se tímto způsobem dokáže udržet bez potíží nad hladinou jakékoli vodní plochy, řeky či moře. Jak je to možné? Jde jen o jakousi sugesci, nebo o tělesné schopnosti získané po staletí vypracovávaným systémem tréninku?
Dýchání je prý základ
Levitační umění údajně ovládají i indičtí fakíři. Ti jsou kromě toho, že znají tajemství sebevznášení (tzv. pasivní levitace – pozn. red.), proslulí i tím, že dokážou silou vůle „povznést“ i jiného člověka – medium. Fakír jej nejdříve uvede do hypnotického spánku a pak si silou soustředěné vůle přeje, aby do těla media vstoupilo tolik vzduchu, aby se stalo lehčí než vzduch a vzneslo se. K provedení tohoto aktu (tzv. aktivní levitace – pozn. red.) je prý třeba obrovské síly vůle. Jak jí ale dosáhnout? Podle starých indických legend údajně dlouhým a namáhavým cvičením, z nichž nejpřednější je naučit se zvláštním způsobem dýchat. Asi proto to nezvládne každý…
Komentáře
Přehled komentářů
Už dlouho jak 3týdny jsem si zkoušela dokázat to ale nejde to je to váždně realita
Vážně to funguje?
(Lucie , 12. 4. 2022 17:16)