20.10.2011 - Žákovská
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
- Pojem globální problémy životního prostředí
- Globální v jakém smyslu
a) „globální“ ve smyslu působení
o Ovlivňují celou biosféru, působí celosvětově (typicky problémy způsobené znečištěním
b) výskytu
o působí lokálně či regionálně, ale vyskytují se v oblastech celého světa
Charakteristiky globálních problémů ŽP
- globální působení, resp. výskyt ve většině světa
- POZOR! Původ často lokální, ale přírodní procesy z nich činí globální záležitost
- Dlouhodobé působení
- Značná míra vědecké nejistoty
- Významné ekonomické souvislosti
o Řešení je nákladné
- Řešení složité z věcného, politického i institucionálního hlediska
o Nemožnost nalézt kompromis (pol.), vytvořit alternativní zdroj (věc.)
GP ŽP úzce souvisí s růstem světové populace a globálními problémy lidstva (zdravotní stav populace, výživa, nekontrolovaný přírůstek)
Graf lidské populace:
Hlavní globální problémy životního prostředí
- Globální klimatické změny („globální oteplování“)
- Poškozování ozonové vrstvy Země
- Chemizace prostředí (znečišťování ovzduší a vod, především oceánů)
o Látky synteticky vytvořené, které nemají v přírodě co dělat
o Typický příklad: oxid uhličitý (je přirozený, ale je ho moc a to vychyluje rovnováhu)
- Snižování biodiverzity
- Degradace půd (desertifikace, eroze)
- Nadměrný lov mořských živých zdrojů
Klimatický systém Země
- =atmosféra, hydrosféry, biosféra, geosféra a jejich vzájemné působení
o Probíhá mezi nimi látková výměna a energie => vytváří klima
o Díky tomu, že jsou v rovnováze, je možný život na Zemi
Látky ovlivňující klimatický systém Země (=skleníkové plyny)
- Nejvíce vodní pára (cca 60%)
- CFC (freony) - regulovány
- Fluorid sírový (syntetický plyn používaný v elektrotechnice, který nevzniká přirozeně)
- Metan, oxid uhličitý, oxid dusný
o Vyskytují se přirozeně v atmosféře (odpovědné za tzv. skleníkový efekt)
o V posledních 100 letech dochází k jejich výraznému nárůstu – u metanu cca o 140%
RŮST KONCENTRACE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ V ATMOSFÉŘE
Příčiny:
- Především antropogenní emise oxidu uhličitého (spalování fosilních paliv) + změny v užívání půdy (odlesňování)
Důsledky:
- Tzv. zesílený skleníkový efekt a s ním související růst průměrné globální teploty
- => tání ledovců, ústup ledu v Severním ledovém oceánu (Arktidě), zvyšování hladiny moří, změny klimatických veličin (např. srážek), zvýšená intenzita a frekvence extrémních výkyvů počasí
- Hurikány, povodně, sucha
- Vliv na biologickou rozmanitost, možné změny v oceánském proudění
o Pokud se teplota zvýší o tři stupně, vyhyne 20% živočišných druhů
- Významné sociální a ekonomické dopady
Reakce na mezinárodní úrovni
- Jednání od r. 1990 – tento rok vybrán z iniciativy států, které přecházejí k tržnímu hospodářství (státy bývalého východního bloku včetně ČSR)
o 1992 (Rio de Janeiro) přijata Rámcová úmluva o změně klimatu (UNFCCC), vstup v platnost 1994
§ Dělí státy na státy rozvinuté a rozvojové – dosti nešťastné
§ Povinnost snižovat emise pouze rozvinutým zemím
- 1997 Kjótský protokol (v platnost až 2005; končí v roce 2012)
o K ratifikaci potřeba, aby ho schválilo 50 nejdůležitějších států (poslední Rusko)
o Konkrétní povinnosti
o Snížit emisi skleníkových plynů 5 – 8%
o ČR splnila požadavky o snížení emisí velice rychle (před rokem 1989 obrovské množství chemických látek v období, masivní průmyslová výroba)
§ Oproti roku 1990 ČR snížila emise cca o 30%
o Potřeba dohodnout další pravidla
- Problémy, proč není možné dohodnout další pravidla:
o Vědecká nejistota – vědci si nejsou jistí, zda za klimatické změny může člověk
o Obtíže splnění stávajících závazků
o Postoj USA
§ USA jsou za cca 25% všech emisí na zemi, už se nechtějí k ničemu vázat
o Postoj rozvojových zemí (hl. Číny)
§ Čína je největší znečišťovatel
§ Číny se netýká Kjótský protokol, odmítá další úmluvy
o Poslední COP (Bali, Poznaň, Kodaň, Cancún)
§ Žádné řešení (další možnost, a zřejmě poslední – XI/XII Durban, JAR)
POŠKOZOVÁNÍ OZONOVÉ VRSTVY ZEMĚ
Ozonová vrstva
- Vrstva atmosféry (ve výšce 10 – 50 km nad zemským povrchem) s relativně velkým množstvím ozonu O3, v němž se absorbuje UV záření (až 99%)
Chemické látky poškozující ozonovou vrstvu
- CFC (freony), tzv. tvrdé freony
- HCFC, neboli tzv. měkké freony
- brom(chlor)fluoruhlovodíky
o Uvolňuje se z nich chlor, váže se s jedním kyslíkem O3, rozbíjí ozon; přetrvává v atmosféře velice dlouho
o Ozonová díra = pokles koncentrace ozonu v určitém
§ Pod 220 DU (normální je kolem 300 DU)
§ Největší je nad póly
Reakce na mezinárodní úrovni
- 1985 (Vídeň) – Úmluva o ochraně ozonové vrstvy Země
o Vstup v platnost 1988
- 1987 (Montreal): Protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu Země
o Vstup v platnost 1989
o Ve znění Londýnského (1990), Kodaňského (1992), Vídeňského (1995), Montrealského (1997) a Pekingského (1999) dodatku
- Cíl: postupný (etapovitý) zákaz výroby, dovozu a vývozu látek a výrobku obsahujících ODS
o V současnosti ještě menší používání měkkých freonů (hasící přístroje; obsahují vázaný vodík)
o Je třeba je dostat z ledniček a klimatizací
CHEMIZACE PROSTŘEDÍ
Znečišťování ovzduší
- Emise znečišťujících látek
o Oxid siřičitý (spalování fosilních paliv v elektrárnách)
§ Ve srovnání se vzdušnou vlhkostí vytváří kyselinu sírovou
o NOx – spalování paliv v autech
o PM – pevné částice
§ Největší problém ve velké části EU
§ Nejčastěji překračovány emisní limity
§ PM10 – velikost částice, 10µm
§ PM1 – jsou tak malé, že se dostávají do plicních sklípků, váží na sebe nebezpečné látky
o VOC – těkavé organické látky
o + další (těžké kovy – olovo, arsen,…)
- Negativní vlivy na lidské zdraví, rostliny, vodní organismy
Reakce na mezinárodní úrovni
- 1979 (Ženeva): Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států
o Vstup v platnost 1983
o O znečištění pomocí moří, dešťů,…
o + osm následných prováděcích protokolů
§ 1984 – program pro monitoring a hodnocení
§ 1985 – sloučeniny síry
§ 1988 – NOX
§ 1991 – VOC
§ 1994 – sloučeniny síry
§ 1998 – perzistentní organické látky
§ 1999 – acidifikace, eutrofizace, přízemní ozon
o x přijata pouze na půdě EHK OSN
o Pouze pro evropské státy + USA a Kanada
o Omezený dosah v globálním hledisku
SNIŽOVÁNÍ BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI (BIODIVERZITY)
- Projevuje se ve většině míst světa
- Pojem biologická rozmanitost
o = rozmanitost života (forem, tvarů, vztahů)
o Úrovně (genová, druhová, resp. taxonová, ekosystémová)
- Význam biodiverzity
o Ekologický
§ Čím je ekosystém rozmanitější, tím je stabilnější; pokud není stabilní, je snadno zničitelný škůdcem (př. u nás monokultura smrků je náchylná k napadení kůrovcem)
o Ekonomický
§ 50% léků je z látek z živých organismů; pokud ničíme přírodu, ničíme si léky (pokud příroda vyvine nemoc, vyvine i lék)
o Per se!
§ Nemáme právo ničit organismy, které mají stejně dlouhý vývoj, možná i delší, než my.
- Příčiny úbytku
o Úbytek stanovišť
§ Díky činnosti člověka odhadem vymírají druhy 1000x rychleji, než by vymíraly přirozeně
§ Člověk zabírá živým organismům místo k životu
§ Nejmarginálnější příklad: kácení deštných pralesů v Amazonii
§ Problém i v ČR: fragmentace krajiny z důvodu zástavby
o Znečišťování
§ Např. zamořená voda => chemické látky se dostávají do těl zvířat
o Nadměrné využívání přírodních zdrojů
§ Hlavně rybolov, kácení lesů
§ Kdyby člověk využíval přírodní zdroje v rozumné míře, příroda by dokázala vše obnovit
o Introdukce nepůvodních druhů
§ Typickým vektorem lodní doprava => v důsledku lodní dopravy zničen ekosystém Černého moře
§ Odstranění téměř nemožné
Reakce na mezinárodní úrovni
- Od 70. let ad hoc úmluvy na globální i regionální úrovni (specifická území či druhová ochrana)
- 1988: Pracovní skupina odborníků na biologickou rozmanitost
- 1992 (Rio de Janeiro): Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)
o Vstup v platnost 1993
o Nestanovuje žádné přísné povinnosti
o Říká, co je vhodné; státy mají dělat jen to, co je v jejich možnostech (úmluva nemá
o Cíle:
§ Ochrana biodiverzity
§ Udržitelné využívání složek biodiverzity
§ Spravedlivé sdílení přínosů
- 2002 (COP 6) - stanoven cíl významného snížení úbytku biodiverzity do r. 2010 => Strategický plán;
o Převzato Implementačním plénem na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu
o Nebylo splněno
DEGRADACE PŮD
- Půda: zemský povrch a současně hmotný substrát Země
- Významné produkční i mimoprodukční funkce
- Zvláštní funkci má půda zemědělská, lesní
- Formy degradace
o Desertifikace
o Deforestace
o Eroze
o Kontaminace půdy
- Z hlediska plnění jejich funkcí je významná i kvantita, tj. rozloha půdy
Reakce na mezinárodní úrovni
- Složitý problém, využívání půdy má omezený mezinárodní rozměr
a) Desertifikace
- 1977 Konference OSN o desertifikaci
o Akční plán boje proti desertifikaci
- 1994 (Paříž) Úmluva o boji proti desertifikaci v zemích trpících suchem a nebo desertifikací, zejména v Africe
o Pouze doporučení
o Závazky obecné povahy
b) Deforestace
- 1992 (Rio de Janiero) Původně záměr přijmout Deklaraci o hospodaření v lesích, rozvojové státy se vzbouřily
- Činnost UNFF (United Nations Forum on Forestes) => Právně nezávazný nástroj pro všechny typy lesů (2007)
NADMĚRNÝ LOV MOŘSKÝCH ŽIVÝCH ZDROJŮ
- Biologické mořské zdroje – zásadní význam pro výživu světové populace
- Masivní rozvoj rybolovu po WW2
- V 50. letech – cca 20 mil. tun, v posledních 10 letech cca 85 mil. tun
- Stav využívání rybolovných zdrojů
o 52% plně
o 16% nadměrně
o 7% vyčerpáno
o 1% ve stádiu obnovy
o 24% částečně
- Související problémy
o Ničení habitatů, vedlejší úlovky