20.10.2011 - Urban
HOSPODÁŘSKÝ RŮST A PRODUKTIVITA
HOSPODÁŘSKÝ RŮST
- Zvyšování (potenciální) výkonnosti ekonomiky v čase => růst (potenciálního) HDP
o Potenciální výkonnost – to, co je ekonomika schopna ideálně vytvořit, pokud by všechny zdroje ekonomiky byly plně využity
- Měří se reálným HDP, příp. reálným HDP na hlavu, resp. jejich meziročními změnami v % (tempo růstu/poklesu reálného produktu)
o Reálné HDP – očištěno od inflačního vývoje, vyjádřeno v reálných cenách
o Tempo růstu – o kolik % se zvýšil růst HDP v určitém roce oproti minulému roku (ovšem může být vyjádřeno i mezi čtvrtletími,…)
Krátkodobý a dlouhodobý růst
- Dlouhodobý růst – vyrovnanější křivka
- Krátkodobý růst – reálnější
- Je třeba rozlišovat krátkodobé ekonomické vákyny (krátkodobé zvýšení HDP vystřídané poklesem produktu( a dlouhodobý růst (růstový trend)
- Teorie ekonomického růstu řeší problematiku dlouhodobého růstu. Fluktuacemi HDP
Výsledky hospodářského růstu
Ekonomická úroveň země
- HDP na obyvatele
- Průměrné, protože každý obyvatel dostává jinou část HDP
Vývoj ekonomické úrovně
- tempo růstu HDP na obyvatele
Životní úroveň
- dopad rostoucí (klesající) ekonomické úrovně na život obyvatel
- Základním ukazatelem ekonomické úrovně
- V mezinárodním měřítku se toto kritérium používá k určení, která země potřebuje ekonomickou pomoc
Výhody a nevýhody hospodářského růstu
a) Výhody růstu
- Více produktů, vyšší spotřeba
- Lepší infrastruktura (dopravní a komunikační sítě, energie,…)
- Vyšší sociální blahobyt (dostupnost vzdělání, zdravotnictví, delší dovolené, sociální pojištění,…)
- Možnost vyššího přerozdělení ve prospěch chudých
b) Nevýhody růstu
- Nerovnoměrné rozdělení příjmů
o Chudí to mohou brát jako nespravedlivé => možné nepokoje
- Negativní externality růstu (odpad, ekologické škody, vyčerpání přírodních zdrojů,…)
- Sociální dopady (stres, zločinnost,…)
- Zadlužení (na úrovni domácnosti nebo na úrovni států)
Hospodářský růst a rozvoj
- Vypovídající schopnost ukazatele ekonomické úrovně (HDP na hlavu) může být v důsledku negativních důsledků růstu snížena
- Širší pojetí ekonomické úrovně – ekonomický rozvoj
NORMATIVNÍ A POZITIVNÍ PŘÍSTUP K RŮSTU
a) Normativní teorie růstu
- Jaký ekonomický růst je pro ekonomiku optimální?
- Časové preference: současná vs. budoucí spotřeba – náklady alternativ hospodářského růstu/past chudoby
- Chceme-li dosáhnout růstu, musíme se v současnosti uskromnit => míra úspor obyvatelstva
- Jak velký objem současné spotřeby můžeme obětovat ve prospěch budoucího růstu?
- Maximální růst většinou není optimální
Náklady alternativ růstu
- Musí být vytvořeny dodatečné statky => dojde k poklesu spotřeby; v budoucnu díky tomu ekonomika dosáhne vyšší hospodářské úrovně
Udržitelný růst (rozvoj)
- Růst výroba a spotřeby, který nebrání uspokojování potřeb budoucích generací
b) Pozitivní teorie růstu
- Analýza příčin (faktorů) hospodářského růstu
- Jaký růst bude ekonomika vykazovat za určitých podmínek (rozsah a vzdělanost pracovní síly, úroveň technologie, podoba hospodářské politiky, efektivita ekonomických a právních institucí)?
Příčiny (faktory) hospodářského růstu
- Prvé vysvětlení příčin hospodářského růstu podal Adam Smith: „Pojednání o původu a podstatě bohatství národů“
- za hlavní faktory zvyšování bohatství (množství vyrobených statků a služeb) považoval dělbu práce a akumulaci kapitálu
MODELY HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU
Neoklasický model
- S ní pracoval už Adam Smith
- růst HDP závislý na růstu kapitálu, který závisí na růstu úspor
- Rychlejší hospodářský růst vyžaduje vyšší míru úspor, která vytváří předpoklad pro růst vybavenosti práce kapitálem
- Tyti úspory umožňují vytvářet fyzický kapitál (vybavenost – stroje,…) => ekonomika je schopna vyrábět více
Keynesiánský model
- Hlavním stimulem růstu je rostoucí domácí, popř. zahraniční poptávka (souhrnná poptávka)
- Hospodářský růst může být vyvolán („tažen“) růstem soukromé spotřeby (poptávka domácností), zvyšováním investic podnikové sféry (poptávka firem po investicích), růstem vládních výdajů (poptávka státu po statcích) nebo růstem exportu (zahraniční poptávka)
- Naprostý opak neoklasického modelu – neoklasický model nás nabádá k šetření, keynesiánský model k utrácení
- Má za následek inflaci
- Princip tzv. Keynesova multiplikátoru
o Pokud některý z prvků souhrnné poptávky poroste => lidé, kteří produkují toto zboží, budou mít vyšší příjmy => mohou více utrácet => a tak dokola
Institucionární teorie
- snaží vysvětlit dlouhodobé přetrvávání rozdílů v ekonomické úrovni mezi rozvinutými a méně rozvinutými zeměmi jejich rozdílnými institucionálními podmínkami
- Vymahatelnost práva, soukromého vlastnictví, rozumná hospodářská politika,…
- Vznikla po 2. sv. válce, jako určitá reakce na to, že tehdejší státy se pokoušely zvednout hospodářský růst v zemích třetího světa (stavěli to na neoklasickém modelu)
o Tyto země třetího světa trpěla tzv. pastí chudoby (neměla šanci šetřit); vše, co vyprodukovali, spotřebovali
o Vyspělejší státy se pokoušely pomoci těmto zemím pomoci kapitálem
o Nebylo to úspěšné – tyto země totiž nedokázaly s tímto kapitálem rozumně hospodařit, protože zde nebylo takové právo, hospodářská politika atd. jako ve vyspělých zemích
Institucionární faktory růstu
a) institucionálně-právní rámec podnikání –
o smluvní jistota, vynutitelnost vlastnických práv, státní byrokracie (zneužívající své postavení např. při vzniku podniků, udělování licencí), korupce (např. využívání rozvojové pomoci k osobnímu obohacení)
b) náboženské a kulturní tradice
o intenzita práce
c) politická stabilita
o důležité pro získání zahraničních investic
Důsledky institucionálních bariér
- Omezení sklonu k podnikání, práci
o Podnikání – schopnost vymýšlet nové způsoby výroby, inovace,…
o Země vůbec nemusí využívat svůj podnikatelský potenciál
- Dochází k neproduktivnímu zaměření podnikání
o Produktivní podnikání = nové nápady, myšlenky, technologie,…
o Neproduktivní (kontraproduktivní) podnikání = nic nevytváří, nebo dokonce nové nápady a myšlenky ničí, podnikání v kriminálních oblastech,…
§ Lobbing, rent-seeking (dobývání renty – lidé se snaží získat příjmy od státu, aniž by se o to pokoušeli sami),…
TYPY HOSPODÁŘSKÉHO RŮSTU
1) Zvýšené využití (neúplné využitých) ekonomických zdrojů (=práce, kapitál, přírodní zdroje)
- Může nastat v situaci, kdy se ekonomika nachází pod svým potenciálem
- Snaha odstranit nezaměstnanost (aby se lidé zapojili do výroby), snaha využít více kapitálu, více využívat přírodní zdroje
- Podle Keynesiánského modelu
- Je potřeba vytvořit poptávkový impuls – může provést centrální banka, vláda,…
- K nevyužití ekonomických zdrojů dochází hlavně v období recese (krize)
o Ekonomika nevyužívá všechny zdroje
o Mohla by vyrábět více
2) Zvýšení objemu zdrojů (=extenzivní růst)
- Ekonomika stagnuje a zvyšují se pouze ceny
- Zapojení vyššího objemu práce, přírodních zdrojů a kapitálu
- Problém – všichni lidé zaměstnáni, všechny firmy pracují na plný výkon,…
- Aby lidé více podnikali, spořili
- Najmutí pracovníků ze zahraničí, půjčky ze zahraničí, vyšší daně, populační politika (stát se snaží zvýšit porodnost,…)
- Zde je dobré využít neoklasický model
-
3) Zvýšení výroba se stávajícími zdroji (=intenzivní růst)
- Jsme schopni vše lépe využívat
- Zvyšování kvalifikace pracovníků, využívání kvalitnějších přírodních zdrojů, rozvoj technické úrovně fixního kapitálu apod. vedoucí k růstu produktivity (práce, kapitálu) = schopnost zdrojů vytvářet více či méně produktů
- Charakteristický pro většinu vyspělých zemí
Graf: stejný jako u 2)
EKONOMICKÝ RŮST A PRODUKTIVITA
- Dlouhodobý ekonomický růst může být vytvořen růstem použitých zdrojů (vstupů) nebo růstem jejich produktivity
- Produktivita = jeden ze základních ukazatelů, jak efektivně ekonomika využívá práci, kapitál a další zdroje
o Ukazatele:
§ výrobní produkt na osobu
§ produkt na jednotku kapitálu
- růst produktivity je základním zdrojem růstu životní úrovně
Ukazatele produktivity
- Produktivitu měří její ukazatele, které udávají rozsah produkce připadající na jednotku vstupů
- Produktivitu lze zjišťovat (měřit) na národohospodářské úrovni i úrovni firem
- Lze ji zjišťovat pro jednotlivé zdroje (výrobní faktory) i pro všechny zdroje dohromady
- Produktivita na úrovni fakulty: počet absolventů na jednoho učitele
Faktory ovlivňující produktivitu práce
- kvalita pracovní síly
o Vzdělanost,…
- zvýšení množství a kvality strojního zařízení a dalšího kapitálového vybavení práce
o = fyzický kapitál
o růst produktivity (produktu na pracovníka) vyvolaný růstem objemu fyzického kapitálu na pracovníka se vzhledem ke klesajícímu meznímu produktu kapitálu zpomaluje
o k udržení růstu produktivity je třeba, aby s růstem kapitálového vybavení práce docházelo i k jeho technologickým změnám, tj. zvyšování kvality kapitálu (nové technologie, produkty, metody organizace práce) => tzv. nesmí se zvyšovat pouze kapitál, ale i jeho kvalita
- podnikatelské schopnosti
- efektivní kombinace výrobních zdrojů
o Můžeme nacházet nové technologie a jejich kombinace
- ekonomické podmínky
o Pokud je stát v období růstu, ekonomika se zvyšuje a naopak
- přírodní zdroje
Důležitou úlohu při zavádění technologických změn hrají podnikatelé
- Jejich roli vyzdvihl ekonom moravského původu Joseph Schumpeter. Vymezil podnikatele jako „osobu schopnou a ochotnou přeměňovat nové myšlenky či vynálezy v úspěšné výrobní inovace“.
- Podnikání v Schumpeterově pojetí je spojeno s “tvořivou destrukci”, tj. likvidací zastaralých a málo výnosných výrob a jejich nahrazováním moderními technologiemi a produkty.
- Musí se přicházet v určitých časových intervalech s inovacemi => inovační vlny
o Pára
o Elektřina
o Automobily
o Informační technologie
o …
Produktivita a hospodářská politika státu
- Dlouhodobě nejefektivnější cestou růstu národohospodářské produktivity je tvorba fyzického kapitálu, tj. investování
- Předpokladem tvorby kapitálu jsou domácí a vnější úspory, tj. příliv zahraničního kapitálu
Hlavním předpokladem tvorby kapitálu jsou úspory domácností
- Úspory domácností závisí na:
o Úrovni reálných úrokových sazeb
· tj. úrokových sazeb po odečtení míry inflace
o Příjmech domácností po zdanění (daňové politice)
· Zdanění výnosů z investic (úroků)
o Dostupnosti nepříliš rizikových nástrojů spoření a investic, tj. spořících a investičních instrumentů
- Od úspor odrazuje:
o Vysoké zdanění kapitálových příjmů
o Finanční nestabilita
· A to i politická
· Může docházet i k úniku kapitálu do zahraničí
o Záporná úroveň reálných úrokových sazeb
- Tyto faktory mohou vést až ke kapitálovému úniku, tj. přesouvání úspor domácností i firem do zahraničí, případně sklonu ukládat je do neproduktivních aktiv, např. zlata.
o Lidé nevěří státu, bankám,…