13. 10. 2011 - Urban
Nástroje měnové politiky
a) Operace na volném (otevřeném) trhu
o Stát (ministerstvo financí) vydává na své potřeby dluhopisy – stát totiž hospodaří nad míru (má nedostatek peněz)
o Dlouhodobé nebo krátkodobé (např. měsíc) státní cenné papíry
o Stát si půjčuje většinou od bank
o Pokud si banky koupí dluhopisy, vymění peníze ve svých trezorech za tyto cenné papíry => namísto likvidních peněz banky získají potvrzení, že si koupili dluhopisy (méně likvidní peníze)
o Stát může takto odčerpávat peníze od soukromých bank
o Centrální banka může dluhopisy skupovat nebo prodávat – centrální banka totiž nemůže přímo půjčovat státu = operace na volném trhu
§ Tímto centrální banka reguluje množství likvidních peněz
§ Centrální banka také nesmí tvořit nové peníze
o a) CB kupuje nebo prodává – snižuje či zvyšuje likviditu peněz
o b) CB si bere dluhopisy pouze do zástavy – za to komerčním bankám půjčuje peníze = „repo operace“
§ Probíhá za určité ceny – ta se určuje tím, že CB uspořádá aukci
b) Změna diskontní sazby (diskontní půjčky)
1) Centrální banka se rozhodne, že bude půjčovat některým soukromým bankám
o Dlouhodobě nebo krátkodobě
o Opět možnost regulace peněz v oběhu
o Působí jako „věřitel poslední instance“
b)Soukromé banky si také mohou své peníze u centrální banky uložit
o Peníze CB od soukromých bank odčerpává
o Ovlivnění rezerv komerčních bank
c) Změna povinných minimálních rezerv
o KB jsou povinny uložit část rezerv u CB
o V současnosti také ovlivňuje rezervy komerčních bank
o Není příliš používané
o CB může zvýšit povinnou minimální rezervu
o U nás už několik let 2%
d) Kvantitativní uvolňování
o Nouzový, krizový nástroj (např. při inflaci)
o Pokud banky odmítají úvěrovat
o CB může přinutit KB, aby úvěrovaly
o a) CB začne kupovat cenné papíry od jiných subjektů
o b) CB začne kupovat od KB jiné dluhopisy než státní (akcie podniků,…)
o Tzv. „past likvidity“
M0 – peněžní báze
- Má pod kontrolou centrální banka
- Obsahuje:
1) Oběživo
2) Peníze, které mají KB uloženy na svých účtech, které provozuje CB
o Na tyto účty má CB pod kontrolou a může jí tam připisovat určité peníze (např. když si CB od KB koupí cenné papíry)
o Tímto způsobem CB tvoří nové peníze a dostává je do oběhu (peníze vznikají jen na základě dluhu)
Peníze vznikají:
a) Zadluží se stát
b) Zadluží se CB ?
Cíle měnové politiky – konečné cíle:
- Ty, kterých chce CB skutečně dosáhnout
a) Stabilita cenové hladiny
o Základní cíl zakotvený v Ústavě
b) Růst DPH
c) Nízká míra nezaměstnanosti
d) Stabilita měnového kurzu
o Pokud se znehodnotí kurz domácí měny, zahraniční zboží bude dražší a naopak
e) Vyrovnanost obchodní bilance
Zaměření měnové politiky
- Expanzivní měnová politika
o Zvyšuje množství peněz v oběhu a snižuje úrokovou míru, tím může dosáhnout snížení nezaměstnanosti, zvýšení inflace a zlepšení obchodní bilance (prostřednictvím tzv. depreciace)
o Prostor pro růst souhrnné poptávky => může vytvořit vyšší produkci, ovšem i vyšší inflaci
- Restriktivní měnová politika
o Zmenšuje množství peněz v oběhu
o Omezuje souhrnnou poptávku => cenová hladina roste buď trvaleji nebo klesá, omezení inflace
o Může vést i k deflaci
Stabilita měny = určitá měna má stabilní kurz vůči ostatním měnám (otázka zahraniční)
x
Stabilita ceny = cenová hladina na domácím trhu je neměnná (otázka domácí)
Možnosti měnové politiky
- Měnová politika není schopna dosáhnout všech svých konečných cílů (snížení inflace, snížení nezaměstnanosti, zlepšení obchodní bilance) současně
Inflace
- růst cenové hladiny => hladina peněz klesá
- V průměru, nemusí růst všechny ceny
- Hodnota peněz v čase klesá
- Ekonomicky nežádoucí jev
Měření inflace:
a) Index spotřebitelský cen – jak se vyvíjejí ceny, za které je zboží prodáváno
b) Index cen výrobců
c) Deflátor HDP – jak se změnila cenová hladina celkové domácí produkce
o O kolik % je peněžní hodnota produktu vyšší
Typy inflace:
a) Setrvačná
b) Mírná
o V řádu procent
c) Pádivá
o Kolem deseti procent
d) Hyperinflace
o Ceny rostou velmi rychle, o desítky až stovky procent
Příčiny inflace
- Základní příčinou inflace je vzestup množství peněz v oběhu způsobený monetární politikou
- Pokud Centrální banka sleduje jiné cíle, než udržení měny
Inflační očekávání a setrvačná inflace
- Pokud lidé očekávají inflaci, zabudovávají to do smluv (obchodních, pracovních,…)
- Očekávaná inflace se mění ve skutečnou
- Tzv. setrvačná míra inflace
Další příčiny inflace
a) Inflace tažená poptávkou
o V ekonomice roste souhrnná poptávka
o Pokud prodejci nejsou schopni zvýšit nabídku => vzrostou ceny
b) Inflace tlačená náklady
o Náklady z nějakých důvodů v ekonomice rostou (např. roste ceny ropy)
o Impuls na růst cen
o Inflace tažená poptávku a tlačená náklady vytvářejí tzv. inflační spirálu => rostou ceny, rostou platy a tak dokola
c) Stagflace
o Ekonomika stagnuje, ale současně se zvyšují ceny
o Objevilo se naposledy v 70. letech
o Centrální banka má svázané ruce
§ Pokud by zvýšila množství peněz => ještě více by vzrostla inflace
Dopady inflace:
a) Negativní dopady inflace:
- Pokles hodnoty úspor (inflační daň)
o Pro všechny subjekty, které drží své úspory v likvidní podobě, znamená inflace pokles jejich majetku (obrazná inflační daň)
o Je to neetické, ale nikoliv nezákonné
- Narušení informační funkce cen (nejistota v investičním rozhodování firem)
o Pokud není jisté, jak bude inflace do budoucna vypadat
o Firmy si nebudou jisty, jak investovat
o Může vést k odkládání rozhodnutí subjektů
- Snížení sklonu k úsporám
o Pokud lidé očekávají inflaci, mají tendenci buď nespořit, nebo vkládat peníze do něčeho jiného (nemovitosti,…)
o Neexistuje dostatek úspor => problém
- Hromadění statků (nedostatek zboží)
o Pokud lidé očekávají inflaci, vytváří si obrovské zásoby a hromadí zboží => nedostatek zboží pro ostatní
- Redistributivní efekt
o = Někteří vydělávají, někteří prodělávají
o Z inflace profitují dlužníci (svým věřitelům vrací peníze, které jsou inflací znehodnoceny) => věřitelé prodělávají
o Někdy zadlužené státy inflaci uměle vyvolávají
o Prodělávají i lidé, kteří dostávají fixní příjmy (důchody, sociální dávky,…) – na inflaci tyto dávky reagují se zpožděním
b) Pozitivní dopady inflace:
- Centrální banka může snížit úrokovou sazbu (podpora růstu)
- Pozitivní na trh práce (snížení reálných mezd)
o Ceny na trhu práce jsou tzv. strnulé – existují smlouvy, které brání tomu, aby mzdy klesaly (např. kolektivní)
o Lidé jsou za tyto strnulé mzdy příliš drazí, inflace znehodnotí mzdy, které tito lidé dostávají
o Zvyšuje pružnost mezd směrem dolů
o Nižší cena pracovní síly, firmy si mohou dovolit zaměstnat více lidí
- Podpora reálných investorů (Tobinův efekt)
o Souvisí s podporou inflace pro tzv. reálné investice
o Lidé za inflace hledají jiná aktiva, do kterých investují => dávají přednost reálným aktivům před peněžními
o Pro ekonomiku žádoucí
Omezení inflace
- Restriktivní měnová politika
o Viz výše
- Restriktivní fiskální (rozpočtová) politika
o Snaží se omezovat rozpočet státu
- Politika fixních směnných kurzů
o Pokud CB nemá možnost držet fixní kurzy => rostou ceny
o Prospěšná v rámci omezení inflace
- Důchodová politika
o Krizové opatření, extrémní
o Státu nezbývá nic jiného, než že vydá opatření => mzdy nesmějí růst
o Snaží se tak čelit inflaci
Inflační cílování
- Centrální banka nemá úplnou kontrolu nad růstem peněžní zásoby (kolik peněz vytvoří banky)
- Z této skutečnosti vychází nový typ měnové politiky – inflační cílování
- CB řekne, jaký sleduje inflační cíl (např. chce dosáhnout, aby v příštích třech letech rostla cenová hladina max. o 3%); pak sleduje, jak se skutečně inflace vyvíjí a podle toho přijímá určitá opatření
NEZÁVISLOST CENTRÁLNÍ BANKY
- Centrální banka má monopol na emisi peněz a regulaci jejich množství v oběhu
- Má velkou moc v ekonomice
- Nezávislá na rozhodování vlády, Parlamentu,…
- Centrální banka má vlastní rozpočet
- Díky své nezávislosti by neměla být závislá na vnějších vlivech (vláda,…), neměla by podléhat tlakům
- V zemích, kde existuje silná závislost centrální banky na vládě, dochází většinou k vyšší inflaci
- Nezávislost centrální banky na vládě tendenci k inflaci vyvolávané rozpočtovými schodky naopak snižuje