Poezie o koních
Koně se nechají přivést k vodě, ale nedají se přinutit aby pili.
Kozel je nebezpečný zepředu,kůň zezadu a hlupák ze všech stran.
Kůň který dlouho stál,špatně poběží.
Kůň má čtyři nohy, a přece klopítne.
Jinak voní seno koním,jinak zamilovaným.
Sklo se rozbije,vína je najednou málo,přátelé také selžou,ale kůň mě v jistém cvalu ponese po všech cestách.
PROSBA KONĚ: "Do kopcenežeň mě,z kopce nehoň mě,na rovině prožeň mě,ve stájí vzpomeň mě."
Kůň má větší hodnotu než bohatství.
Když jedou dva na koni,jeden musí sedět vzadu.
Šťastní na koních skáčí,nešťastní pěšky se vláčí.
Tygr může mít půvab a sílu,lev mocnost a rezervovaný majestát,ale naprostou krásu a ušlechtilost má jen kůň.
Miluješ-li koně, je to doživotně.je to nemoc, na kterou není žádný lék.