Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cesta na Sněžku 2011

Letos jsme konečně s Jirminkou absolvovali výstup na Sněžku, který jsem opravdu dlouho plánoval. Z počátku jsem dlouho studoval turistické mapy, abych vše šlo podle plánu a já nic nezanedbal.

V 9:30 jsme přijely do Pece pod Sněžkou a zaparkovali  na placeném parkovišti, což byla asi jediná volba. S cenou 150 Kč/den to zas není tak hrozné a nemusíte zdlouhavě hledat místo, kde svého miláčka zanechat beze strachu, aby se mu nic nestalo.

Cesta

Na Sněžku jsem zvolil pěší trasu i přes počáteční odpor Jirminky, která počítala s lanovkou. Od parkoviště jsme šli po modré přes Obří důl. Z počátku tento cesty se šlo po asfaltovém chodníku mírně do kopce, která se postupem času měnila na pečlivě udržovanou příkrou lesní cestu. Cestou jsme minuli bývalou vodárnu odkud v dobách dřívějších zásobovali hřebenové chaty. Z tohoto místa se cesta změnila na prudký horský výšlap po horské kamenité stezce, která každým krokem odměňovala nádherným výhledem do Černého dolu. Tato značka nás dovedla až na hlavní červenou hřebenovou cestu na tzv. bývalé Obří boudě, kde je i první občerstvení na polské straně - Slaski dom. Zaplatíte zde pouze eurem a to nemalou částku za cokoliv L. My pokračovali dále po červené do prudkého stoupání na naši nejvyšší horu. Tato cesta by mela být jednosměrná, ale i přes to že to bylo velice dobře značeno ve všech jazycích, našlo se hodně ignorantů, kteří si to valili proti nám v protisměru. Tato část cesty byla určitě nejnáročnější a každým krokem se ochlazovalo. Na úplném vrcholu bylo pouhých 11*C a díky lanovce tady byl přímo nával turistů. Místní ceny jsou opravdu astronomické (např. za záchod dáte "pouhých" 30 Kč a to ani nešli zavřít dveře...). Využili jsme služeb nejvýše položené poštovní pobočky v Čechách a poslali pár pohledů přátelům (já dokonce firemní doporučenou poštu, což trošku zaskočilo i místního poštáka). Sněžku jsme sestoupili po modré a respektování výstupní jednosměrky se nám odvděčilo krásnými pohledy na polskou stravu údolí. Na Bývalé Obří boudě jsme pokračovali po modré na Luční boudu. Díky tomu že jsme šli po hřebenu tak už jsme se nemuseli bát žádných prudkých stoupání a cesta jenom mírně stoupala a zase mírně svažovala. Díky bohu - čím dál jsme byli od Sněžky tím také ubývalo turistů, a za chvilku jsme šli skoro sami.

Na Luční boudě jsme doplnili vodu a vydali se směrem k Výrovce, kde jsme na lavičkách poseděli a doplnili energii svačinou z batůžku. Na Výrovce jsme se napojili na zelenou značku a také od té doby jsme šli dolů z prudkého kopce, což odnášely především palce na nohou.

Po tomto strastiplném sestupu jsme dorazili k Richterově boudě, kde je potřeba  sejít ze zelené a odbočit na červenou směrem vlevo, tím si ušetříte pořádný kus cesty. Tato malebná uzounká lesní cestička Vás zavede zpátky na parkoviště, kde - pokud budete mít sílu - můžete jako my ozkoušet bobovou dráhu, kterou doporučujeme nebo místní lanové centrum s dlouhými lanovými přejezdy.

Rekapitulace

Pec pod Sněžkou – modrá značka – Bývalá Obří bouda – červená značka – Sněžka – modrá značka – Bývalá Obří Bouda – modrá značka – Luční bouda – červená značka – Výrovka – zelená značka – Richterova bouda – červená značka – Pec pod Sněžkou

Celkem dle GPS Garmin Legend HCx - 20,7km od 9:30 do 16:00

Tip:

  • kvalitní boty
  • eura (kdyby něco)
  • teplé oblečení na vrcholek (šátek na krk, mikinu, větrovku ...)

 

Hodnocení výletu: 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

aa

(aaa, 7. 5. 2012 17:00)

aaa