Jdi na obsah Jdi na menu
 

Jak jsem fotil Masarykův hrob

6. 3. 2010

V souvislosti s půlkulatým výročím narození prvního prezidenta Československa jsem si vzpomněl, že jsem víc než tři roky před sametovou revolucí fotografoval jeho hrob v Lánech. A když jsem se vrátil ještě o pár let zpátky, vybavilo se mi pár dalších zážitků spojených se jménem TMG.
Koncem šedesátých let to už už vypadalo, že se Masarykovi dostane zasloužené pozornosti a pocty. Než se tak stalo, bylo už zase na dvacet let po všem.
Pamatuji si nicméně na pár flámů ve vojenské uniformě (1966-68) v městech a vesnicích středních Čech, kde jsme jako bachmači (příslušníci železničního vojska stavebního) dělali generální obnovu trati (například z Vršovic do Říčan a další rok z Říčan do Čerčan) a ve volném čase brouzdali krajinu a hlavně 
hostince v dosahu x kilometrů kolem tábora, kde jsme přebývali. Často se někde našla kytara, v naší partě pak někdo, kdo uměl zahrát a po několika pivech zazněla
i písnička: Masaryk nás volá nás volá, rozkazy nám vydává, vstávejte vy čeští legionáři, zlá vojna nám nastává! anebo Tomáš Garik Masaryk, chodil s náma na žejdlík...

Domorodé osazenstvo té které hospody se chovalo podle svého politického přesvědčení – kovaní bolševici nám nadávali, ale policii zavolat se báli, jednak jsme spadali pod jurisdikci armády a druhak by se dalo pochybovat o úspěšném policejním zásahu proti bandě nalitých vojáků, kteří díky celosezónní fyzické práci v drsných podmínkách neměli povětšinou k ráně daleko..., jinde se bez bázně přidali a jako honorář i nějaké to pivko přistálo na našem stole...
Jako upomínku na Masaryka jsem dostal počátkem osmdesátých let od své maminy darem knihu „TGM v Lánech“. Napsal ji Stanislav Jandík a vyšla ve vydavatelství „Za svobodu“ v témže roce, kdy jsem se narodil – je tedy poněkud ošoupaná a mírně rozložená (jako já).
Mamina ji opatrovala celá léta od jejího vydání, v mé knihovně měla (a dodnes má) svoje nepřehlédnutelné místo.

hrob_1.jpg
Když jsme byli v roce 1986 na výletě u příbuzných pár desítek kilometrů od Lán, napadlo mě cestou zpátky zastavit se tam. K zámku se nesmělo, místo posledního odpočinku prezidenta, jeho ženy Charlotte a syna Jana představovaly tři obdélníkové kvádry s destičkami a jejich jmény, po stranách pár květin, kolem nízký plůtek... chvíli jsme postáli, pořídil jsem pár snímků a odjeli domů. Nebylo v době příliš obvyklé zajímat se o Masaryka, režim nicméně pozvolna spěl ke svému zániku a nějací podivíni fotografující Masarykův hrob už patrně nikoho nezajímali... i když kdo ví?

                                                                                                                                   Foto z roku 1986                                                                                                                                                                                                                                                      Letos 7. března 2023 uplynulo 173 let od Masarykova narození, už přes 30 let se jeho hrob může fotit zcela bez omezení a po dlouhých deseti letech máme na Hradě opět jeho důstojného nástupce.

hrob_6_reprofoto.jpg

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář