Lokomotiva 110
Historie
V první generaci elektrických lokomotiv Škody nebyla zahrnuta posunovací lokomotiva a k posunování byly používány dieselové lokomotivy. Druhou generaci lokomotiv zahájil právě projekt posunovací lokomotivy řady 110, jejíž dva prototypy byly vyrobeny v roce1971. Po úspěšném testování byly v roce 1972 zahájeny sériové dodávky těchto lokomotiv. Celkově bylo vyrobeno 52 kusů.
[editovat]Konstrukce
Lokomotiva má vyvýšené stanoviště strojvedoucího s velkým rozhledem a ovládacím panelem na každé straně. Dveře do kabiny jsou umístěny na obou stranách. Lokomotiva je vybavena elektrickým vytápěním vlaku, samočinnou tlakovou, přímočinnou a ruční brzdou.
Z koncepce lokomotivy 110 vychází kromě lok. řady 113 i pozdější lokomotiva řady 210 na střídavý proud a řady 112, 111 a 114.
Provoz
Lokomotivy řady 110 jsou určeny k staničnímu posunu, ve kterém nahradily dieselové lokomotivy řad 770 a 771, k přetahům a k předtápění souprav. V omezené míře byla tato řada nasazována i k vozbě vlaků na kratší vzdálenosti. Řada 110 slouží k posunu na českýchnádražích dodnes, neboť lokomotivy řady 114.5 byly dodány pouze do provozu dolů NástupTušimice. V roce 1995 byly v železničních opravnách a strojírnách Česká Třebovárekonstruovány dvě lokomotivy na provoz pod stejnosměrným napětím 1,5 kV a používány k vozbě nákladních vlaků na trati Rybník - Lipno nad Vltavou, která byla do roku 2003elektrifikována touto soustavou. O rok později byly obě lokomotivy zpět upraveny k provozu pod napětím 3 kV a předány do DKV Praha.
