Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pozitivní programování

24. 1. 2023

Pozitivní programování je základ. Nadvědomí si zobrazí vše, co je vyjádřeno kladně, a slyší to 3x a více, pak se začnou vytvářet podmínky. Je-li přání ve prospěch všech zúčastněných, pak se začne plnit. Plní se i přes karmické bloky, ale méně, a vrací se.
Příklad: nejsem tlustá - špatný program, nelze zobrazit ne, vysíláte jsem tlustá... a programujete se.. čili správně: jsem štíhlá. Ještě lepší je, když si přímo určíte cíl a představujete si ho. Čas splnění ale necháte na božím plánu.
Dále je třeba si přát v přítomném čase, čili že už to mám, takže ne - chci být štíhlá, budu štíhlá, ale děkuji, že jsem štíhlá.
Pokud říkáte - potřebuji peníze - programujete se na potřebu, nikoliv na to, abyste je měli: správně - mám peníze + vizualizace, ale mít peníze je v podstatě k ničemu, mohou doma ležet a nic vám neplní, jen je hromadíte a stejně nebudete šťastní.. Já tedy volím, že mám vždy dostatek prostředků na vše, co potřebuji a také vím, že moje přání jsou ve prospěch všech zúčastněných, to už je po 15ti letech afirmací uloženo..
Tělo a vše ostatní reaguje na pozitivní prohlášení a vizualizace, takže je třeba mít tělo ráda.. chválit ho, ne být naštvaná, že mám ještě 5 vrásek, ale být šťastná, že už jich není 6, šikovný obličej, šikovné ručičky, děkuji, že vyhlazujete moje vrásky, děkuji vám, vrásky, že odcházíte.. Tělo se pak bude více snažit, vyšší síly se budou více snažit.
Chybovat je lidské, takže chyby odpouštíme, chyby by se měly stát poučením, proto jsou velmi důležité.. Dovolit si změnit názor, postoj, vše se mění, každý den se toho tolik změní, změny z dlouhodobého hlediska jsou přijatelnější, pochopitelnější, ale je třeba si uvědomit, že každou meditací se měníme my sami, každým odblokem, každým pochopením, uvědoměním si čehosi.., pak je třeba si dovolit změnu názoru, o to právě jde.
Vyšší síly nás vedou k neustálé změně názoru, až dojdeme k tomu, že jediné, co má skutečně smysl, je láska, že láska je největší a nejsilnější síla, která vše překonává. Než se dostaneme k naprosté lásce, procházíme těly a životy a dopouštíme se chyb a zkoušíme a napravujeme. A je třeba změnit postoj.. stále měnit postoj a nestydět se za to. Jestliže vím, že dnešní medicína něco lépe změří a udělá závěr, který je v malém či velkém rozporu s tím, co mě před 20ti lety učili, musím změnit názor, postoj, postupy!! A to platí i na malé každodenní věci, měnit postupy!! To, co se osvědčilo včera, nemusí v nových podmínkách fungovat a naopak, může brzdit.
Pokud chceme pracovat s lidmi, měli by se v naší přítomnosti cítit dobře, uvolněně a v bezpečí. Pak nám věří a můžeme jim pomoci, třeba i silou. Přistupovat ke každému, jako sobě rovnému, i když chvílemi má ten či onen navrch.., ale všichni si jsme učiteli nebo zrcadly. Takže se nebát, ani se nepovyšovat, nesnažit se zavděčit, ani nemanipulovat. Tyto síly musí být v rovnováze. Pokud nejsou v rovnováze u jednotlivce, obvykle si najde partnera, který ho vyvažuje. Pracovního, rodinného. Pak má každý něčeho moc a něčeho málo. Ale rovnováha celku je zajištěná, proto prosíme o harmonizaci těla, duše a ducha.., jde-li o tým nebo partnerství, pak je třeba prosit o harmonizaci všech a vzájemně si pomáhat. Ovšem bez karmických odbloků to jde pomalu a jen částečně. Nicméně každá snaha se počítá, takže v okamžiku karmických odbloků se vše zúročí a dřívější snaha se usadí v nových energiích a projeví se mnohonásobným efektem.

 

ŽÍT S RADOSTÍ

Setkávám se se smutkem mých studentů nebo "služebně" mladších kolegů, že jejich vhledy a výkon terapie nejsou takové, jako moje.

Když se nad tím pak společně zamyslíme, ukáže se, že žádný z nich nevěnuje tolik času, péče a pozornosti sám sobě.

Pokud chceme být zdraví, výkonní, úspěšní a pomáhat druhým (v případě pacientů to platí také), musíme být v kondici především my sami. Není to o sobectví, je to o úctě k sobě, o úctě k životu, o úctě k metodám, které umíme.

Pokud jde o jakoukoliv profesi, myslím si, že člověk sám si je nejlepší reklamou a měl by být příkladem.

Moje cesta ke zdraví a úspěchu byla dlouhá a těžká, vzhledem k tomu, že jsem narozena v roce Draka, dne 9., osudové číslo 5. Je jasné, že práce, podnikání, organizace a výkon jsou mou vrozenou dispozicí, zatímco otázka partnerství a rodiny je mou slabou stránkou. Ale i s tím se chci vypořádat.

Denně se věnuji minutu až minuty sobě. Popíšu Vám postupy, které používám a vlastně je i učím, které denně aplikuji na sobě a při terapiích na mých klientech. Jedině systematickou každodenní prací na sobě, meditací, cvičením, studiem a úctou a láskou, dosáhne člověk velkých výsledků v co nejkratším čase.

První dva měsíce jsou vždy nejtěžší. Obvykle nevidíte úspěch, jde o to prokázat nebi vůli, ukázat, že Vaše rozhodnutí změnit sebe a svůj život je opravdové, že Vás neodradí překážky ani neviditelnost pokroku. S každým dalším dnem pak úspěšnost všeho roste.

Moje první ranní myšlenka patří bohu, buď ho přivítám konkrétně nebo větou: „Bůh mě vede, bůh mi ukáže cestu“. Pak přivítám nový den: „Vítám tě, nový dne!“ a usměju se na něj, ať je jakýkoliv. Už dlouho přijímám počasí takové, jaké je, nemohu si dovolit být závislá na slunci nebo teple, protože je obojího stále méně, můj den musí mít vždy šanci být nádherný. Pak vítám duši a tělo, naladím se na ně a nacítím buňky, usměju se, nacítím duši v těle a poděkuji oběma, že mi tak pomáhají. Skutečně nemám stále jasno, kdy to říká duše skrz tělo, nebo kdy mé vycvičené tělo (přirovnávám k počítači) mluví k duši (operátorovi), ale neřeším to. Uvědomím si čakry, nejméně základních sedm, a posílím barvy. Protáhnu meridiány. Poprosím Merkura, aby mi zorganizoval den, a Jupitera, aby mi přinesl štěstí a abych vyjádřila své myšlenky co nejsrozumitelněji. Podle potřeby si aktivuji další planety, na rande Venuši, na malou práci Lunu, na rodinu Lunu a Jupitera a Venuši… Slunce, abych byla milá, příjemná a aby se v mém okolí cítili lidé dobře atd. Toto vše mi zabere 30 vteřin až dvě minuty. Samozřejmě ze začátku musíte mít nastudováno něco málo o této problematice, abyste věděli, o co vlastně jde. I kdybyste udělali zlomek toho, co já, je to pár vteřin, které změní Váš den.

Vstávám obvykle v devět, pak následuje hygiena, krmení psů, ryb, snídaně, sms a ranní meditace a rozcvička. Cvičím od 13 let denně, s pár výjimkami. Cvičím několik minut až hodinu, podle času. Moje rozcvička zahrnuje opět nacítění čaker, meridiánů, planet a celého těla a odpuštění si s mými klienty oboustranné. Pak pohnu každým kloubem a svalem mého těla. Součástí cvičení je meditace postoje na vahách, pomyslně každá noha v jedné misce kupeckých vah, a vyvažuji se. Už jen toto Vám, umožní lepší průtok energie. Dalším cvikem je nasměrovat jednu ruku k zemi a druhou k nebi a proudem energie vyčistit sebe, dům, město.. klienty, planetu atd.. a ruce opět vyměnit. Následuje procházka se psy, vnímání dne a přírody.

Během těchto ranních rituálů mi uletí myšlenky k několika klientům, kterým pošlu to, co dělám sama.

Ale nedovolím si pracovat, dokud nemám toto vše hotové. Miluji moji práci, díky ní jsem aktivní, šťastná, zdravá... Mám na ni možná i závislost. Proto nemohu dovolit, aby mě vyčerpala, aby mi vzala život a zdraví a rodinu. Teprve po naladění se a pročištění sebe smím pracovat na klientech. To trvá řekněme od 11 do 18 až 22 hodin, někdy i déle. Pracuji venku, na kole, ve fitku, v autobuse, v ordinaci, na počítači, medituji všude a vždy.

Nemůžete čekat s meditací na klid, ten nemusí nikdy přijít, musíte si umět najít klid teď a tady, tam, kde zrovna jste. Kromě práce se také učím, opět minuty až hodiny denně, čtu, studuji, chodím na přednášky, školení, co přečtu a zajímá mě, zkusím na sobě, na rodině, a pak používám, hledám nová slova a témata na zdokonalení mé práce.

Vzhledem k rokům, kdy na sobě takto pracuji, vím, jakými úskalími procházíme, vycházíme obvykle z materiálna, neduchovní výchovy, neduchovní školy, práce… Máme malé znalosti o tom, že to je asi jinak. Začneme se oduchovňovat a postupně v tom nalezeme radost, uspokojení a posun v oblastech, na které se zaměřujeme. Většině z nás se stane, že toto nadšení nás začne odvádět od pozemského života. Stále jen meditujete, někde lítáte a život na Zemi Vám uniká… Vaše rodina, děti, partner… Odpíráte si dobré jídlo, nemáte čas na sex. Začnete ztrácet pozemskost… šťávu…a vlastně i lidi.

Pro mě je tělo stejně cenné jako duše. Miluji své tělo, i když mi to trvalo 10 let denní práce zvykání si na jiný pohled na sebe samu.

Miluji svou duši. I kvůli jejím inkarnacím trpělo tělo v této inkarnaci, ale už tomu rozumím, proč to tak je, stejně to nezměním.

Chci žít dary Země. Chci oduchovnit hmotu, ale žít tuto hmotu. Chci si dát zmrzlinu se šlehačkou…a v restauraci se fakt nacpat. Život nás musí bavit. Nemůžeme se ničím omezovat. Čím dál a výše jste, tím vyšší je Vaše morálka a nemusíte se obávat, že překročíte hranice únosnosti. Vyšší řád pošle varování v podobě nemoci, bolesti, ztráty… takže regulace je opět nastavena.

Žiju tak, abych mohla o sobě vždy říkat pravdu, aby lidé o mně říkali pravdu a já se nemusela stydět, tajit, přetvařovat. Co udělám, to řeknu, je-li to nutné…Nevykládám vše jen tak, ale také nic neutajuji. Nikdy jsem nepila alkohol a nekouřila, ani neochutnala drogy, už asi deset let nejím salámy ani umělé tuky. Jím velmi zdravě vesměs dělenou stavu nebo podle čínské medicíny, ale ne vždy. Život mě musí bavit, tělo řekne, co mu nesedí, takže když po rýži nemám sílu a chce se mi tři hodiny spát, nejím rýži, ale zmrzlinové poháry v drahé cukrárně, protože je mi po nich parádně!

I když nerozumím mužům, učím se s nimi žit a najít cestu k tomu, abychom se rozvíjeli v co nejbližších kontaktech, nesouhlasím s tím, že žena má být sama nebo muž. Sex považuji podle úrovní za údržbu těla, aktivaci energie, ke splývání v lásce a vrchol božskosti. Nalezení jednoty splynutím mužského a ženského principu. K mým častým cvičením patří i harmonizace jin jang energie uvnitř těla a pak těla vůči okolí. Čili žena má být v rodinných vztazích jin vůči muži… Kontroluji si také svůj pentagram živlů podle čínské medicíny.

Večer děkuji za vše, co mám. Za lásku, za práci, za schopnosti, za dostatek finančních prostředků, především za zdraví, děkuji tělu, duši, bohu, andělům, Zemi, planetám.., někdy i pláču dojetím za to, že mi bylo dovoleno toto umět a takto žít. Nejsem šťastná 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Stále zůstávám člověkem, v mém osobním životě jsem žena, dominantní, už jen trochu vzteklá, někdy sebelitující se, se sklonem být workoholik, ale mám prostředky, jak se sama sobě postavit a mé dny štěstí a naplnění jsou stále častější a prožitky hlubší. Děkuji mému tělu, jak krásně umí spát, děkuji mu, i když to někdy zrovna neumí, říkám mu: „Pamatuješ, jak jsi krásně spalo...,tak takhle stejně to bude dneska..“. Děkuji mu za prožití orgasmu, děkuji mu, že díky němu můžu léčit…

A stejně tak děkuji i své duši, že vede tělo. Duše má své problémy stejně jako tělo. Když je duše v problémech, je to mé vycvičené tělo, které převezme vedení, tělo už dobře ví, že ať se děje cokoliv, je tu bůh a příroda, andělé…,kteří pomohou, tělo dokáže odblokovat programy, požádat o pomoc kolegu nebo vyšší síly, když je duše v depce, a naopak, když se trápí tělo, máme zase duši…

Zhodnocení života máme ve svých rukou, jen chtít, překonat lenost třeba už jen pouhou aktivací Marse, a vzít vůli a výkon. Přestat se vymlouvat a hlavně nepoužít „až…“. Pokud něco chceš, udělej to teď, ne až... Určité procesy potřebují zrát, jisté boží načasování, ale pokud chceme změnit sebe, pokud chceme uzdravit, milovat a být milováni, mít prostředky na vše, co potřebujeme, nemůžeme čekat až... Musíme hned… Dát sobě minuty denně, pouhé minuty…a mít se rád… být vděčný sám sobě, že jsem se překonal, byť jen na pár minut, a něco pro sebe udělat…

Být milý, šťastný a spokojený v dobách dobrých je snadné. To dokáže každý. Udržet směr v dobách překážek, je obtížné. A o tom to je. Překonat sebe a jít za svým štěstím a ono to přijde. Jsem příkladem, jsem sama reklamou na mou práci.

Pomůžu každému, kdo si řekne, posvítím na cestu a udělám odbloky, ale tu každodenní práci musí udělat každý sám a hned, ne „až…“. Krok po kroku vytrvat…