Consolidated B-24 Liberator
Bombardovací letoun B-24 Liberator vznikl v roce 1938. Consolidated tehdy vyráběl letadla Boeing B-17. Inženýr David Davis navrhl nové křídlo, které bylo vhodné pro dlouhé řady bombardérů. Toto křídlo mělo o 15% nižší odpor než obyčejné křídlo. V Consolidated měli inženýři načrtnuty hrubé nákresy bombardéru s Davi´s křídlem na konci roku 1938. Jednalo se o čtyřmotorový stroj s tříkolovým podvozkem.
USSAC schválilo plány a v březnu 1939 byla udělena smlouva na výrobu vzoru 32 a XB-24. V prosinci dodal Consolidated prototyp. Nový stroj nebyl vzhledově příliž atraktivní. Byly montovány motory Pratt&Whitney R-1830-33 Twin o 1100hp na každý s rychlostí 273 MPH.
Ještě před prvním letem prototypu, vystavil Air sbor smlouvu na sedm Yb-24. 175 z nich šlo do francouského letectva, ale většina nakonec skončila v RAF. Jedno letadlo bylo upraveno jako osobní dopravní letadlo Winstona Churchilla.
USSAC schválilo plány a v březnu 1939 byla udělena smlouva na výrobu vzoru 32 a XB-24. V prosinci dodal Consolidated prototyp. Nový stroj nebyl vzhledově příliž atraktivní. Byly montovány motory Pratt&Whitney R-1830-33 Twin o 1100hp na každý s rychlostí 273 MPH.
Ještě před prvním letem prototypu, vystavil Air sbor smlouvu na sedm Yb-24. 175 z nich šlo do francouského letectva, ale většina nakonec skončila v RAF. Jedno letadlo bylo upraveno jako osobní dopravní letadlo Winstona Churchilla.
Letectvo nakonec objednalo 120 B-24A z nich dvacet skončilo v britských službách. Zde se nazývaly Liberator I. RAF je použila po úpravách (zástavbě radaru a 20 mm kanónu do prosklené přídě) na protiponorkové akce. Devět B-24 sloužilo
USSAF jako transportní. Zbývajících 91 ks letadel bylo vyhotoveno ve verzích "C" nebo "D".
Armáda byla nespokojena s rychlostí 273 MPH u prvních B-24. Proto byly zkoušeny turbo-přeplňované motory v experimentální XB-24B. Dále byly montovány motory Pratt&Whitney R-1830-43 o 1200hp. Tím bylo dosaženo armádou požadované rychlosti 310 MPH. U verze B-24s byla vylepšena výbava zavedením samosvorných nádrží, montováním více zbraní a dosažením větší nosnosti bomb.
B-24C zahrnoval vylepšení získané na XB-24B a též z britských bojových zkušeností s Liberatorem. Na typ "C" byly montovány 50 mm kulomety a to jeden v přídi, dva ve hřbetní věži, dva v zadní věži a dva ve střelištích po bocích trupu. Zároveň byl prodloužen trup na přídi. Bylo objednáno devět B-24C. U těchto letounů bylo omezeno bojové použití.
V důsledku velké poptávky po B-24, vláda vytvořila konsorcium výrobců letdel a zařízení. Byly to firmy: Consolidated v San Diegu, Consolidated ve Foth Worth,
Armáda byla nespokojena s rychlostí 273 MPH u prvních B-24. Proto byly zkoušeny turbo-přeplňované motory v experimentální XB-24B. Dále byly montovány motory Pratt&Whitney R-1830-43 o 1200hp. Tím bylo dosaženo armádou požadované rychlosti 310 MPH. U verze B-24s byla vylepšena výbava zavedením samosvorných nádrží, montováním více zbraní a dosažením větší nosnosti bomb.
B-24C zahrnoval vylepšení získané na XB-24B a též z britských bojových zkušeností s Liberatorem. Na typ "C" byly montovány 50 mm kulomety a to jeden v přídi, dva ve hřbetní věži, dva v zadní věži a dva ve střelištích po bocích trupu. Zároveň byl prodloužen trup na přídi. Bylo objednáno devět B-24C. U těchto letounů bylo omezeno bojové použití.
V důsledku velké poptávky po B-24, vláda vytvořila konsorcium výrobců letdel a zařízení. Byly to firmy: Consolidated v San Diegu, Consolidated ve Foth Worth,
Douglas v Tuze, Ford ve Willow.
Další verzí byla "D". Consolidated v San Diegu byl hlavní výrobce, který dodával komponenty na Forth Worth a Douglesu v Tulze pro montáž. Existovalo mnoho variací B-24D, hlavně co se týče obranné výzbroje. Tyto rozdíly se označovaly výrobními bloky.
Několik nepočetných strojů bylo varianty B-24E. Ty byly vyrobené ve Willow. Dále byly vyrobeny cisternové konverze C-109, konvertované z B-24E, schopných nést 2900 galonů paliva, které byly používány více než B-24G. Všechny byly vybaveny přední střeleckou věží.
Další verzí byla "D". Consolidated v San Diegu byl hlavní výrobce, který dodával komponenty na Forth Worth a Douglesu v Tulze pro montáž. Existovalo mnoho variací B-24D, hlavně co se týče obranné výzbroje. Tyto rozdíly se označovaly výrobními bloky.
Několik nepočetných strojů bylo varianty B-24E. Ty byly vyrobené ve Willow. Dále byly vyrobeny cisternové konverze C-109, konvertované z B-24E, schopných nést 2900 galonů paliva, které byly používány více než B-24G. Všechny byly vybaveny přední střeleckou věží.
Dále následovala verze "H". Snahou inženýrů bylo zabudovat dvojče zbraní do nosu B-24. Toto vylepšení bylo stardardizováno u všech následujících B-24H. Bylo vyrobeno 3100 ks letounů z toho více než polovina ve Willow.
Další verzí byla verze B-24J. Tato verze byla v podstatě stejná jako verze "H". B-24J byly vybaveny střeleckými věžemi Convair A6A v nosu stroje, místo věží Emerson A-15 z důvodů nedostatkovosti těchto věží. Do začátku roku 1944 byly věže Emerson dostupné v dostatečném množství pro všechny závody. Typ"J" byl dále vybaven vylepšeným automatickým pilotem C-1, novým bombovým zaměřovačem série M. Dále byl vybaven novým elektronickým kontrolním systémem pro turbokompresory a lepším palivovým systémem. Bylo vyrobeno 6678 B-24J.
Na konci roku 1944 armáda počítla s nižší poptávkou po letounech a nařídila, že tři z výše uvedených závodů se uvolní pro jiné účely. Ve výrobě pokračují pouze Ford ve Wllow a Convair v San Diegu.
Následovala verze "L", která byla upravena co se týče hmotnosti. Výsledkem bylo, že některé B-24L, byly lehčí až o 1000 liber než B-24J. 1667 těchto strojů bylo postaveno převážně ve Willow.
Vznikl i PB4Y-1 pro námořnictvo. Letouny se používaly pro námořní hlídkování, fotografický průzkum a dopravní práce. Navy získala 977 PBY4-1. Bylo jimi vybaveno 24 VPB letky. Letoun byl dále nasazen v Atlantiku a Pacifiku. Bylo jimi zničeno 13 ponorek Osy.
Na konci roku 1944 armáda počítla s nižší poptávkou po letounech a nařídila, že tři z výše uvedených závodů se uvolní pro jiné účely. Ve výrobě pokračují pouze Ford ve Wllow a Convair v San Diegu.
Následovala verze "L", která byla upravena co se týče hmotnosti. Výsledkem bylo, že některé B-24L, byly lehčí až o 1000 liber než B-24J. 1667 těchto strojů bylo postaveno převážně ve Willow.
Vznikl i PB4Y-1 pro námořnictvo. Letouny se používaly pro námořní hlídkování, fotografický průzkum a dopravní práce. Navy získala 977 PBY4-1. Bylo jimi vybaveno 24 VPB letky. Letoun byl dále nasazen v Atlantiku a Pacifiku. Bylo jimi zničeno 13 ponorek Osy.
|
