Vzducholodě a jejich zrod
Vzducholodě a jejich zrod
Pokrok ve vzduchoplavectví si až do roku 1910 udržovala Francie. Význačným průkopníkem v tomto oboru byl i bavorský setník August von Parseval, který své vzducholodi vybavil dvěma vzduchem plněnými balonety, kterými vzducholoď řídil upouštěním a připouštěním vzduchu ve vodorovné rovině jejím nakláněním.
Parsevalova vzducholoď byla doutníkového tvaru o délce 48 m o objemu nosného plynu 2 300 m2 a největším průměru 8, 57 m. Sám Parseval se narodil 5. února 1861. Vzducholodě začal stavět od roku 1890 společně ve spolupráci s inženýrem Hansem von Bartschem Sigsfeldem a podnikatelem Riedingerem. Z počátku nebyly jeho vzducholodi příliž úspěšné pro mnoho problémů, které bylo třeba vyřešit, byly však postaveny některé pozorovací balóny, tzv. "Drachenballony". Ty se stavěly okolo roku 1898.
První motorizovanou vzducholoď začal stavět v roce 1901. Tato vzducholoď uskutečnila první let 26. května 1906 v Berlíně. Tato vzducholoď byla vybavena motorem Daimler o 85 HP a dosahovala maximální cestovní rychlosti 47 km/h a provozní výšky letu 1 000 m. Bylo vyvinuto ještě mnoho typů vzducholodí k přepravě cestujících, pro armádu a k reklamním účelům. Posledními Parsevalovými vzducholoděmi byly PL 26 a PL 27, která byla také největší Parsevalovou vzducholodí. Po typu WW 1, byl postaven menší počet polotuhých vzducholodí, které se používaly pro reklamní účely a v omezené míře pro dopravu osob.
Další teoretické práce v oboru řízených vzducholodí provedl v roce 1896 Francouz Julliot. Tehdy mu ovšem chyběli finanční zdroje, vhodný materiál a dostatečně výkonný motor pro stavbu takové vzducholodi. Toto se mu podařilo až v roce 1904, kdy mu bratří Lebaudové
poskytli finanční krytí a shromáždil i vše potřebné pro stavbu vzducholodi. Mohla tak vzniknout vzducholoď Lebaudy I, nebo též nazývaná La June, která byla jednou z prvních poloztužených vzducholodí, protože měla kýl z hliníkových trubek. Dalším mecenášem, který poskytl Juliotovy finanční prostředky se stal Henri Deutche de la Meurthe. Za jeho peníze a peníze Lebaudů byl postaven vzduchoplavecký přístav v Moissonu, další vzducholodě a výrobní prostory. Jedna z nejlepších byla vzducholoď Patria, která se stala třetím Julliotovým dílem. Tato vzducholoď vynikala především tím, že měla pevné i pohyblivé svislé i vodorovné ocasní plochy a též kormidlo pod zádí. Pro řízení výšky letu se používaly vzduchové balonety. Pohonná jednotka měla výkon 50 kW.
17. prosince 1906 přeletěla Patria z Moissonu do Paříže, kde byla složena a předána armádě. Od roku 1908 se místo Patrie začala používat vzducholoď République o objemu 5 230 m 2, která dosahovala rychlosti 45 km.h-1.
Za vynálezce vrtule lze považovat českého vynálezce Ressla. Jeho vrtule byla poprvé využita u řiditelného balónu Julienova, který se vzhledem podobal rybě. Dříve byly pokusy pohánět vzducholodi lidskou silou nebo koňmi, jejichž použití se ale ukázalo jako nereálné a lidé rychle vyčerpali své síly. Většina konstruktérů prvních vzducholodí proto sáhla po parním stroji jako po pohonné jednotce.
Tak to také bylo u Giffardovy vzducholodi osazené parním strojem o výkonu 3 kW. Tato vzducholoď měla rychlost 11 km.h-1 a objem 3 500 m3.
Dalším konstruktérem byl Haenlain, který zastavěl do své vzducholodi plynový motor o výkonu necelých 3 kW. Vzducholoď měla objem 2 400 m3. Bylo to v roce 1872.
Pan Tissandier jako první použil pro pohon vzducholodi elektrický pohon. Stalo se tak v roce 1883.
Dalšími konstruktéry v tomto oboru byli Renard a krebs, kteří postavili vzducholoď La France, která byla poháněna elektromotorem o výkonu 6,3 kW. Při sedmi letech se jim podařilo celkem 5x vrátit na místo startu a dosáhli rychlosti 22 km.h-1. Stalo se tzak v Paříži v letech 1884-85.
Švýcar David Schwarz postavil celokovovou aluminiovou vzducholoď s benzínovým motorem o objemu 1 250 m3. Tato vzducholoď hned při prvním letu havarovala.
Celokovovou vzducholoď postavil o třicet let později po Schwartzovi i Američan R. Upson. Jeho vzducholoď byla rozebrána do šrotu až po dvanácti letech spolehlivé služby, během nichž absolvovala 752 letů.
V další části se budu zabývat odudem velkého průkopníka letadel lehčích i těžších vzduchu Alberta Santos - Dumonta.
