Obedience
Vznikla ve Velké Británií jako sport nenáročný na prostory a technické vybavení,zároveň ale divácky atraktivní,aby bylo možný ukázat lidem na výstavách i něco jiného než pouze exteriér psů.První závod obedience se konal roku 1949 v Londýně a již v roku 1950 se závodilo na Cruftově výstavě.Obedience je poslušnost,podrobení se a tak se vlastně jedná o poslušnost,ale maličko jinou.Tady nejde o to,aby pes slepě a bez duše následoval psovoda,ale je zde důležitá souhra psa a psovoda, žádoucí je radostný a kontaktní projev psa s co největší přesností provedení cviku.Pes musí být maximálně soustředěný na psovoda, aby správně chápal,co se po něm chce.Nejde o to,aby se automaticky naučil několik cviků,a aby tyto cviky pochopil,a to tím,že mu vysvětlíme co po něm chceme.Proto při výcviku je nutné trénovat postupně,dopřát psovi čas,aby vše pochopil a aby to i „strávil“.Cvičí se bez vodítka,u vyšších kategorií dokonce bez obojku,takže skutečně cvičí protože chce a práce se psovodem je mu příjemná.Závody nebo zkoušky se pořádají jak pod šírým nebem,tak v zastřešených prostorách.Celý terén musí být rovný a přehledný,pes musí dobře vidět aportovací činky a dřívka pro rozlišování předmětů.Prostor hal nesmí být kluzký.Za zmínku určitě stojí, že plac při zkouškách a závodech hlídá jeden či dva rozhodčí,kteří mají pomocníka,který dává pokyn soutěžícím k provádění jednotlivých i dílčích cviků.Soutěž má 4 kategorie,kde je 10 cviků,přičemž se hodnotí výkon psa i psovoda.Cviky jednotlivých kategorií jsou shrnuty v přehledných tabulkách.Cvičit se dá kdekoliv,na louce,v parku,třeba i na prázdnem parkovišti.Postačí kužely, dřívka a aport.Takže pocvičit si můžete i při procházce přírodou.Trénuje se formou hry,proto je důležité mít na cvičení chuť a mít z něho radost.
