Jak bydlíme
Jak už jsme tu s paničkou psali, jsme z Brna a bydlíme v bytě na líšeňském sídlišti. I když ale nemáme zahradu a je nás tu na menším prostoru 5 lidí, 2 psi a spousta dalších drobnějších mazlíčků, vejdeme se sem bez jakýhkoliv obtíží. Máme zatím s Mollynkou společně můj původní pelíšek v centru celého dění, v předsíni. Až Molly vyroste, páníčci nám prý pořídí větší. Máme odsud přehled o všech členech rodiny a já také můžu pohodlně dávat pozor, jestli se někdo cizí nepohybuje po společných prostorách domu, a dát mu případně na jevo, že jsme tady, a ať si tedy dobře rozmyslí, ke komu se chystá.
Přesto ale trávíme většinu svého odpočinku v posteli, kam mi páníčci původně chodit nezakázali, ale spíš naopak mě jako štěně do postele sami volali, protože nad teplo z psího kožíšku prý v noci není. Teď jsme s Mollynkou dva a tu taky vzali do postele automaticky. Jsem zvědavý, co budou říkat, až vyroste, a budou tam mít dva nohatý, uchrápaný čumáky. Kromě gaučingu nás ale doma pravidelně chytá taková hravá, že pak lítáme bytem sem a tam a vymýšlíme jednu lumpárnu za druhou. Baví nás hrát si tu na honěnou nebo se jen tak tahat o uzel, plyšáky a nebo si kutálet míčky. Rád Mollynce nosím hračky. Radši ať tahá uzel, než mě za uši. Nejlepší ale je, když mi panička schovává hračky a já je pak hledám. To Mollynka ještě nějak nechápe, ale já ji to naučím, a pak nám to hlední půjde rychleji. Jsme zkrátka hodně aktivní zvěř a tak je to tu téměř na denním pořádku.
I když je Brno velké město a někomu by se mohlo zdát, že pro hafany, jako jsme my, by byl lepší domek se zahradou někde na venkově, mám to tu moc rád a Mollynka si taky rychle zvykla, protože tu máme spoustu možností k zábavě a sportu a máme i neustále co objevovat. Z našeho bydliště je to blízko do lesa na Hády, což je počátek Moravského Krasu, do Mariánského údolí, v jehož rybnících se dá v létě krásně zchladit, a také například na Stránskou skálu, která je národní přírodní památkou, a není se čemu divit, protože je to tam vážně moc pěkné.
Nejčastěji ale vyrážíme na procházky do našeho nejbližšího okolí. Nejraději máme cestu plání pod Hády směrem k Růženinu lomu, v jehož okolí je sice spousta chráněných míst především kvůli tamnímu rostlinstvu a živočišstvu, ale když se chováme ukázněně a podle pravidel, je z toho vždy parádní procházka a právě i kvůli té krásné přírodě.
A v létě je tam i příjemná koupačka. Už se těším, až to tam Mollynce ukážu.
Občas mě ale panička vezme do samotného brněnského centra, abych si prý rozšířil obzory a zvykal si na rušnější chod města. Jezdíme šalinami, autobusy a trolejbusy všude tam, kam panička zrovna potřebuje, a vždy se stavíme někde ve zverimexu pro nějakou mňamku. Mollynka to zatím nezná, ale určitě ji tohle seznamování s městem taky brzo čeká.