Leopard
Jako by na táboře bylo málo zážitků… My, vedoucí, se snažíme dětem tenhle pobyt ještě více vybarvit. Letos, aby bylo nějaké to vzrůšo, utekl z ostravské zoo mladý leopardí samec. Hlavnímu vedoucímu už volali z lesů ČR, aby děti neopouštěly tábořiště. V okolí tábora jsou rozneseny letáčky s upozorněním, že se lidé mají vyhýbat Aninu údolí a vůbec pobytům v opuštěných lesích.
To vše bylo zařízeno ze strany vedoucích, o zbytek se postarají děti okolo desíti let.
Dnes v noci už dva nejstarší kluci leoparda viděli – tedy jeho hřbet a po pravdě kůži hozenou na pařez. Oni samozřejmě pořád mají svou pravdu, ale už jsou nalomení. Je možné, aby se tady opravdu pohyboval leopard? Jeden z kluků viděl, jak leopard spí a dýchá, i když v době, kdy leoparda objevili, spal on.
A jako každým rokem – malí tento problém neřeší, střed už viděl stopy a něco se psalo na internetu, staří mazáci jsou mírně imunní a hrdě brání svou pravdu.
Nezažila jsem, že by se někdy vytvoření takové iluze dotáhlo do konce. Nezažila jsem to ani letos. Přestože záznam o útěku leoparda se vysílal i na ČT1, Nově a Primě, po táboře začalo kolovat, že tenhle leopard je plyšový. Díky příběhu, který celý tábor děti provází, všichni na chudáka leoparda téměř zapomněli a teď je z něho táborový maskot.
Večer: „Mohla bys se mnou jít na záchod?“ „Proč, bojíš se, že tě sežere leopard?“
Dva dny před koncem tábora se vedoucí rozhodli leopardovo trápení ukončit a střelili ho. Do tábora přinesli vyčiněnou kůži. Malým to bylo ukradené, střed se ze své důvěry k této táborové novině vyléčil a staří se konečně usvědčili ve své pravdě, že žádný leopard nikdy neexistoval