Ráječkovská desítka (7. závod BBP)
Ráječkovská desítka je jedním ze závodů seriálu BBP, na který se každoročně velmi těším. Od té doby, co pořadatelé trať nasměrovali směrem do Horní Lhoty a k Blansku mi svým kopcovatým profilem neuvěřitelně sedí a dosahuji na ní pravidelně nejlepších umístění. Je tedy jasné, že ani letos jsem na startu nemohl chybět, přičemž jsem s sebou přibral opět dvě mladé naděje z našeho oddílu odhodlané bojovat na poloviční, pětikilometrové trati.
Po přijetí na místo jsme byli pořadateli nasměrováni na zasněženou plochu sloužící jako parkoviště. Mimochodem, v době odjezdu již byla zcela bez sněhu, což zapříčinila teplota vzduchy vyhánějící rtuť teploměrů až k hodnotě +
To už se ale blížil start, na kterém jsem měl v kategorii dorostenek (ač jsou věkem obě ještě žačky) své dvě spolucestující. Jejich závodu jsem využil k tomu, abych se v rámci povzbuzování zaběhl podívat na kopec, jak že to nahoře u hájenky vypadá. K nejen mé značné úlevě v horních pasážích trati sníh netál tak rychle a vypadalo to na běh po rozdupaném mokrém sněhu, což byla ta lepší varianta. Cestou zpět jsem pak obě svá želízka v ohni samozřejmě povzbuzoval. Zvláště na Lenku Koporovou to mělo zjevně hodně blahodárný vliv, jelikož skončila mezi dorostenkami na druhém místě. Připsala si přitom řadu cenných skalpů mezi něž patří mimo jiné naděje oddílu ABM v kategorii H16, Vladimír Kelbl, který hodlá letos objíždět Áčkový žebříček… Dále by se samozřejmě slušelo poznamenat, že Pavel Brlica přetavil svůj letošní šestý start na závodě BBP na šesté vítězství. Tentokrát navíc opravdu nikomu nedal šanci a s úsměvem na rtech pokořil druhého v pořadí o více než minutu.
Po rychlých gratulacích se začal rychle přibližovat čas startu mé desetikilometrové trati. Ač by se to po nedávných tuhých mrazech mohlo zdát divné jsem se po zralé úvaze rozhodl běžet pouze v dresu s krátkým rukávem. Rozhodně jsem přitom nebyl sám a nakonec se to ukázalo jako ideální varianta oblečení. Krom toho, že mi profil zdejší trati hodně sedí, má zdejší trať i tu výhodu, že se člověk dvakrát točí kolem kuželky v nejvyšším bodě trati u hájenky. Lze si tak snadno udělat představu o tom, jak na tom člověk je a kdo zrovna vede. A po vítězství Pavla na kratší trati se i tentokrát na čele pohyboval favorit z řad orientačních běžců, jmenovitě Bet. Při druhé otočce už mi bylo jasné, že dnes to bude dvojité orienťácké vítězství a přesně jak jsem předpokládal, Bet na posledním patnácti set metrovém seběhu už nezaváhal. Nějakých devět minut po něm jsem se do cíle dostal i já. Zdejší trať přitom opět nezklamala a krom výborného pocitu z dobrého proběhnutí jsem opět dosáhl i nejlepšího výsledku sezóny.
Po závodě bylo tentokrát nutné počkat na vyhlášení a náležitě zatleskat Lence. Tu, vzhledem k neznalosti místních poměrů a tradic, sice lehce zaskočilo, že vyhrála bochník chleba a sekanou, ale z umístění na bedně měla určitě radost. Doufejme, že jí tento výsledek povzbudí a podobných výsledků letos dosáhne i v lese mezi kontrolami.
I letos jsem tedy z Ráječka odjížděl maximálně spokojený. Je jen škoda, že se letos závodů BBP účastní relativně málo orientačních běžců. Jedná se přitom o velmi kvalitní běžecký trénink. Tak třeba příští rok, já osobně chybět určitě nebudu…
Vločka