jak se stát chovatelem
Kdy na to ani nepomyslet
Samozřejmý předpoklad je láska ke zvířatům – minimálně ke kočkám. Pokud byste chtěli chovat kočky a máte představu, že by Vám to mohlo slušně vynášet (přece, když prodám 4 koťata, každé po 6 tisících, je to přece slušný výdělek), tak na to zapomeňte. Chovatelství je koníček a stejně, jako u většiny koníčků, většinou se na tom vydělat nedá – spíše dotujete. Je důležité mít podporu rodiny, partnera – nebo minimálně vědět, že budou "tvární" a časem si je kočky získají. Problém může být i náročná práce, budete-li chtít odchovávat koťátka, může se Vám díky komplikacím stát, že je budete muset odkrmit uměle (ručně) po každých dvou hodinách.
První krok
Někdo má dlouhá léta vysněné plemeno, někdo se zamiluje na první pohled na výstavě, jiný dlouhé hodiny studuje charakteristiky jednotlivých plemen a pečlivě vybírá, jaké je pro něj nejlepší. Než si nějakou kočičku pořídíte, určitě je dobré o daném plemenu vědět trochu více, než že má úžasné oči. Hodně Vám v tomhle poradí chovatelé …ale …každý chovatel má rád plemeno, které chová a někdy nevidí, nechce vidět vady plemene, nebo nemá srovnání s jinými plemeny. Pokud Vám chovatel peršanů řekne, že to nejsou líné kočky, že jsou docela aktivní, je to jiný stupeň aktivity v porovnání s např. bengálskou kočkou.
Dnes je úžasným pomocníkem internet, kde můžete studovat i rodokmeny a občas najít i recenze na chovatelské stanice. Nevýhodou internetu je, že fotky jsou někdy více či méně upravovány, proto doporučuji navštívit i pár výstav, kde můžete kočičky porovnávat in natura, dostat prvních pár rad a třeba si padnout do oka s chovatelem. Pokud už od začátku nechcete zůstat při zemi a nejraději byste si kočičku dovezli ze zahraničí, počítejte s částkou, která většinou začíná minimálně na 1000 EUR, plus připočítejte letenku. U chovatele si prohlédněte prostředí, kde koťátko vyrůstá, jak vypadají rodiče, sourozenci. Chovateli rovnou sdělte, že máte zájem o koťátko na výstavy a chov a domluvte se s ním, zda není možné, aby první výstavu absolvoval s Vámi. Samozřejmostí by měla být při prodeji kupní smlouva, předání rodokmenu, očkovacího průkazu (pet pasportu) a kopie testů rodičů (např. na PKD, HCM).
Tituly
Šlechtěné kočky se pyšní často tituly, které mohou a nemusí znamenat jejich kvalitu. Nemusíte být paf z toho, že tatínek koťátka je šampion, protože ve výstavní kariéře je to takový první mezník, a existují i tituly vyšší (např. Interšampion, Grand Interšampion, Supreme šampion), tituly získané na základě úspěšnosti potomků (např. Distinguished Merit), a pak tituly i vítězné ohodnocení z jednotlivých výstav ( Best in Show, Best of Best).
Proč titul nemusí nutně znamenat kvalitu? Jsou plemena, kde si i méně kvalitní jedinec snadno tituly "vyjezdí”, nebo stačí větší dávka trpělivosti. Naopak u velmi početných plemen jakou jsou britské kočky nebo mainské mývalí, je konkurence vysoká a tituly pak kočky nemají jen za účast na výstavě. Někteří chovatelé také nechtějí kočky vozit po každé výstavě, výstavy jsou jenom přece zdravotní riziko, a tak se spokojí se získáním trvalé chovnosti (např. titul šampion – k získání jsou potřeba 3 úspěšné výstavy u dospělé kočky).
Trocha byrokracie
Abyste mohli chodit kočky vystavovat a v budoucnu odchovávat koťátka, je nutné se přihlásit do nějaké chovatelské organizace. V České republice má největší zastoupení mezinárodní organizace FIFe, její národní klub se jmenuje Sdružení chovatelů koček. Můžete si ale vybrat jinou mezinárodní organizaci – TICA, CFA, WCF atd., které ale u nás zatím výstavy nepořádají a budete se tak na ně muset vydat k sousedům (k uchovnění kočky ale u těchto organizací není potřeba účast na výstavách), nebo některý z klubů nezaštítěných mezinárodní organizací jako Nezávislý chovatelský klub NCHK a Bohemians Edelkatze, e. V BOEC. Do chovatelské společnosti vstoupíte přihlášením se do základní organizace a zaplacením členského poplatku. Organizaci si nemusíte vybírat nutně podle bydliště, můžete být členem klidně v Německu – jen se asi tolik neseznámíte se spolučleny. V organizaci by Vám měli poradit, co a jak dále. Je nutné mít vždy nastudované řády organizací – ať už výstavní nebo chovatelské. Vaše organizace Vám také potvrzuje přihlášky na výstavy, krycí listy atd, a je to první orgán, kam byste se případně měli obracet se svými stížnostmi.
Zdraví
Než na svých kočičkách budete vůbec chovat, měli byste vědět, zda jsou po zdravotní stránce v pořádku a nebudou na další generace přenášet nějakou zátěž. Některá plemena mají své dědičné strašáky, které se většinou již dají odhalit genetickými testy, např. u britských a mainských kočiček je to onemocnění HCM (hypertrofická kardiomyopatie), u perských a exotických kočiček PKD (polycystické onemocnění ledvin) atd. Dalším problémem může být rozdílná krevní skupina kočky a kocoura – týká se např. britských koček, a je tak nutné tedy skupiny zjistit před krytím. Před chovem jsou doporučeny i další testy jako na FeLV, FIV a FIV, obzvláště budete-li krýt mimo Vaši chovatelskou stanici.
Pro chov si vyberte tedy jedince jen zdravé z nezatížených linií. Začátečníkovi se doporučuje chovat na kočkách, co nejméně příbuzných (inbreeding – příbuzenská plemenitba by měla být prováděna jen chovateli, kteří do problematiky vidí více). Je-li to organizací vyžadováno, musíte kočku také tzv. uchovnit na výstavě – tzn. vystavit ji jako dospělou (starší 10 měsíců).
Genetika
Na začátku chovu a nejenom na něm, čeká chovatele spousta učení – jaksi nestačí jen spářit dvě kočky a čekat, co mi z nich vypadne. Krom studia řádů a nařízení, by měl každý chovatel ovládat alespoň základy genetiky.
U koček je velká škála barev, rozmezí samozřejmě závisí na plemeni, a nestačí jen označení typu Whiskas zbarvení (upřímně se děsím, zda se na nás v budoucnosti neřítí Purina, Iams nebo podobné zbarvení). V rámci organizace FIFe se kromě slovního označení barvy, používá i mezinárodní kód pro plemeno a zbarvení, tzv. Easy Mind Systém (zkráceně EMS).
Chystáte-li se na první koťátka a těšíte se, co se Vám asi narodí, tak i pro lidi neznalé genetiky, existují tabulky možných barev, která se Vám z daného spojení mohou narodit. I když si vše nastudujete, můžete mít první problém u koťátek už jen v poznání pohlaví, natož, abyste si byli jisti barvami. Pro tyto případy se můžete obrátit na poradce chovu, ale ideální je mít poradce v chovateli, od kterého máte svoje kočky.
Založení chovatelské stanice
Pokud budete chtít nejen vystavovat, ale i odchovávat koťátka, musíte si založit chovatelskou stanici. Počítejte s nemalým registračním poplatkem a velkou dávkou kreativity, abyste vymyslely možná jména Vaší chovatelské stanice. Do žádosti jich uvádíte více pro případ, že by jméno bylo již obsazené. Doba schválení názvu je různá dle organizace, ale registraci provádějte s předstihem (trvá až 3 měsíce).
Až se Vám narodí miminka a Vy už budete vědět pohlaví, barvy, délku srsti, apod., zažádáte na Plemenné knize o vydání rodokmenů, zasláním Krycího listu (platí pro Sdružení chovatelů koček). Po povolené době odběru mohou odcházet do nových domovů.
Péče
Samozřejmostí je, že kočky i koťátka ve Vašem chovu žijí v klidném a láskyplném prostředí, poskytujete jim pravidelnou veterinární péči (očkování, odčervení, kontroly), kvalitní stravu a dostatek pohybu.
Téma chovatelství nelze jednoduše shrnout do krátkého článku, tento článkem je spíše nástinem, co to velmi zhruba obnáší. Za sebe mohu říct, že radosti, které tento koníček přináší, kompenzují starosti, s kterými se můžete setkat.