Děti na prodej, blbost zdarma
Ráda bych zareagovala na článek Michaela Doubka z OK 3/2012 „Novoroční přání přizpůsobivým“. Předesílám, že s autorem naprosto souhlasím a není to on, komu adresuji svoji reakci. Michael Doubek se ve své působivé stati obrací k těm, kdo komentovali článek „Řekové prodávají své děti“ (val, Novinky.cz, 29. 12. 2011; převzato z The Guardian) a cituje jejich hrubé, hanlivé, vulgární a zjednodušující reakce, vyjadřující se o „líných Řecích, kteří kdyby měli jedno nebo dvě děti a ne 10 harantů, tak by je uživili...“
V Řecku je již nejméně deset let záporný přírůstek obyvatelstva. Mírně kladný nárůstek obyvatelstva při sčítání obyvatel z roku 2001 zajistily albánské rodiny a ostaní přistěhovalci. Jenom Albánci donedávna (v současnosti Řecko opouští) tvořili desetinu obyvatelstva Řecka. Abychom předešli dalším případným námitkám, předesílám, že Albánci jsou extrémně pracovití a spořiví. Až na opravdu nepatrné výjimky pracují všichni členové rodin a Řekové je rozhodně neživí. Záporný nárůst populace poprvé v historii sčítání obyvatel Řecka vyplývá z malé porodnosti. Mladí lidé se bojí založit si vlastní rodinu. Ženy již v těhotenství obvykle přijdou o práci. Muži nemají šanci uživit rodinu z jednoho platu. V Řecku neexistuje mateřská dovolená. Ženy zaměstnané v soukromém sektoru dostávají o měsíc delší dovolenou na porod a šestinedělí (dohromady 2 měsíce), pak si musí najít nějaké řešení. V státním sektoru je mateřská od 6 do 12 měsíců. Příspěvky na děti jsou vesměs nulové.
Ačkoliv sleduji situaci v Řecku velmi pečlivě a podrobně, nesetkala jsem se ani v poslední době, tedy v období vyostřené krize, s dramatickým nárůstem odkládání, opouštění či prodávání dětí. Najdou se takoví rodiče, ale v Řecku ve stejném počtu jako v ostatních kapitalistických zemích. Naopak znám např. případy imigrantů, kteří se snažili řeckým bezdětným párům prodat vlastní děti. V této souvislosti připomínám novelu slovenského autora Fraňo Krále Čeňkovej deti (česky vyšlo pod titulem Děti Zuzany Čeňkové), pojednávající o matce, která se vinou okolností ocitla v totální chudobě, a když jí bohatý bezdětný pár slíbil, že se bude starat o jejího čtyřletého synka, váhala jenom chvíli. Nechtěla, aby umřel zimou nebo hlady.
Článek v The Guardian je tendenční a blbý. Autoři komentářů jsou, jak Michael Doubek píše, omezení a primitivní. To, co sleduji v České republice, je úspěšná snaha obrátit pozornost proti tzv. nepřizpůsobivým, Rómům, bezdomovcům ad., jak zmiňuje i M. Doubek. Podle oficiální propagandy jsou to oni, co můžou za to, že stát nemá peníze na státní sféru. Podobné taktiky uplatňuje vládní elita i v Řecku: za všechno mohou přistěhovalci. Vzrůstá popularita krajní pravice jak Čechách, tak v Řecku. Narůstá násilí směřované proti „těm jiným“.
Nevím, jak se tomu říká v „civilizovaných“ kruzích, ale našinec zná tyto jevy pod pojmem fašismus.
VĚRA KLONTZA-JAKLOVÁ
převzato z www.obrys-kmen.cz