Operace Levý Hák 1938
http://www.mission4today.com/index.php?name=Downloads3&file=details&id=2173
Vztahy naší mladé země s kleptokratickou vládou v Polsku měly v dvacátých i třicátých letech k přátelství hodně daleko. Po vyhlášení republiky Poláci sporné území Těšínska obsadili., a v roce 1919 jej česká armáda dobyla zpět v sedmidenní válce. Počátkem roku 1938 vznikl Svaz Poláků v Československu, který po vzoru henleinovců vystoupil s požadavkem rozsáhlé autonomie, směřující k revizi hranic na Těšínsku. Zástupci polské menšiny koordinovali na pokyn z Varšavy svůj postup s německou menšinou a slovenskými autonomisty.
Na podzim roku 1938 začly na území československé Zakarpatské rusi pronikat ozbrojené teroristické skupiny s podporou vlád v Maďarsku a Polsku. ČS armáda i s podporou letectva tentokrát tyto snahy ještě rychle potlačila a vetřelce zahnala, v boji byly nasazeny smolíky a došlo i ke střetu avií s maďarskými fiaty, v oblasti letěly i B-71, ale pouze jako demonstrace síly.
Dne 21. září 1938 polská vláda formulovala své územní nároky vůči Československu. Stejného dne byla v rámci polské armády vytvořena Samostatná operační skupina „Slezsko“ o síle 35 966 mužů, která se soustředila v bezprostřední blízkosti československo-polských hranic a připravovala se na útok proti Československu. Polské územní nároky byly součástí Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 2. října 1938 započalo obsazování východní části československého Těšínska polskou armádou pod velením Władysława Bortnowského, které trvalo až do 11. října 1938. Polsko anektovalo východní část československé části Těšínska o rozsahu 869 km², jednalo se o celé území okresu Fryštát, téměř celý okres Český Těšín a několik obcí či jejich částí z okresu Frýdek. Nadpoloviční většina obyvatelstva Polskem anektovaného území (56 % podle výsledků sčítání lidu z roku 1930) se hlásila k české národnosti. Místní Češi a Němci byli hospodářsky diskriminováni, vyvlastňováni, propouštěni ze zaměstnání a nuceni k vysídlení, veškeré jejich národnostní projevy včetně školství, kultury či veřejného užívání mateřské řeči byly zakázány. Polština se stala jediným úředním jazykem. Přibližně 30 000 Čechů a 5000 Němců bylo v době polského záboru donuceno odejít do zbytku Československa...
Tato část fronty v pozdním létě 38 spadala pod letectvo II. armády, to disponovalo těmito silami: 3 stíhací polní letky s celkem 30x Avia B-534 se základnou v Tovačově (není mi známo kolik jich bylo ve verzi BK?), přes 20x Letov Š-328, 10x B-71 a nějaké ty kurýrní letouny.
Poláci by boje nasadili stíhačky PZL P.11 a P.7. Bombardéry by byly jednomotorové PZL P.23A a B, a dvoumotorový P.37.
http://www.cs-letectvi.cz/letadla/avia-b-534
https://cs.wikipedia.org/wiki/PZL_P.11
http://csr1938.wz.cz/index.php?page=letpolcze&sub=csa
http://www.brannamoc1938.eu/valecny-stav-branne-moci/organizace-letectva/letectvo-ii-armady/
http://www.britskelisty.cz/9901/19990115g.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensko-polsk%C3%BD_spor_o_T%C4%9B%C5%A1%C3%ADnsko
