Tělesné tekutiny
TĚLESNÉ TEKUTINY
*60% těla
*dělíme na
**INTRACELULÁRNÍ * 40% *K+ ( draslík )
* v buňce – cytoplazma
**EXTRACELULÁRNÍ * 20% *Na+ ( sodík )
*INTERSTICIÁLNÍ – 15% - tkáňový mok = extravazální
*intravazální – krev + míza ( lymfa ) – 5%
**TRANSCELULÁRNÍ
* synoviální tekutina
*mozkomíšní mok
*trávicí šťávy
*komorová voda - oko
KREV
* červená vazká tekutina nasládlé chuti, která se skládá z plazmy a krevních buněk
*množství krve u žen = 4 – 5 l
u mužů = 5 – 6 l
FUNKCE KRVE
1.transportní
přeprava O2 a CO2, živin a jejich metabolitů ( odpadních látek )
rozvádí po těle hormony
řídí činnost orgánů
podílí se na udržení stálého TK a TT
2.specifická
chrání tělo před cizorodými látkami pomocí leukocytů a protilátek
udržuje stálost vnitřního prostředí - homeostáza
schopností sražení krve zabraňuje vyhrvácení - hemostáza
SLOŽENÍ KRVE
skládá se z
*tekuté složky – krevní plazmy
*krevních tělísek °červené krvinky ( erytrocyty )
°bílé krvinky ( leukocyty )
°krevní destičky ( trombocyty )
POMĚR mezi množstvím krevní plazmy a tělísek se nazývá
HEMATOKRIT = 60:40
SLOŽENÍ KREVNÍ PLAZMY
*nažloutlá tekutina složená z organických a anorganických látek
1.anorganické látky
a)voda
tvoří 90% plazmy
je volná i vázaná
umožňuje rozpouštět nebo přenášet látky krví
prostředí pro chemickou reakci
b)soli
Na+, Ca+, chloridy, K+, které uržují homeostázu
c)prvky
P, Fe, I, Cu, Mn a další
2.organické látky
především plazmatické bílkoviny, které se dělí na albuminy, globuliny, fibrinogen a protrombin
a)albuminy
jsou bílkoviny o malé molekule
váží na sebe z tkání H2O
při jeho nedostatku se voda v tkáních hromadí a vznikají otoky ( edémy )
mimo H2O na sebe vážou hormony, léky, enzymy, kovy
vytvářejí onkotický tlak
tvoří se v játrech
b)globuliny
jsou produktem specializovaných buněk
imunoglobuliny – jsou nositeli protilátek schopných zneškodnit některé škodlivé látky pronikající do organizmu
c)fibrinogen
protrombin – pomáhá při srážení krve
další organické látky ( složky ) krevní plazmy
*žlučové barvivo *vitamíny *hormony *tuky
*glukóza – krevní cukr v množství 3,6 – 5,3 mmol/l ( milimol na litr )
°vyšší hladina cukru v krvi = hyperglykémie
°nižší hladina cukru v krvi = hypoglykémie
*zásobní cukr je uložen v játrech – glykogen
KREVNÍ TĚLÍSKA
ČERVENÉ KRVINKY ( ERY )
*bezjaderná, nejmenší buňka v lidském těle, ale rodí se s jádrem
*má tvar piškotu, uprostřed promáčklý
*tvoří se v kostní dřeni a játrech u dětí
*na povrchu pružná membrána – stářím ji ztrácí
*zdravý ERYTROCYT žije 120 dní
*k tvorbě je zapotřebí mnoho látek – bílkoviny, železo, kys.listová, B12 a další růstové faktory
*není schopen projít úzkými prostory ( sinusy ) ve slezině a dojde k rozpadu ERYTROCYTU – k HEMOSTÁZE = rozpad ČK – rozdělí se na: HEMOGLOBIN
HEM -------- > zbytek je pohlcen makrofágy ( leukocyt )-------> vzniká bilirubin, který je transportován do jater
železo --------> tělo ho použije dále
GLOBIN ------> putuje do jater, kostní dřeně
*tento bilirubin je toxický a může u novorozenců poškodit mozkovou tkáň
*je v játrech konjugován s kys.glukuronovou a odchází ve žluči z jater – tento bilirubin není toxický
krevní skupiny
*A, B, 0 – tyto antigeny jsou na membráně ery
*Rh faktor
*Dr. Janský Jan – neurolog a psychiatr – objevitel 4 základních krevních skupin, Medaile Prof. Janského pro dárce krve
*rozlišujeme 4 základní krevní skupiny – A, B, AB, 0, které jsou určeny přítomností aglutinogenu na membráně ERY
°°Skupina A - na membráně ERY aglutinogen A, obsahuje protilátky anti B
40% obyvatel
°°Skupina B - na membráně ERY aglutinogen B, obsahuje protilátky anti A
10% obyvatel
°°Skupina AB - na membráně ERY aglutinogen A i B, neobsahuje protilátky
anti A ani anti B, 10% obyvatel
°°Skupina 0 - na membráně ERY nejsou aglutinogen A ani B, obsahuje protilátky
anti A i anti B, 30% obyvatel
*v plazmě se vyskytují tzv. přirozené protilátky – aglutininy –protilátky proti stejnému antigenu
*pokud se při podání nestejnoskupinové krve potká aglutinogen se shodným aglutininem – dojde k aglutinaci a následně k masivní hemolýze = rozpad ČK=smrt
*perlička- krevní skupiny se v čechách zapisují způsobem A, B, AB, 0 ( nula ) podle SZO (Světová zdravotnická organizace ) v anglických textech se píše A, B, AB, O ( velké O )
Rh faktor
*pro určování Rh faktoru je stěžejní aglutinogen D na ERY
*pokud krev aglutinogen D obsahuje je tzv. Rh pozitivní = Rh+, 80% v česku
*pokud krev aglutinogen D neobsahuje je tzv. Rh negativní = Rh-, 20% v česku – nesmí se podat krev Rh+
*v plazmě neexistují proti antigenu D přirozené protilátky
DŮLEŽITOST Rh FAKTORU U TĚHOTNÝCH ŽEN!!
*u matek s Rh+ nedochází k žádnému problému
*u matek s Rh- je problémem plod s Rh+
°v tomto případě matka antigen D plodu nezná a začne si proti němu tvořit protilátky
°během 1. těhotenství hladina protilátek stoupá, ale většinou nedochází k problémům, proto se po porodu do 72 hodin aplikují intamusculárně
„protilátky proti protilátkám“
°po dobu těhotenství se sledují hladiny protilátek
°problémy nastávají až při druhém porodu, když už tělo zná Rh faktor a protilátky se tvoří rychleji, může dojít ke smrti plodu nebo těžké hemolytické nemoci novorozence
°u novorozence se sleduje hladina bilirubinu v krvi
LEUKOCYTY ( LEUKO )
*spolu tvoří imunitní systém, obranyschopnost
*dělí se na dvě základní skupiny:
A) GRANULOCYTY – mají zrníčka v plazmě
B) AGRANULOCYTY – nemají zrníčka v plazmě
A)GRANULOCYTY
1)eozinofily
2)bazofily
3)neutofily
*mají omezenou schopnost fagocytózy ( mikrofág )
*aktivují imunitní děj
*nespecifikují typ škodliny, pouze rozpoznají zda se jedná o škodlivinu nebo ne
B) AGRANULOCYTY
1)lymfocyty skup.B a T
2)monocyty ( makrofágy ) – žijí převážně ve tkáních
*fagocytóza
*aktivace specifické imunity
*umí „prezentovat“ antigen = po fagocytóze jsou schopny zpracovat antigenní strukturu a následně jí prezentovat na své membráně a to aktivuje složky specifické imunity ---> tvorba specifických protilátek ( lymfocyt typu B )
specifická imunita – lymfocyty typu T
*zajišťují tzv. buněčnou imunitu
*tvoří se v kostní dřeni a jsou transportováni do thymusu ( brzlíku ), zde prochází velmi těžkým „imunokompetentním školením“ - velká skupina lymfocytů to nezvládne a zanikají
*paměťové buňky, které si pamatují předešlé antigeny
Ig G – tento imunoglubolin se tvoří až po chorobě a jejich vysoká hladina přetrvává léta – paměťové imunoglobuliny
Ig A – sekreční protilátky, které se vyskytují na sliznicích, kde zabraňují vzniknutí cizorodé látky
Ig D
Ig E
Ig M – protilátky akutní
IMUNITNÍ REAKCE
-
po vzniknutí cizorodé látky do těla jsou aktivovány mikrofágy, ty určitou část látek zničí – fagocytují a svojí aktivitou přilákají makrofágy, které dále fagocytují a presentují antigen a zaktivuje zástupce spec. imunity, které přímo začnou zjišťovat specifitu antigenu. T-lymfocyty zajišťují buněčnou imunitu. B-lymfocyty začnou produkovat spec. protilátky, po zničení cizorodé látky je imunitní děj ukončen. Určitá skupina lymfocytů paměťové buňky si typ antigenu pamatují do budoucna.
-
máme 2 typy imunity
-
vrozená – která je nespecifická, s kterou se rodíme
-
získaná – specifická, s kterou se nerodíme a získáváme jí prodělanými nemocemi
-
HEMOSTÁZA
-
zástava krvácení a skládá se ze 3 složek:
-
reakce cévy
-
při poranění cévy dochází ke stažení vnitřní stěny cévy
-
-
funkce trombocytů
-
trombocyty vznikají v kostní dřeni z megakaryocytů, žijí krátce 10 – 14 dní a uvnitř je celá řada vazoaktivních látek. Tyto látky při poranění cévy umožní ADHEZI (přilnutí) trombocytů k poranění cévě -> AGREGACE (shlukování)
-
-
hemokoagulační faktory (srážení krve)
-
systém srážecích faktorů, především plazmatických bílkovin tvořících se v játrech. Tyto faktory se značí římskými číslicemi a je jich 13
-
I. se nazývá fibrinogen
-
IV. vápníkové ionty
-
VIII. antihemofilické stavy
-
-
-
Náhledy fotografií ze složky Somatologie