římská architektura
Římané převzali řecké a etruské kulturní dědictví. I Římská architektura se vyvíjela zprvu pod vlivem etruským, později řeckým.
Etruského původu byla základní podoba chrámů s trojitými celami a schodištěm před hlavním průčelím. Také od nich převzali toskánský sloup. Dovednost etruských inženýrů mohou obyvatelé Říma ocenit ještě dnes. Nejstarší městská stoka - Kloaka maxima je dodnes součástí městského kanalizačního systému.
Podle legendy byl Řím založen r 753 přnl. dvojčaty Romulem a Remem. Archeologické výzkumy však prokázaly, že první osada zde byla už kolem 1000 přnl. Byla výhodně položena při brodu přez řeku Tiber a asi v polovině 7 stol. přnl. se změnila v město. Bylo zde království a mezi Romulovými nástupci zde vládnoucími byli i Etruskové. Bylo to první období rozkvětu. Centrum města bylo odvodněno, vydlážděno a proměněno v jakési shromaždiště a tržiště - Formum Romanum. Stavěly se paláce, první veřejné budovy a chámy. (římané uctívali mnoho božstev - Jupiter-hlavní, manželka Juno, Minevra-bohyně moudrosti, Mars-války, Vesta-rodinného krbu.) Na Kapitolu, pahorku nad fórem byl zřízen obdélný Jupiterův chrám, na Foru svatyně Vesty na nezvykle kruhovém půdoysu, který měl zřejmě připomínat okrouhlou chýši pastevců, kteří vestu odedávna uctívali.
Během 7. století Řím rozšířil svá území dobytím okolních osad a dosáhl až k moři. Zároveň se tu usídlily etruské rodiny, které měly velký vliv na kulturu města. Časem se ale vláda Etruských králů římanům zprotivila a 510 posledního vyhnali, což mělo za následek dlouhé a svízelné války s jeho etrus. spojenci, ale řím obstál a vstoupil do období republiky, které taky provázely furt války (proslulé punské proti Kartágu). Z kořisti z válek se financovaly stavby chrámů a veřejných zařízení pro rozrůstající se město. Zejm. po zničení Říma Galy na poč. 4 stol se při obnově zpustošené země Řím proměnil v nádherné velkoměsto plné ušlechtilých stveb. Ustálil se základní typ obytného domu s ústředním sálem zvaným atrium, kolem něhož se sdružovaly další místnosti, později byl připojen i tzv. perystyl, obdélný dvůr se zahradou, obklopený sloupovým ochozem. Chýše nahrazovaly domy s dřevěnou konstrukcí na kamenných základech se střechou krytou taškami.
bazilika - sloužila jako soudní budova a tržnice, v římských městech stála obvykle na fóru, byla to podélná pravoúhlá stavba o lichém počtu lodí, členěných řadami sloupů nebo pilířů. Střední loď, vyšší a širší, než lodi boční a sedlově zastřešená, vybíhala v apsidu s vyvýšným místem pro soudního úředníka. Na římském fóru stály baziliky Porcia (184 přnl), iulia a Aemilia (2. stol. přnl.) Nejlépe zachovaná je Konstantinova.
termy - patřily k největším a nejmohutnějším římským stavbám, kromě lázeňských místnosí tu byly čítárny, knihovna, přednáškový sál, divadelní sál, tělocvičny, hřiště, obchodní stánky, také sochy, malby, fresky, mozaiky. V římě bylo 11 velkých terem a 1000 malých lázní
amfiteátry - konaly se v nich gladiátorské hry, štvanice zvířat, námořní bitvy. Kolem elipsovité arény se stopajícími řadami sedadel, vnější průčelí bylo členěno arkádami na pilířích se sloupy a pilastry. V Římě stálo 5 amfiteátrů, z nichž největší byl Vespasiánův - Koloseum
římský dům - převzal etruský typ atriového domu - atrium s krbem, s výklenkem pro sošky domácích bůžků, s pravoúhlou nádrží na dešťovou vodu.
bohatí římané měli v domech nástěnné malby, mozaikové podlahy, štukované nebo kazetové stropy aa sochy. V císařské době stavěli až čtyřposchoďové cihlové domy.