Křesťanství
Google Translator EN Google Translator RU
Zde bych chtěl postupně jednoduchou formou rozebírat život a učení Pána Ježíše Krista = Syna Božího (dále JK), který se zrodil bez hříchu v lidském těle. Žil svatý život (to je oddělený od hříchu), tak jako to nikdo jiný po Adamovi/Evě nedokázal a nedokáže. Do cca 30-i let řádně pracoval jako tesař1) a živil tím matku Marii, své mladší sourozence a také samozřejmě sebe. Během tohoto období zažil mj. narození svých sourozenců, smrt svého nevlastního otce, který jej zaučil do tajů tesařského řemesla, denní útlak římské nadvlády, různá povstání Hebrejů a jejich nemilosrdná potlačení, překroucená náboženská učení farizeů a zákoníků, kterými trpěl prostý lid... Doslova a reálně tím byl jedním z nás, kteří také vyděláváme poctivě na živobytí své a našich blízkých, prožíváme při tom různá utrpení, radosti, bolesti, hledáme duchovní pravdu o sobě a světě mezi spoustou falešných učitelů různých náboženských organizací a to včetně i těch mnohých tzv. křesťanských... JK svůj duchovní původ a poznání kým je zřetelně dokazoval již v dětství, kdy již jako dítě vyučoval přední náboženské vůdce/farizeje Izraele (Lk 2,41-52) tomu, co měli právě oni věrně předávat prostému lidu a v čem totálně zklamali, což posléze dokonali ukřižováním svého Boha a Krále.
My nyní, kteří se hlásíme k Pánu JK, máme navíc dar DS , který by nás měl vést, napomínat, usvědčovat atd. Žel skutečnost je často jiná a právě jako např. farizeové, tak i my mnozí zcela překrucujeme obraz JK a poselství evangelia - to za pomoci různých dodatků, připomínek, výkladů atd. k prostému informačnímu základu obsaženému v Písmech Božího Slova. Hledáme duchovní poznání a rozsuzování ve výkladech mnohých tzv. autorit, někdy dokonce i těch světských, namísto toho, abychom čerpali z osobního vztahu s Pánem, kdy tento vztah bude budován na základu toho, co již máme v biblických verších obsaženo. Pokud se přece nazýváme křesťané (tj. ti, kteří napodobují Pána JK) nemůžeme se přece chovat v rozporu s Jeho konáním a Jeho vztahem a věrností k tomu co již obsahoval tzv. Starý Zákon. Sám JK byl vzorem dodržování například toho, co o Něm psali SZ proroci. Jako Jeho učedníci bychom měli mít chování, které se podobá tomu Jeho, abychom měli tu čest o Něm vydávat svědectví. Tedy pokud se Pán JK neválel po zemi v extatických záchvatech a neučil nic podobného, neměli bychom ani my tak činit. Pokud JK neučil o vedoucí hierarchické roli biskupa a hierarchickém uspořádání církve, neměli bychom tak ani my činit. Pokud Pán JK neučil o zapojování se do věcí tohoto světa - politiky a sám tak nečinil, ani my bychom tak činit neměli. Pokud Pán JK řekl "Mé království není z tohoto světa", neměli bychom toto království zde hledat a ani jej zde pro JK vytvářet dle svých domněnek a představ. Pokud Pán JK sdělil Janovi v knize Zjevení co nás ještě čeká (křesťany i lidi ze světa), pak se tak stane a žádní budovatelé Božího království na Zemi toto nezmění. Tedy pokud jsme věrni Jemu, snažíme se Jej napodobovat a vzájemně se konfrontujem pod vedením DS s Božím Slovem a v Jeho lásce. Také první Pánovi učedníci/apoštolé neprováděli nic, co je výše popsáno a co dnes žel mnohé tzv. církve považují za práci DS a to na základě zcela mylného chápání výkladu zejména verše 13 ze 2.kap. knihy Skutků. Přece pokud chci něco tvrdit v rámci učení JK, mělo by to být v kontextu předchozího a následného biblického textu a ne z toho vytrženo, jak tomu v tomto případě často bývá. Pán JK se nikdy jako opilý nechoval a pokud přijmeme, že je součástí Trojjedinosti Boží, ani DS nemůže působit na lidech stavy opilosti. Další věcí je, že tvrzení o opilosti pronesli ti, kteří JK nepřijali a pronesli toto s posměškem
Z toho můžeme vyvozovat, že těmto učedníci po seslání DS pouze připomínali lidi pod vlivem konzumace např. vína atd., rozhodně tedy apoštolé a další křesťané nemuseli být pod vlivem alkoholu. Pokud bych přijal, že mnohými lidmi např. z USA, Anglie, Austrálie šířené učení o rozličném působení Ducha Svatého - myšleno extatické záchvaty, učení o pyramidální struktuře církve, učení o autoritách atd., je pravé, což bývá zhusta dokládáno i především zde probíranými verši Skutků apoštolů 2.kapitoly, je tu problém a nebo vlastně řada zásadních problémů. Pojďme se podívat na ten první.
Dejme tomu máme tři základní stavy opilosti :
- lehký, který patrně mnohým připomínalo chování učedníků, tedy zvýšený hlas, rozjasněná tvář, odvaha, intenzivní promlouvání v různých jazycích, veselost, smělost
- střední, osoby vydávají nesrozumitelné zvuky (často připomínající zvíře), různě se potácí a nebo případně různě převalují po zemi
- těžký, osoby leží bez hnutí a zvuků a nebo případně chroptí a sténají
Podívejte se třeba na tuto ukázku a posuďte, který stupeň/stupně vám připomíná chování lidí na videu. Je pro mne neuvěřitelné, jak mohou někteří lidé/křesťané toto vydávat za práci a vliv ušlechtilého - jemného DS a ještě na základě tohoto vlivu vykládat smysl dalších biblických veršů. Často pak bývá typické následné vyjádření "Já jsem přijal...", čímž se například zdůvodňuje a zastiňuje nastalý rozpor přijatého osobního zjevení/vhledu se samotným biblickým Písmem. Následným používaným zaštítěním přijatého bývá podpora tzv. duchovní autority jiného člověka - křesťana, který působí v určitém spektru křesť. světa jistým získaným vlivem a který tento vliv neváhá použít pro to, co sám pokládá za správné. Byť je mu to vytýkáno i třeba jen malou/nepočetnou skupinkou bratří/sester jako nesprávné a v rozporu s verši bible. Tato konkrétní tzv. křesťanská autorita pak předává tento vliv mj. biblickým vkládáním rukou na patřičnou (patřičné) osoby. Problém je právě v tom, když tato uvedená osoba sama nemá duchovní čistotu (tj. je jiného ducha) dle Božího Slova. Následkem toho bývá, že v některých případech nevědomě a někdy zcela cíleně předává právě i jiného ducha (duchovní nečistotu - nebiblické příměsi). Zejména v opakovaných případech pak jedním z důsledků je postupný odklon od prostých biblických pravd - tak jak to tu popisuji a nebo v kapitole Vytržení není blud.
Přitom je tedy zatím tak snadné se podívat do Písma a číst co se dělo pod vlivem DS dále ve výše uvedeném příkladu. Apoštol Petr, který již k tomu zaznamenanému nepravdivému a nehoráznému obvinění nemohl mlčet vystoupil a pronesl projev :
- 14Tu vystoupil Petr spolu s jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je: „Muži judští a všichni, kdo bydlíte v Jeruzalémě, toto vám chci oznámit, poslouchejte mě pozorně:
- 15Tito lidé nejsou, jak se domníváte, opilí – vždyť je teprve devět hodin ráno.
- 16Ale děje se, co bylo řečeno ústy proroka Jóele:
- 17‚A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny.
- 18I na své služebníky a na své služebnice v oněch dnech sešlu svého Ducha, a budou prorokovat.
Jak můžeme z Petrova projevu pozorovat, nebylo v něm ani stopy po nějakých extatických projevech apod. Naopak, jeho projev byl velmi odvážný, jasný, smysluplný a v plném souznění s biblickými SZ verši + slovy Pána JK. Vlastně jen promlouval a tím svědčil o tom, co si prožil, co věděl od Pána JK a co znal z dosavadních záznamů SZ. Jeho smělost a odvaha, vždyť najednou promlouval před mnohatisícovým a národově pestrým počtem lidu, byla v ostrém kontrastu s tím jak se Petr choval jen o málo dnů před tímto. Petrova řeč (a patrně i dalších v JK) byla natolik přesvědčivá, že ještě tentýž den uvěřilo cca 3 tisíce přítomných lidí. Petr a i ostatní jen promlouvali/svědčili o tom, co se jim v jejich životech odehrálo. Nebyla třeba žádná šou a žádné nebiblické formy nátlaku jak oslovit lidi s evangeliem v osobní rovině. Přesto se mnozí lidé opravdově obraceli a činili pokání...
Shrnuto k prvnímu rozporu :
- Pán JK (ani první křesťané) se nikdy neválel v extatických záchvatech a neměl jiné projevy mnohých dnešních tzv. evangelistů
- Pán JK (ani první křesťané) neučil nic o pyramidální struktuře křesťanského shromáždění
- DS nečinil a nečiní lidi opilé a nebo jako opilé, ale smělé a pravdivě vydávající svědectví o tom, co prožili
Dalším problémem a rozporem, mnohými lidmi např. z USA, Anglie, Austrálie šířeného učení o rozličném působení Ducha Svatého - myšleno extatické záchvaty, učení o pyramidální struktuře církve, učení o autoritách atd., je do očí bijící rozdíl, v přístupu vůči osobě DS a projevům DS (osobní vedení, vyučování, uzdravování atd.), v prvotním společenství Pánovu a žel velmi častým přístupem mnohých křesťanů například v dnešní době. Uvedu nejlépe na příkladu z 15.-é kap. knihy Skutků, kdy apoštolové a starší řešili obřízku křesťana z pohanů a dotaz sboru z Antiochie:
- 5Tu povstali někteří bratří z farizeů a prohlásili: „Pohané musí přijmout obřízku a musí se jim nařídit, aby zachovávali Mojžíšův zákon.“
Tedy - někteří v Kristu začali nařizovat ostatním co musí konat a ještě navíc vyžadovali direktivní nařízení/vedení ve věcech hledání odpovědí na otázky (viz "musí se jim nařídit"). To přesto, že proto stanovisko v učení Pána JK nemohou nalézt oporu a Pán v tom celou svou pozemskou službu nechával svobodu osobních rozhodnutí a hledání osobní cesty. Jak reagovali DS naplnění následníci JK ?
Petr :
- 7Když došlo k velké rozepři, povstal Petr a promluvil k nim: „Dobře víte, bratří, že si mě Bůh hned na začátku mezi vámi vyvolil, aby ode mne pohané uslyšeli slovo evangelia a uvěřili.
- 8A sám Bůh, jenž zná lidská srdce, se za ně postavil: Dal jim Ducha svatého tak jako nám
- 9a neučinil žádného rozdílu mezi námi a jimi, protože jejich srdce očistil vírou.
- 10Proč tedy nyní pokoušíte Boha a chcete vložit na učedníky břemeno, které nemohli unést ani naši otcové ani my!
- 11Věříme přece, že jsme stejně jako oni spaseni milostí Pána Ježíše.“
Jakub :
- 13Když domluvili, ujal se slova Jakub a řekl: „Bratří, slyšte mne!
- 14Šimon vypravoval, jak Bůh poprvé projevil pohanům svou milost a povolal si z nich svůj lid.
- 15S tím se shodují slova proroků, neboť je psáno:
- 16‚Navrátím se zase a znovu postavím Davidův zbořený dům, z jeho trosek jej opět vystavím a zbuduji, jako byl dřív,
- 17aby také ostatní lidé hledali Pána, všechny národy, nad nimiž bylo vysloveno mé jméno. To praví Pán,
- 18který to oznámil už před věky.‘
- 19Proto já soudím, abychom nedělali potíže pohanům, kteří se obracejí k Bohu,
- 20ale jen jim napsali, aby se vyhýbali všemu, co přišlo do styku s pohanskou bohoslužbou, aby nežili ve smilstvu, aby nejedli maso zvířat, která nebyla zbavena krve, a aby nepožívali krev.
- 21Vždyť Mojžíš má odedávna po městech své kazatele, kteří čtou jeho Zákon v synagógách každou sobotu.“
Na počátku vážný spor a svár byl řešen prostým svědectvím a vystoupením několika lidí, kteří opět jen mluvili pravdivě o tom, co si prožili a co je psáno v Písmech. Jak prostě konal,vedl a řešil spor DS mezi křesťany, jak je nezatěžoval různými nařízeními, vyučováními, meditačními cvičeními, dodatky, přírůčkami, hledáním nějakých duchovních prožitků, stanovami, členstvím, desátky... Aby nebylo pochyb o stanovisku DS, znovu je to shrnuto v následujících verších :
- 28Toto jest rozhodnutí Ducha svatého i naše: Nikdo ať vás nezatěžuje jinými povinnostmi než těmi, které jsou naprosto nutné:
- 29Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva. Jestliže se toho všeho vyvarujete, budete jednat správně. Buďte zdrávi.“
Ještě jednou - bratří/sestry antiochijští nikdo ať vás nezatěžuje ničím jiným (ohledně výkladů učení SZ a učení JK - NZ) než těmi naprosto nutnými a samozřejmými povinnostmi. Tyto Boží DS prostřednictvím svých služebníků následně jednoduše a jasně formuluje :
1) zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám
2) zdržujte se krve samotné
3) zdržujte se masa zvířat, která nebyla vykrvena, tedy ještě krev obsahujícího
4) zdržujte se smilstva
Čtyři výše uvedené jednoduché body, to jsou všechna platná doporučení pro křesťany z pohanů všech dob až podnes !!!
Óóó... milí apoštolové - jak se tzv. shromáždění Kristovo od té doby proměnilo. Jaký to čtenáři paradox, kdy již cca 40-50 let po této výše uvedené biblické události Ignác z Antiochie (též Ignatios/Theoforos) soustředil jednoznačně duchovní moc a autoritu pod osobu biskupa. Tím značně svázal svobodné působení DS pro ty, kteří tomuto uvěřili. Jaký to propastný rozdíl v konání tohoto antiochejského biskupa a v konání prvních učedníků JK při řešení sporů a nejasností. Toto Ignácem antiochijským započaté konání, vydávané za působení DS, neslo své trpké ovoce po staletí až dodnes, kdy křesťanství bývá často chápáno jako členství v nějaké organizaci, kde musím především dodržovat nějaké povinnosti a závazky, které požadují ti výše postavení v hierarchickém uspořádání Těla Kristova. Což samozřejmě bylo v průběhu předchozích generací a dějin často zneužíváno a nelze se divit, že mnozí lidé pohlížejí na křesťanství i z tohoto úhlu pohledu a oprávněně vyčítají mnohé zločiny. Jako by celý život Pána JK nevydával svědectví o tom, jak máme v těchto duchovních versus světských věcech konat a jaké máme mít vztahy s ostatními lidmi, tedy s lidmi ve společenství Pánovu a nebo s lidmi vně jej. Opět jaký to rozdíl, kdy po jednoduchém DS vedeném doporučení apoštolů a starších čteme radostnou reakci bratří v Antiochii (cca 50 let před Ignácem) :
- 30Pak se pověření bratří odebrali do Antiochie. Tam všechny shromáždili a odevzdali jim dopis.
- 31Když jej bratří přečetli, velmi se zaradovali, protože je uklidnil.
Dovolím si odhadnout, proč se bratří z Antiochie velmi zaradovali a uklidnili. Domnívám se, že DS je osobně vedl a sděloval jim co je správné ohledně dodržování obřízky a dalších SZ nařízení, ale přesto se rozhodli zeptat na názor přímých svědků života Pána JK a ověřit si tak své osobní směřování. Apoštolové nemohli jinak než mluvit pravdu o svých osobních zkušenostech s Pánem JK a Jeho svědectvím o Pravdě. Vedeni DS chápali účel SZ nařízení a jakou svobodu a milost nám přinesla oběť JK. Neměli sebemenší důvod a odvahu nějak ze sebe něco dodávat a vylepšovat ze své lidské přirozenosti. Zůstávali jednoduše věrni tomu, co je JK naučil, co viděli že koná a jak přistupuje k lidem. Tedy velmi pokorně doporučili bratřím (samozřejmě i sestrám) několik jasných a jednoduchých pravidel. Dál už ponechali svobodu jejich osobnímu vedení pod DS. Jinak řečeno ti, co chtěli přebírat autoritu DS, vylepšovat učení JK, hierarchicky/nadřazeně rozhodovat o tom co je správné, byli tentokrát zastaveni ve svém rozkladném působení.
Nenechme tedy kohokoliv vstoupit mezi sebe a Pána JK, nenechme kohokoliv vstoupit do niterného osobního vztahu s Bohem Otcem Stvořitelem, který prožíváme skrze pokání a přijetí oběti Božího Syna JK. Nenechme se kýmkoliv zastrašit, že takto konáme špatně. Vždyť křesťanství jednotlivce začíná osobním poznáním toho, kým je JK, co pro mne učinil a mojí dobrovolnou ochotou/chtěním toto přijmout. Samozřejmě pak potřebujeme zkušenější sourozence v JK (s nimiž následně tvoříme nevěstu/církev Kristovu) ke svému dalšímu růstu a poznávání biblických pravd. Tito nás na duchovní cestě mohou dočasně podpírat zleva - zprava - a nebo zezadu, nikdy se však nemohou postavit mezi nás a Pána. Toto si vždy ohlídejme, snížíme si tak riziko manipulace na nesprávnou cestu - při cestování je přece třeba vidět vpřed, abychom si nezajeli z cesty a nenabourali, i v duchovním světě toto samozřejmě platí min. stejně.
Jak vidno z výše uvedeného chtěl bych tedy zde postupně psát o tom, co považuji za skutečné napodobování JK (Jeho života a učení) - tj. křesťanství a co za nesprávné a nepravdivé. To, co je správné a pravdivé bude vždy v souladu s tím, co již dříve řekl/zjevil Bůh např. skrze proroky a pak další včetně Pána JK, který byl vzorem věrnosti.
1) bylo by zajímavé zjistit, zda ještě některý z Jeho pracovních výrobků existuje dodnes
********************************************************
25.6.2018
Podle mého názoru je takovým příkladem jednání lživého a tedy nepravdivého/falešného směru, např. popírání jedinečnosti klíčového významu oběti Ježíše Krista ve vztahu Bůh <=> člověk, vystupování pana Tomáš Halíka. Podívejme se společně na některé jeho výroky:
"Velkým úkolem teologie je dnes odmítnout banálního boha (kterého fundamentalismus hlásá a ateismus vyvrací) a hledat živého Boha Bible a mystiků, Boha paradoxů..." (citát z knihy "Chci, abys byl")
"To fundamentalistické takzvané doslovné čtení Bible, to je prostě primitivní nesmysl 19. století, kdy určité protestanské církve v takovém děsu, že ten moderní přístup k Bibli, který rozeznává různé literární druhy Biblí, které se snaží ukázat to historické pozadí, které se snaží rozlišit tu lidskou stránku, která samozřejmě v Bibli je, od toho zásadního poselství, tak se báli, že to nějak znejistí tu autoritu Bible a začali lpět na tom doslovném výkladu, ovšem promítli si do toho prostě pojetí pravdy 19. století. A nechápali, že Bible není ani učebnice dějepisu, ani učebnice biologie, že Bible nám nechce vyprávět o tom, jak vypadal vznik světa, a že není žádným konkurentem vůči tomu vědeckému výkladu. Se samozřejmě pohybuje v symbolech, a to poselství je někde úplně jinde. Bible není fotografie světa, Bible je zrcadlo našeho nitra. Ta pravda Bible není v tom, jestli přesně popisuje jak vznikl svět, ale ta pravda Bible je v tom, že nám říká o smyslu toho, že je to dar a úkol. A že k něčemu člověka vyzývá. A že chce, aby změnil svůj život, aby se například k tomu stvoření choval skutečně jako k daru zodpovědně a ne, aby si myslel, že byl svět stvořen v šesti dnech a tak dále...
A já si myslím, že věřit v Bibli neznamená si myslet, že ona přesně popisuje ty věci jak byly, ale vstoupit do toho příběhu a nechat jím prostoupit a změnit svůj život..." (citát - http://www.rozhlas.cz/praha/jaktovidi/_zprava/jak-to-vidi-tomas-halik-159--784403)
*„Ano, miluji Ježíše Nazaretského, věřím, že je Cesta, Pravda a Život, vyznávám s apoštolem, že je můj Pán a Bůh. Ale nikdo mě nepřinutí, abych prohlásil: ‚Pouze křesťanství má pravdu." (kniha „Co je bez chvění, není pevné“, str.55 )
„Dospěl jsem k poznání, že není mnoho důvodů pro to, chápat budhismus a hinduismus jako analogické, a tudíž konkurenční náboženské systémy ve vztahu ke křesťanství. V obou případech jde spíše o množinu prvků duchovní kultury.“ (kniha „Co je bez chvění, není pevné“, str.96 )
„Série starozákonních smluv – a především smlouvou na Sinaji – Bůh zavazuje Izrael i sám sebe. To je jistě úžasný krok, v němž se Bůh z „nevypočitatelného pouštního démona“ starého Orientu či z „absolutistického vládce“ stává „konstitučním monarchou“ (můžeme-li si vypůjčit terminologii psychoanalytiků Freuda a Fromma) – a náboženský vztah má nyní svou logiku a průhlednost, jako každý dobrý právní řád.“ (kniha „Co je bez chvění, není pevné“ 8.kap.)
„Ve vztahu k Pavlovi má Nietsche jen jedovatá slova nenávisti a absolutního odsouzení… Odkud všechna ta zloba? Nejsou si ti dva v mnohém spíše podobni?“ (kniha „Co je bez chvění, není pevné“ 8.kap.)
Upozorňuji, že nemám ambice někoho negovat/kritizovat/politikařit/pletichařit/soudit a upozorňovat na sebe, ale musím ukázat na nebezpečí, které se skrývá za vlivem tzv. mediálně známých osobností, které se hlásí ke Kristu. To představované v podání např. pana Tomáše Halíka není jasné a přímé učení Božího Syna Ježíše Krista, to není evangelium, které nám Ježíš předal ve své celistvosti a plnosti.
Tento svět a mnoho lidí na něm nespěje k dokonalosti a mírovému soužití jednotlivých vyznání víry, ale k Božímu soudu (jako odpadlé stvoření) a velmi zlým pozemským událostem popsaných např. v knize Zjevení. Všechny ty předchozí, které nás jako lidstvo v posledních tisíciletích potkaly, jsou jen menším zlem. Uniknou jen Ti, kteří budou chtít činit pokání, přijmou zástupnou oběť JK na Golgotě a setrvají na základech učení JK.
Propadl jsem nějakým depresím či negacím např. ze stavu naší společnosti? Odpovídám - nikoliv.
Proč tedy píši takovéto předchozí věty? Odpovídám - protože nám to na mnohých místech v Božím Slově (skrze JK a proroky) sděluje Bůh sám a i já to chci brát jako pravdivý popis věcí budoucích. A opravdu mi věřte, že z lidského pohledu jen nerad - velmi nerad. Z pohledu svého vlastního ega bych byl šťastný (alespoň se to domnívám), pokud by pro tento svět a lidi na něm existovala široká cesta k Bohu, tak jak nám nejen pan Halík naznačuje ve svých kázáních, článcích atd. Ale sám Pán JK nám k tomu mj. sděluje, např. prostřednictvím evangelistů Jana, Matouše, Marka a Lukáše, důležité informace v následujících verších (CEP):
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (Jan 3.16)
Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává. (Jan 3.36)
Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života. (Jan 5.24)
Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." (Jan 14.6)
Kdo zachází dál a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdo zůstává v jeho učení, má i Otce i Syna. (2.Janova 9)
Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá. (Mat.7.14)
Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen. (Marek 16.16)
Snažte se vejít úzkými dveřmi, neboť mnozí, pravím vám, se budou snažit vejít, ale nebudou schopni. (Luk.13.24)
Moje já/ego a nebo přesněji můj duch je +- podřízen autoritě JK, možná lépe napsáno - alespoň se snažím o podobnou poslušnost jako to viditelně a dokonale naplnil JK vůči svému Otci až do svého skonu. To, co mi JK prostřednictvím bible sděluje, je pro mne základem = fundamentem. Vždyť kdo jsem já, že mohu popírat a byť jen částečně zamlčovat Boží Slovo - ve vztahu např. k současnému a budoucímu dění? Vždyť pro mne platí:
...Toto si zapamatuj a věz - co Bůh vložil do bible, platí po všechen váš čas a nikdo nemá právo tam něco měnit...
*Jestliže upřimně věříme, že JK je pravda - cesta - život pro našeho ducha/duši, je logické, že jako kristovci/křesťané máme tu výsadu předávat toto pravdivé informační duchovní sdělení dál a to způsobem jakým činil JK. Potom je také logické, že pro mne jako kristovce/křesťana má pouze Kristus a křesťanství pravdu o tom, jaká je ta jediná cesta k Bohu. Vždyť přece platí i tato část výroku JK :
"...Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne." (Jan 14.6)
Z tohoto není cesta ven, jedině pokud připustím neplatnost/zpochybnění výroku JK zapsaného např. v Jan 14.6.
Celé generace našich předků za věrnost této plné biblické víře (včetně např. informací v knize Zjevení) trpěly a případně položily své životy. Celé generace našich předků odvážně nesly výlučné a jedinečné poselství evangelia. Výlučné ne proto, že tomu věříme právě my kristovci, ale výlučné v tom, co učinil skutečný Bůh, aby jedinečným způsobem zachránil své stvoření. Výlučné také v tom, jak byl Boží Syn Ježíš Kristus poslušný a sám sebe obětoval jako jedinou možnou zástupnou oběť. Jedině dobrovolným a chtěným přijmutím této oběti se můžeme smířit s Bohem. Není jiné cesty, jen lži satana a těch, kteří jsou mu poddáni. Není možné "sedět na dvou židlích", není možné sloučit učení JK a učení pohanů. Už apoštol Pavel nám o tom podal svědectví, vybírám:
A proto, moji milovaní, utíkejte před modlářstvím. Mluvím k vám jako k rozumným lidem; posuďte sami, co říkám: Není kalich požehnání, za nějž děkujeme, účastí na krvi Kristově? A není chléb, který lámeme, účastí na těle Kristově? Protože je jeden chléb, jsme my mnozí jedno tělo, neboť všichni máme podíl na jednom chlebu. Pohleďte na Izraelský lid: Nespojuje ty, kteří jedí oběti, společenství oltáře? Co tím chci říci? Že pokrm obětovaný modlám něco znamená? Nebo že modla něco znamená? Nikoli, nýbrž že to, co pohané obětují, obětují démonům, a ne Bohu. Nechci, abyste vešli ve společenství s démony.Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů. Nemůžete mít účast na stolu Páně i na stolu démonů. (1.Kor..10.14-21) (CEP)
Jak se v tomto finálním dějství času Boží milosti zachováme my - každý na svém místě? Skloníme se před tlakem světa, budeme zamlčovat, vyhýbat se a dělat kompromisy s ostatními naukami...? Vždyť jestli zpochybníme záznamy SZ - slova Pána JK - proroctví knihy Zjevení Janova, co nám zůstane jako ten biblický fundament? A opět apoštol Pavel před tímto kompromisním konáním velmi důrazně varuje:
Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet! (Gal.1.8) (CEP)
Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími! Co má společného spravedlnost s nepravostí? A jaké spolužití světla s temnotou? Jaký souzvuk Krista s Beliálem? Jaký podíl věřícího s nevěřícím? Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: ‚Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘ A proto ‚vyjděte z jejich středu a oddělte se‘, praví Hospodin a ‚ničeho nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu‘ a ‚budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů ‘. (2.Kor.6.14-18) (CEP)
I na základu výše uvedeného mohu potom s jasnou myslí, pokojem v duši a láskou v srdci, bez stopy pýchy/arogance/nadřazenosti apod., prohlásit níže uvedenou větu.
Pouze křesťanství = Kristus má pravdu !
Přátelé - nebojme se mluvit a kázat evangelium Ježíše Krista v jeho plnosti a na základu/fundamentu Božího Slova i o tom, co skutečně čeká tento svět a jaká je ta jediná cesta záchrany ! Vždyť sám Pán JK byl až na smrt věrný proroctvím Starého zákona, aby nám i tímto otevřel oči, že právě On je tím dlouho po generace očekávaným a zcela jedinečným Zachráncem lidstva.
******************************************************
22.6.2014
Boží Slovo je neměnné a nepodléhá našim myšlenkovým výkladům, náladám, společenským/vědním změnám apod. Jak jsem se pokusil výše rozebrat konkrétní výrok(y) konkrétní osoby, kterážto bývá považována mnohými za autoritu v oblasti křesťanství - tedy v oblasti výkladu učení JK, tak bych rád pokračoval v postupném dalším psaní, které se bude týkat i věcí budoucího dění. Tyto věci budoucí, popsané např. JK, důležitým a nezastupitelným způsobem formovaly vývoj víry našich předků a žel stále méně bývají zmiňovány ve většině současných křesť. společenství. Vzniká tak prostor pro různé jiné duchovní proudy a směry, které se pak mísí s čistým biblickým učením. V některých případech to jde až tak daleko, že namísto učení o rozpoznání "časů posledních", je tato podstatná a k tomuto směrovaná část informací Slova Božího zcela ignorována a nebo pozměněna tak, že se jedná o poměrně jasnou herezi. Jestliže připustíme, že jen křesťanství = učení JK nemá pravdu v podávaných informacích (především z duchovních oblastí), pak se logicky jen těžko můžeme udržet správného výkladu a pochopení tak jemných a citlivých pasáží Slova Božího, kterými výklady prorockých pasáží bezesporu jsou. Je pak snadno možné spojit biblické učení s pohanským a ještě to považovat za křesťanství..Tak se tomu dělo například i v časovém rámci existence našeho národa. Když Bohem poslaní bratři, u nás známí jako Cyril a Metoděj , zprostředkovali našim předkům v 9.-ém st. po Kristu biblické informace a to v jejich tehdejším jazyku - staroslověnštině, velmi brzy se objevila silná snaha opět držet, i tento malý formující se slovanský národ, v neznalosti Božích sdělení a tím i v závislosti na církevní (tehdy germánské) struktuře a tedy i toho, co tato z Božích poselství sama předá dále. Tato křesťanská instituce prosazovala bohoslužby a s tím i spojené čtení Písem pouze v latině, řečtině a příp. hebrejštině. Následně se tak u nás opět biblické osobní poselství, určené každému jednotlivci, stalo silně závislým na výkladu jedné církevní instituce, která si osvojila právo – jak, komu a co ze Slova Božího sdělit. K výrazné změně pak došlo až v době tzv. reformace – v českých zemích od počátku 15.-ého století po Kristu. Postupně od tohoto období až po dnes máme možnost, slyšet a číst Boží Slovo ve svém rodném jazyce. Můžeme tak být osobně konfrontováni s tím, co nám Bůh osobně sděluje pro život, můžeme tak osobně poznat Ježíše Krista a Jeho oběť, můžeme tak osobně být naplněni Duchem Svatým, můžeme tak porovnávat různé výklady a použití Božího Slova atd. I v rámci nevelkého území, které náš národ obývá, je patrná, od počátku přijmutí křesťanství tehdejšími obyvateli, silná lidská snaha tuto biblickou víru lidí, nějakým způsobem ovlivňovat a nebo přímo vést. Důsledkem tohoto bylo značné poškození díla, které DS prostřednictvím Cyrila a Metoděje vykonal. Trvalo celé generace než se opět podařilo biblické informace předávat lidem v jejich rodném jazyku.
Dnes, kdy máme tolik možností osobního poznávání obsahu Písem, se často vytratil zápal a nadšení pro poznávání Božích věcí. Jsme příliš rozptýleni a zaneprázdněni, máme pocit, že bible nám v dnešním moderním a pokrokovém věku nemá co říci, nerozumíme jejímu textu a nebo třeba podléháme výkladům Písem, které jsou pro „svět“ přijatelné, líbivé, vzrušující, zajímavé,..., ale velmi vzdálené tomu, jak se choval a působil sám Pán JK. Jak by takovýto liberální přístup ke Slovu Božímu obstál v tzv. temném středověku? Proč si myslíme, že se změnil Bůh a dnes jedná /mluví/působí skrze DS jinak než dříve ? Je např. toto níže uvedené ještě křesťanství ? Mnozí známí evangelisté (Hagin, Copeland, Hinn, Howard-Brown aj.) tvrdí, že ano. Ukažme si to konkrétněji na příkladu hnutí, které se nazývá „Torontské požehnání“. Krátkou ukázku nejen „svatého smíchu“, který je jedním z projevů tohoto hnutí, můžete vidět např. zde.
Příklad uvedeného evidentního pochybení a odchýlení proniká (v různých formách) do našich českých křesťanských komunit, do našeho myšlení, osobního vztahu k Bohu/DS... Jak je snadné použít autoritu (která některým byla jen propůjčena DS k vyučování a vedení v poznávání Písem) a pomocí ní ovládat lidi kolem sebe. Jak je snadné podlehnout moci a pýše, následně pak prohlašovat, že toto a toto je Boží dílo a ovoce. To přesto, že není jediné biblické opodstatnění pro např. výše uváděný příklad tzv. svatého smíchu. V této souvislosti uvedu několik otázek a odpovědí :
1) Jakou autoritou je nám pak samotné Písmo = sdělení samotného Stvořitele ? Odpověď - má být tou autoritou poslední = konečnou a rozhodující.
2) Proč je třeba něčím doplňovat a vylepšovat Boží sdělení ? Odpověď - není k tomu žádný biblický důvod. Naopak - Boží slovo předtím důrazně varuje.
3) Vyjadřuje se tedy Bůh prostřednictvím DS i k těmto otázkám ? Odpovídám - ano, vyjadřuje.
4) Jak ? Odpověď - tak jako dříve, skrze svoje Slovo a svoje služebníky.
Vyberu několik vyjádření, sdělených skrze Božího služebníka a bratra David Wilkerson :
"...Měli bychom se radovat v každém díle Ducha, které způsobuje skutečná obrácení, ale každé probuzení, které se prohlašuje za „to velké probuzení“ a je propagováno a „šířeno“ svými vůdci, musí být okamžitě znehodnoceno. Když přichází velké vylití Ducha, o kterém bylo předpovězeno, že přijde na „všeliké tělo“, nemůže být omezeno do několika míst. Jeho účastníky nikdo nespočte. Hladoví lidé nebudou padat na záda, ale na tvář, pokoření a zlomení. V centru bude kázání o kříži. Nebude zde žádné vydělávání peněz, žádné představování celebrit. Shromáždění budou časem pozvání Duchem svatým, protože on nikdy nežene lidi k oltáři, On je získává. Takové vylití nebude muset nikdo obhajovat. Manifestován bude Kristus, nikoliv tělo. Pláč, zlomení a ruce zbožně pozdvihující se s díkůčiněním k Boží milosti a slávě způsobí skutečného ducha radosti..."
A jeho další vyjádření :
„Pláču nad tím, když vidím videozáznamy, které mi lidé z celé země posílají. Celé skupiny těl se ve ztrátě sebekontroly škubou, padají na zem, hystericky se smějí a potácejí se jako opilí,“ řekl Wilkerson. „Vše, co nenalezneme v Písmu, musí být otevřeně odmítnuto, kompletně odmítnuto!“
Krátké video z kázání bratra D.W. z r. 2000 v Moskvě : http://www.youtube.com/watch?v=OVYuHMjxleo
Jaké je současné ovoce toho všeho ? Tak to se pokusím rozvést na dalším příkladu (jednoho z těch, kteří se na falešném učení podílejí) příště...
*********************************************************************
06.07.2014
Jednoduché, srozumitelné a úplné poselství evangelia - učení JK bylo hned od jeho počátku (také od dob Cyrila a Metoda v rámci našeho národa) narušováno různými snahami o různá „vylepšení“, dodatky apod. To si můžeme snadno ověřit třeba už při čtení prorockých slov JK, Pavlových dopisů a nebo dopisů sedmi církvím v knize Zjevení. Tak i dále, v průběhu dalších generací, až po dnes, se stále opakuje duchovní boj o udržení původních prostých pravd biblických poselství. I v současné době je mnoho těch, kteří (někdy snad i v tzv. dobré víře) mají potřebu nějakým způsobem jednotlivé biblické verše doplňovat a nebo používat pro to, co považují za správné, bez ohledu na to, zda má toto doplnění biblické opodstatnění. Toto bývá zdůvodňováno např. potřebou proměny/obnovení duchovního prostředí v církvi, potřebou finančního požehnání, potřebou sjednocení fyzických křesť. církví/denominací na Zemi, potřebou zaujmout/získat pozornost nevěřících atd. Jak dobře to vystihnul ve své době již sám JK, když sděluje zákoníkům a farizeům, kteří měli/mají usilovat o co nejčistčí předávání přijatého Božího poselství svěřenému lidu. Vybírám některé z těchto sdělení :
Matouš 23:13 - „Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít.
Lukáš 11:52 - „Běda vám zákoníkům! Vzali jste klíč poznání, sami jste nevešli, a těm, kteří chtěli vejít, jste v tom zabránili.“
Lukáš 11:46 - On mu řekl: „I vám zákoníkům běda! Zatěžujete lidi břemeny, která nemohou unést, a sami se těch břemen nedotknete ani jediným prstem.
V souladu s těmito slovy JK vystupuje apoštol Petr
(Sk. ap. 15.-á kap.) na společném jednání prvních křesťanů v Jeruzalémě, když hledali odpověď na nastolenou otázku, zda pohané mají v rámci křesťanství (tj. pokání, přijmutí zástupné oběti JK, křtu a naplnění DS), přijímat také obřízku. Vybírám :
Skutky apoštolů 15:10 - Proč tedy nyní pokoušíte Boha a chcete vložit na učedníky břemeno, které nemohli unést ani naši otcové ani my!
Hned po Petrovi vystupuje ap. Jakub
a navazuje pak na Petrovu řeč, kdy podává návrh o doporučení křesťanům z pohanů - tedy mimo národ Izraele. V této řeči jasně zaznívá jednoduché stanovisko, které bylo následně schváleno celou přítomnou církví :
-
19 Proto já soudím, abychom nedělali potíže pohanům, kteří se obracejí k Bohu,
-
20 ale jen jim napsali, aby se vyhýbali všemu, co přišlo do styku s pohanskou bohoslužbou, aby nežili ve smilstvu, aby nejedli maso zvířat, která nebyla zbavena krve, a aby nepožívali krev.
Tedy, posílají dopis, ve kterém doporučují „pohanům, kteří se obracejí k Bohu“, dodržování několika jednoduchých životních pravidel. A to prosím z celého obsáhlého SZ objemu všech příkazů a nařízení, která byla dána skrze Mojžíše !
Ptám se – co se změnilo, že dnes máme tolik nařízení a příkazů v rámci jednotlivých křesť. komunit, které se jinak hlásí k bibli – jako základnímu a rozhodujícímu zdroji Božích sdělení ? Uvedu jeden příklad, na kterém snad bude dobře patrný důsledek a příčina takovýchto odchýlení od biblického učení:
- učení o povinných desátcích v křesť. církvi = viditelný důsledek
Tato nauka, která nemá biblické novozákonní opodstatnění, má dnes velký vliv především mezi letničními a charismatickými denominacemi. Často pak její přijímání způsobuje zmatení, nesváry a odchody členů z jednotlivých společenství. V jakém je to kontrastu např. s výše uvedeným výsledkem jednání jeruzalémské prvotní církve ! Velmi podrobně se k tomuto tematu vyjadřuje bratr Doležal ve své publikaci zde. Toto učení o desátcích v rámci křesťanství zastávají mnohé křesť. autority, které jej opětovně vnáší (po generace se to opakuje) do učení JK a následně podporují a "vahou své autority" zašťiťují. Takovou výraznější osobností i v ČR, jejíž výklady bývají na obhajobu tohoto nebiblického (ve smyslu ne NZ) učení citovány, je např. bratr Derek Princ.
- jednou z příčin, proč je toto falešné učení přejímáno a to často bez podrobnějšího zkoumání, bývá chybné chápání učení o autoritě.
Kladu si otázku - co vede tolik křesťanů k tomu, že upřednostní autoritu někoho před tím, co nám sděluje Boží Slovo ? V tomto konkrétním případě pak autoritu b. D. Princ před autoritou sdělení Božího Slova. Ta odpověď by byla obsáhlá, vyberu několik aspektů. Domnívám se, po svých zkušenostech, že tím podstatným je chybně nastavené chápání autority spojené např. s osobní nezralostí, nedostatkem znalostí biblických informací, chybějícím vzorem přirozené lidské autority v dětství a dospívání...
Nechť si každý sourozenec v Kristu sám a svobodně rozhoduje kolik požehnání vrací do svého společenství/církve. Proč máme klást nebiblické břemeno/jho povinně na "šíje" těch, kteří jej nemohou unést? Nechť každý dává s radostnou myslí, tak jak mu velí DS. Vždyť pokud je v dané komunitě biblické vyučování ohledně hmotného zabezpečení pastora/starších, zabezpečení pokrytí nákladů spojených s církví a dalších nutných nákladů, je logicky správné očekávat přirozené požehnání působením DS a to i v této oblasti. Působení na srdce/ducha a mysl jednotlivého křesťana je však výhradně práce Boží a ne lidská. Vynucování si tohoto požehnání jako povinnost pak rozhodně v souladu s učením JK není.
**************************************************************************************************