, aneb každý tam jednou musí.

Ačkoliv jsem absolvoval několik kurzů, jenž se týkaly westernového ježdění, nebyl jsem spokojen jak sem si představoval. Určité zkušenosti k nezaplacení, ale stále to nebylo ono, tak při jedné příležitosti slovo dalo slovo a kamarád Karel Spáčil, jenž se zrovna vrátil  ze svého prvního pobytu na Rafter H ranči Guye Heintze mi pomohl a domluvil se s majitelem, aby i mně vzal "do učení".

     Tedy na jaře roku 2002 vedla má první cesta za "Velkou louži" do tzv. Texasu Kanady provincie Alberty asi 60 km od města Calgery a 10 km od High River na Rafter H ranč. Zde jsem přišel k prvnímu kontaktu s cuttingem a jeho tréninkem. Tuto první návštěvu jsem ze začátku jezdil pár koní, a až po měsíci "vyježdění" mi bylo dovoleno sedlat a jezdit show koně, doprovázet Gaye na závodech a obsedat mladé koně. Získal jsem zkušenosti ohledně práce s bizony, a trenažeru, s tréninkem mladých koní, 3letých, 4letých a starších - tím, že v tomto programu člověk žije se vše daleko snáze zapamatovává a uchovává v paměti. Tři měsíce, jenž jsem měl vyhrazen pro tento pobyt  uběhly však jako voda a vůbec jsem nechtěl odjíždět, dohodli jsme se tedy, že se brzy vrátím.  A taky, že ano, hned další rok, tentokrát na měsíce 4, byl jsem již částečně placen, nejen informacemi, ale po domluvě i jedním s koníků Guyova chovu.

Velmi jsem si oblíbil dun hřebečka a Guy svolil a mohl jsem se těšit, že brzy odcestuje k nám na ranč. Mezi tím jsem opět zapadl do klasického programu sportovní cuttingové stáje, ...ráno nakrmit, místovat a k desáté hodině už sedlat a jezdit a jezdit, kolem poledne mezi odsedláváním a sedláním pojíst pár sendvičů od Guyovi ženy Moniky a opět do sedel. Jezdilo se přibližně do sedmi hodin do večera a po veškeré práci jsem opět seděl na svém "practic" koni a Gay mně zasvěcoval do tajů cuttingu. Za den jsem většinou stihl odjezdit 12 koní, večer jsem tedy rád padl do karavanu a tvrdě usnul...do dalšího rána, kdy opět bylo co jezdit. O víkendech jsem samozřejmě jezdili na závody, kdy největším překvapením byl pro mně až třetí pobyt v Kanadě, kdy mi Gay zaplatil startovné do dvou závodů, překvapením jsme nemohl ani mluvit. Povedlo se mi Guye nezklamat a na prvním závodě jsem se umístil třetí a na druhých jsem dokonce zvítězil. Však úplně to nejlepší z tohoto posledního pobytu bylo, že jsem si již mohl odvést domů vybraného koníka, a tak v únoru 2004  přiletěl na náš ranč "Nový Američan - budoucí plemený hřebec Boon N Sizzle".

                                                                                                         Ondřej Houška