Shrnutí
Shrnutí
Dnes je doba, kdy si velká většina z nás už život bez připojení k internetu nedokáže představit. Internet dnes zná úplně každý od dítěte až po seniora. Někteří z nás ho používají pouze pro zábavu, jiní pro práci, další pro studium a také spousta z nás internet používá jako zábavu pro volný čas a případně vyplnění volného času.
Dnes máme tolik druhů připojení, že si stačí jen vybrat, které nám vyhovuje nejvíce. Technologie tak rychle roste, že některé připojení, jako je třeba Dial-up považujeme už za zastaralé. Naopak se vyvíjejí nové a nové vymoženosti, kterými je třeba satelitní internet atd. Rozdíl vnímáme nejvíce v nákladech na pořízení. S rostoucí technologií, však pořizovací náklady klesají, takže to co je dnes dostupné pouze někomu, může být za rok dostupné úplně všem.
Jaká budoucnost čeká internet
Dospíváme k poslednímu tématu Historie Internetu, ve kterém se zamyslíme nad budoucností tohoto fenoménu. Jistě nebudeme daleko od pravdy, když budeme předpokládat, že český Internet bude v zásadě sledovat zákruty globálního Internetu. Proto nejdůležitější impulsy pro náš internetový vývoj musíme hledat ve vývoji světového Internetu. K internetu je nyní připojeno více než 1,8 miliardy lidí. V roce 2020 by to mělo být 5 miliard. Ale v té době bude k síti připojeno 50 miliard zařízení, tedy šest přístrojů na jednoho člověka, říká šéf firmy Ericsson Hans Vestberg. Postupně se totiž připojují přehrávače, telefony, počítače a další elektronika. Následovat je budou postupně různá miniaturní čidla. Už dnes se experimentuje s čidly v autech, které spolu přes internet komunikují a dokážou nalézt nejrychlejší cestu k cíli i přes nepřízeň počasí a dopravní zácpy. Podle prognózy IBM umožní další podobná čidla sbírat data nejen pro soukromou potřebu, ale i pro vědecké účely.
Porovnání České republiky s Evropskou unií a ve světě
Možnosti interaktivní komunikace jsou jedním z hlavních rysů technologické základny, kter umožňuje tvorbu informační společnosti. Do začátku 90. let nebylo možné hovořit o jednotném standardu počítačových komunikačních sítí a existovalo několik soupeřících architektur. Internet funguje jako velmi volný konglomerát zúčastněných sítí, které používají síťový protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a doplňkové služby umožňující přidělování fyzických i symbolických adres distribuovaným způsobem. Architektura tohoto systému je zcela decentralizovaná a principiálně obtížné je i stanovení počtu připojených počítačů, které mezi sebou propojuje. Velmi realistický odhad z ledna 1998 udává celosvětově zhruba 30 milionů počítačů zapojených do celosvětového Internetu, který je od roku 1997 zároveň nejrozšířenější globální sítí spojující 171 zemí. Londýnský Datamonitor uvádí, že ve Spojených státech mělo ke konci roku 1997 předplaceno připojení k Internetu 20% domácností, a odhaduje zvýšení na 30% během dalších pěti let.
Porovnání České republiky s Evropskou unií a ve světě
Země |
1 |
2 |
3 |
4 |
Země |
1 |
2 |
3 |
4 |
Německo |
2,10 |
486 |
19 |
44 |
Irsko |
2,04 |
292 |
15 |
78 |
Francie |
2,41 |
499 |
16 |
56 |
Holandsko |
2,79 |
548 |
26 |
66 |
V. Británie |
3,24 |
490 |
21 |
55 |
Portugalsko |
1,30 |
117 |
13 |
34 |
Itálie |
1,44 |
249 |
9 |
44 |
Švédsko |
3,36 |
745 |
29 |
75 |
Španělsko |
1,34 |
157 |
8 |
48 |
EU |
2,23 |
405 |
16 |
54 |
Rakousko |
1,96 |
438 |
16 |
50 |
USA |
4,08 |
870 |
46 |
103 |
Belgie/Lux. |
2,23 |
462 |
15 |
51 |
Norsko |
2,53 |
695 |
32 |
91 |
Dánsko |
2,87 |
751 |
33 |
64 |
Česká republika |
2,99 |
139 |
6 |
30 |
Finsko |
2,50 |
476 |
23 |
60 |
Maďarsko |
1,89 |
83 |
5 |
38 |
Řecko |
0,86 |
76 |
12 |
36 |
Polsko |
1,19 |
38 |
4 |
23 |
Tabulka č. 6 Porovnání ČR s EU a ve světě
Legenda k výše uvedené tabulce:
1)Procentuální poměr výdajů na hardware v informačních technologiích vzhledem k celkovému hrubému domácímu produktu země v roce 1996.
2)Podíl výdajů na hardware v informačních technologiích na jednoho obyvatele v ECU z roku 1996.
3)Počet osobních počítačů na 100 obyvatel v roce 1996.
4)Počet osobních počítačů v oblasti administrativy a služeb na 100 pracovníků.
Používání internetu je nejvíce rozšířeno ve státech severní Evropy tj. na Islandu, v Norsku a ve Švédsku jej používá více než 90 % jednotlivců ve věku 16-74 let, nejméně uživatelů internetu je mezi obyvateli států jižní a jihovýchodní Evropy tj. Rumunsko, Srbsko, Bulharsko, Řecko. Pokud jde o komunikaci pomocí internetu, její obliba je napříč Evropou mezi uživateli internetu zhruba stejná. V roce 2009 komunikovalo pomocí internetu devět z deseti evropských uživatelů internetu.
I v předchozích letech patřila komunikace, ať už pomocí elektronické pošty či chatování, diskusních fór nebo jiných prostředků k nejvyhledávanějším činnostem na internetu vůbec, v roce 2005 se jí věnovalo 84 % českých uživatelů internetu ve věku 16–74 let a tento podíl rok od roku rostl až na 92 % v roce 2009.