hl savci
třída: SAVCI (MAMMALIA)
Vývojově nejpokročilejší strunatci. Primárně suchozemští, někteří sekundárně adaptováni k životu ve vodě. Stálá tělní teplota, nižší než ptáci. Vyvinuli se z plazů.
Ze škáry vyrůstají chlupy, tvoří srst. Chlupy dvojího typu- podsada a pesíky
Nemusí být vyvinuty oba typy př. jelen, prase – bez podsady, krtek – bez pesíků
V obličejové části – chlupy- hmatové vousy, modifikace chlupů- štětiny, žíně, ostny
Výměna srsti- línání
Význam srsti- tepelná izolace, stálá tělní teplota, zbarvení umožňuje splynutí s terénem.
V kůži savců jsou četné žlázy: potní – vylučování potu, termoregulace, pach zvířete
mazové - maštění srsti
pachové – slouží k vnitrodruhové i mezidruhové komunikaci, př. pižmové-bobr,předoční – jelen, anální- kunovité šelmy
mléčné- pro savce typické, mamma = prs, prsní žláza. Jsou to modifikované potní žlázy. Ústí na mléčných bradavkách, které vyrůstají ve dvou liniích. Bradavka je kryta lysou kůží. Žlázy jsou v činnosti jen po vylíhnutí mláďat.
rohovité útvary pokožky- chlupy, drápy, nehty, kopyta, duté rohy. Parohy jelenovitých jsou kostěné.
kostra – páteř - vždy 7 obratlů krčních- atlas čepovec + 5 dalších, obratle hrudní- na ně nasedají žebra, bederní obratle- žebra nemají, obratle křížové- srůstají v kost křížovou, obratle ocasní.
žebra-pravá- pojí se chrupavkou na prsní kost
- žebra nepravá – nedosahují k hrudní kosti
lebka- má část mozkovou a část obličejovou.
přední končetina- pletenec lopatkový – lopatka, zakrnělá krkavčí kost, kost klíční
volná končetina- k. ramenní, loketní, vřetenní, zápěstí, záprstí, prstní články
zadní končetina – pletenec pánevní – pánevní kost- srostlá z kosti kyčelní, sedací a stydké.
volná končetina – k. stehenní, čéška, k. holenní, k. lýtková, zánártí, nárt, články prstů.
U ploutvonožců a kytovců končetiny změněny v ploutve.
Svalstvo - velký počet rozmanitých svalů. Pro savce je charakteristický plochý sval bránice- odděluje dutinu hrudní a břišní. Podílí se na dýchání. Mezižeberní svaly - dýchací funkce, žvýkací svaly – zpracování potravy, podkožní ploché svaly- uvádějí do pohybu okrsky kůže, obličejové mimické svaly- šelmy, primáti.
trávící soustava - ústa vně ohraničená pysky. U savců následkem sání mléka vyvinuty svalnaté tváře. Strop ústní dutiny tvoří měkké a tvrdé patro. Pohyblivý jazyk. Ústí sem slinné žlázy. Sliny obsahují ptyalin- enzym štěpící polysacharidy.
Chrup heterodentní-rozlišený na řezáky-incisivi, špičáky – canini, zuby třenové – premolares, a stoličky – molares. Charakteristiku chrupu vyjadřuje zubní vzorec - horní čelist/dolní čelist
Vzorec vyjadřuje pouze pravou polovinu chrupu. U většiny savců je chrup mléčný a trvalý
homodentní chrup - všechny zuby stejné – delfín, u některých chrup zakrněl – chudozubí, velryby.
V hltanu se kříží cesty trávící s dýchacími, následuje jícen, žaludek, dvanáctník- do něj - vývody z jater a slinivky břišní. Tenké střevo – funkce vstřebávání živin, tlusté střevo - vstřebávání vody. Konečník – nestrávené zbytky, ústí otvorem řitním. Na rozhraní tenkého a tlustého s. -střevo slepé. U býložravců v něm žijí bakterie rozkládající celulózu.
Dýchací soustava – nozdry, nosohltan, chrupavčitý hrtan- mezi chrupavkami hlasivky - druhově charakteristické zvuky. Následuje průdušnice - větví se na dvě průdušky, ty na průdušinky zakončené plicními sklípky. Jejich stěny jsou bohatě prokrvené vlásečnicemi. Tím mnohonásobně zvětšen vnitřní povrch plic. Hlavní dýchací svaly- svaly mezižeberní a bránice.
Cévní soustava - stejná jako u ptáků, ale levý kořen aorty. Červené krvinky nejmenší ze všech obratlovců - bezjaderné. Krevní oběh se podílí na udržování tělesné teploty. Při poklesu teploty na kritickou mez se dostaví svalový třes. Při přehřátí se zapojí mechanismus ochlazování – pocení, sálání tepla vysoce prokrvenou kůží, dýchání s vyplazeným jazykem (psi), mávání boltci (sloni).
Vylučovací soustava – párové pravé ledviny. Moč z ledvin odváděna močovodem. Všichni savci mají močový měchýř.
Nervová soustava – rozvoj koncového mozku na povrchu je rozbrázděna šedá kůra mozková.
Velký je i mozeček. V úzkém vztahu k nervové soustavě jsou žlázy s vnitřní sekrecí.
smyslové orgány – velký význam má čich – vyhledávání kořisti, zjištění útočníka, vyhledávání partnera. Čich nemají vyvinutý kytovci. Hmyzožravci, šelmy a kopytníci mají zachován Jacobsonův orgán. Jím vnímají hlavně pach říjných samic.
Sluch- rozvoj vnějšího ucha se složitě tvarovaným a zpravidla pohyblivým boltcem. Ve středním uchu jsou tři středoušní kůstky. Nejdokonalejší sluch - letouni a kytovci.
Zrak – savci vidí barevně a velmi dobře - komorové pohyblivé oči. Čočka akomoduje. Šelmy a sudokopytníci - v cévnatce odrazovou vrstvu, zvyšující citlivost vidění při nedostatku světla. Mžurka zredukovaná na srpkovitou blanku ve vnitřním koutku oka.
rozmnožovací soustava – gonochoristé. U samců párová varlata, v době říje klesají do šourku. Oplození vnitřní. Vaječníky samic svou polohu v dutině břišní nemění. Oplození ve vejcovodech, ústí do dělohy. V ní vzniká dočasný orgán placenta - zprostředkuje zárodku výživu, dýchání a vylučování. Placenta odchází z těla těsně po porodu. Pochva placentálních savců je nepárová.
Taxonomie: Třída: SAVCI (Mammalia)
Podtřída: VEJCORODÍ
Podtřída: ŽIVORODÍ
Nadřád: VAČNATÍ
Nadřád: PLACENTÁLOVÉ
podtřída: VEJCORODÍ
Znaky plazů-snáší vejce v pergamenové bláně, krkavčí kost, zobákovité čelisti, kloaka, tělní teplota 26-35 stupňů C - kolísá
Znaky savců- srst, mléčné žlázy- vývody nekončí na bradavkách, ale na mléčných políčkách na břiše-mláďata mléko olizují z chlupů, kloaka.....
řád: PTAKOŘITNÍ
Ježura australská- bodliny jako ježek, trubicovitě protáhlá ústa bez zubů. Vejce, mládě nosí ve vaku na břiše -než narostou bodliny. Aktivní v noci.
Ptakopysk podivný - velikost králíka, obojživelný život. Kachní zobák, plovací blány. Život ve vodě. V březích 20 m dlouhé nory. Vejce- 2 cm velká. Samci mají na nohou jedové ostruhy.
podtřída: ŽIVORODÍ
Mláďata přivádí na svět porodem.
nadřád: VAČNATÍ
Nedokonalá mláďata, dokončují vývoj ve vaku na břiše samice, přirůstají k mléčné bradavce - vstřikování mléka. Austrálie, Jižní Amerika
Vačice opposum- severoamerický všežravec, stromový druh s ovíjivým ocasem. Mláďata nosí samice na hřbetě.
Vakovlk - ekologická obdoba vlků
Ďábel medvědovitý - žije v Tasmánii. Živí se mršinami.
Vakoveverky - mezi nohama kožní blána- umožňuje jim klouzavý let.
Koala -stromový vačnatec, potravně vázaný na listí blahovičníku (eukalyptus)
Klokan obrovský - největší vačnatec. Krátké přední končetiny, mohutné zadní, stabilitu a vzpřímenou polohu vyrovnává dlouhým ocasem.
Klokan rudokrký - pro nenáročnost chován v ZOO.
nadřád: PLACENTÁLOVÉ
Mláďata se rodí po dlouhém nitroděložním vývoji. Zárodek je spojen placentou s matkou. Mláďata jsou po narození nejdokonalejší ze všech mláďat savců, jsou schopna sama sát mateřské mléko. Chrup nejdříve mléčný, potom trvalý. U nás asi 90 druhů placentálů.
řád: HMYZOŽRAVCI
Ježek evropský - pesíky přeměněny v ostny. V nebezpečí se svinují.
Bělozubka nejmenší- nejmenší savec-36-52 mm - žije v jižní Evropě
Rejsek obecný- kakaově hnědý
bělozubka šedá - synantropní -vyhledává stodoly
Rejsec vodní - Neomys fodiens - náš největší rejsek, výborně plave.
Krtek obecný - podzemní život, lopatovitě rozšířené přední nohy, rypáček s citlivou špičkou-hmat. Živí se žížalami a ponravami, živé konzervy. Má jen jemnou podsadu
řád: LETUCHY
Mají jemně osrstěnou létací blánu mezi končetinami a ocasem-klouzavý let-až 100m. Noční, živí se pupeny a plody. Letucha filipínská - Filipíny a přilehlé ostrovy.
řád: LETOUNI
Mezi prsty předních končetin mají vyvinutou neosrstěnou letovou blánu. Za letu chytají hmyz. Zadní nohy slouží k zavěšování těla. Orientují se lidským sluchem nepostřehnutelnými odraženými ultrazvukovými signály. Vysílají je otevřenou tlamičkou a odraz zachycují výborným sluchem = echolokace. Zimu přespávají např. v jeskyních.
Kaloň malajský- plodožravý, noční
Vrápenec malý- blanité výrůstky v okolí nozder, menší.
Vampýr dlouhojazyčný - živí se nektarem a pylem jako kolibříci- Amerika
Upír obecný - zuby zraňuje kopytníky a nesaje, ale líže jim krev. Ve slinách protisrážlivá látka, přenáší vzteklinu.
Netopýr velký - hmyz loví za letu, ušní boltce mají blanitá víčka. U nás 21 druhů netopýrů.
Netopýr hvízdavý - váží 6 g.
Netopýr rezavý
Netopýr ušatý - velké boltce, nad čelem srostlé.
řád: TANY
hmyzožraví stromoví savci jihovýchodní Asie
Tana obecná
řád: PRIMÁTI
Vyvinutý mozek, zvrásněná kůra, protistojný palec, pětiprstá končetina. Dělí se na poloopice a opice.
Poloopice - vývojově nižší primáti, na prstech drápy, jen na palci nehet, velké oči, noční aktivita, ovíjivý ocas. Rozšíření Afrika, Asie, Madagaskar.
Lemur kata- výrazně pruhovaný ocas
Ksukol- trvale rostoucí řezáky
Outloň váhavý- jihovýchodní Asie.
Nartoun okatý
Opice - na všech prstech nehty. Dělíme je na ploskonosé a úzkonosé.
Ploskonosí -široká nosní přepážka
Kosman bělovousý- ještě drápy na prstech.
Malpa kapucínská, vřešťan rezavý, chápani
Úzkonosí- úzká nosní přepážka, chrup shodný s chrupem člověka, na všech presech nehty, ocas není chápavý. Asie, Afrika.
Pavián pláštíkový- krátký ocas, Afrika
Kočkodan zelený- stromový,dlouhý ocas
Makak rheus- užíván pro výzkumy -Rh faktor
Magot bezocasý- jediná evropská opice-Gibraltar
Lidoopi a lidé - Mají společný základ s úzkonosými opicemi. Pohyb brachiací-po rukou pod větvemi. Rozvoj mozku.
Giboni-stromoví lidoopi
Šimpanz učenlivý- nejvíce příbuzný člověku, Afrika
Gorila- pohybuje se po zemi, býložravá, Afrika
Orangutan- pralesy Sumatra, Borneo, živí se plody
Čeleď: LIDÉ- 14 milionů let. K ní řadíme současný druh Homo sapiens i několik vymřelých rodů-Ramapithecus, Australopithecus, Paranthropus a z rodu Homo i vymřelé druhy H.habilis, H.erectus, H.sapiens. Dnes žijící poddruh člověka-H.sapiens sapiens.
řád: CHUDOZUBÍ
Redukce skloviny, či chrupu vůbec, zmenšení mozkovny. Jižní Amerika.
Lenochod tříprstý- život v korunách stromů. Pohybují se pomalu a hlavou dolů zavěšeni na srpovitých drápech. Zuby bez skloviny. Krčních obratlů 6-9. Povrch mozku zcela hladký.
Mravenečník velký- čelisti bezzubé, trubicovité, dlouhý jazyk jim umožňuje lapat termity a mravence- lepkavé sliny.
Pásovec devítipásý- krunýř škárového původu krytý rohovinou, svinují se do klubíčka, mají až 100nerozlišených zubů.
řád: LUSKOUNI
Příbuzní chudozubým, bezzubá ústa, mohutné slinné žlázy, lepivý dlouhý jazyk. Srst na břiše, jinak šupiny, stáčení do klubíčka. Potrava-mravenci, termiti.
Luskoun dlouhoocasý- Afrika.
řád: HLODAVCI
Veverka obecná Sciurus vulgaris - žere žaludy, bukvice, houby, ptačí vajíčka a mláďata ptáků.
Veverka popelavá
Svišť horský- Marmota marmota - zákonem chráněný, uměle vysazen v Hrubém Jeseníku. Ztráta plachosti jim umožňuje přežít.
Sysel obecný- stepní druh. Při přemnožení kanibalismus
Poletuška slovanská- klouzavý let. Sibiř, Skandinávie.
Bobr evropský - Castor fiber - poráží stromy, buduje bobří hrady, vchod pod vodou. Živí se lýkem listnatých stromů. Dnes jejich návrat do naší přírody.
Křeček polní - Cricetus cricetus- lícní torby, v nichž přenáší obilná zrna. V noře 10-15 kg obilí, okusuje klíčky.
Hraboš polní - Microtus arvalis - hnědý, na břiše šedý. Na rozdíl od myši má kratší uši a ocas. Přemnožují se, přenáší choroby i na člověka-tularemie, leptospiróza.
Nutrie říční - břehy jihoamerických řek. Mléčné bradavky na zádech - sání při plavání. U nás chov- kožešina.
Ondatra pižmová - k nám zavlečena ze Severní Ameriky.
Myšice křovinná- rezavě hnědá, bílé bříško.
Myšice lesní- nažloutlé drdlo.
Myš domácí- synantropní, kosmopolitní. Boltce velké, ocas dlouhý. Množí se po celý rok- 4-8 mláďat, pohlavní dospělost za dva měsíce. Škůdce, přenašeč chorob.
Potkan- sklepy,chlévy, kanalizace. Ocas kratší než tělo. Přenáší trichinelózu.
Dikobraz evropský- pruhované bodliny
Morče divoké- Jižní Amerika
Kapybara- největší hlodavec-50kg, žije v povodí jihoamerických řek.
Činčila vlnatá- žije v Bolívii, hodnotná kožešina
řád: ŠELMY (Carnivora)
Masitá potrava, mohutný chrup, bystré smysly.
Šelmy pozemní- v chrupu mají P4 horní čelisti a M1 dolní čelisti přeměněny v trháky.
čeleď: medvědovití (Ursidae) - zakrnělý ocas
Medvěd hnědý- lesy Evropy, medvěd lední-Arktida.
Medvídek mýval- Severní Amerika. Potravu omývá ve vodě.
Panda velká - vymírající. Obývá bambusové pralesy JV Asie.
ČELEĎ: Lasicovití (kunovití)
Kuna skalní- na hrdle bílá skvrna - synantropizace. Kuna lesní -skvrna nažloutlá.
Tchoř tmavý- páchnoucí sekret análních žláz.
Norek americký- kožešinové zvíře.
Skunk smrdutý -severoamerický druh-páchnoucí sekret stříká na velkou vzdálenost.
Jezevec lesní- podzemní nory
Vydra říční - Lutra lutra- u vodních toků. Mezi prsty plovací blány. Živí se rybami, proto téměř vyhubena, chráněná.
ČELEĎ: Cibetkovití - dlouhý ocas, krátké nohy, subtropy, tropy Starého světa.
Cibetka africká
čeleď: kočkovití (Felidae) - ostré,zatažitelné drápy.
Kočka divoká - Felis silvestris Rys ostrovid - Lynx lynč- Beskydy,Jeseníky
Lev pustinný- Afrika Tygr džunglový- Asie Levhart skvrnitý- Afrika, Asie
Jaguár americký - Amerika Puma americká
Gepard štíhlý - Asie,Afrika-nejrychlejší savec-až 90km/h.
ČELEĎ: PSOVITÍ (Canidae)
Liška obecná - naše nejběžnější psovitá šelma, konzumace mršin, stavy redukované epidemií vztekliny a prašiviny
Liška polární, Fenek berberský- severní Afrika Psík mývalovitý, Šakal obecný, Vlk - Canis lupus
Pes dingo, Pes domácí
šelmy vodní = ploutvonožci- mají společné předky s medvědovitými šelmami.
Lachtan ušatý- podsazují nohy pod tělo.
Tuleň obecný- zadní končetiny odvráceny dozadu, po souši se neobratně plazí.
Mrož lední- má výrazné kly.
řád: ZAJÍCOVITÍ
Býložravci. V horní čelisti řezáky podpírané menšími dvěma řezáky. Požírání vlastních kašovitých výkalů, konečný produkt tvrdé bobky = cekotrofie.
Zajíc polní - dlouhé nohy, dlouhé boltce. Jejich stavy se značně snížily.
Králík divoký- žije v norách, uši kratší, mláďata slepá. Choroby-myxomatóza a zaječí mor.
Pišťucha horská - americké velehory.
řád: CHOBOTNATCI
Největší suchozemští savci. Chobot vznikl srůstem prodlouženého nosu s horním pyskem. Je ukončen citlivými uchopovacími prstíky-sídlo hmatu, čichu. Slouží k podávání potravy, nabírání vody a vyluzování zvuků. Po celý život jim dorůstají kly- až 2m. Pro jejich hmotu- dentin slonovinu -hubení. Ušní boltce slouží k ochlazování těla. Březost 21 měsíců. Mládě-100 kg. Dožívají se 80 let.
Mamut - vyhynulý, mastodont- na severoamerickém kontinentu- vyhynulý.
Slon africký - velké ušní boltce, chobot zakončen dvěma prsty, na zadních nohách 3 kopýtka. Kly mívají i samice.
Slon indický - menší, menší boltce, chobot s jedním hmatovým prstíkem, na zadních nohách 4 kopýtka. Kly mají pouze samci. Pracovní zvířata.
řád: LICHOKOPYTNÍCI
Redukce počtu prstů na končetinách. Nejmohutnější je třetí prst zakončený kopytem. Jsou to býložravci. Žaludek je jednoduchý.
Tapír jihoamerický- deštné pralesy Indie a Jižní Ameriky. Téměř vyhuben.
Nosorožec dvourohý- tlustá zrohovatělá kůže, našlapuje na 3 prsty, africké savany
Kůň Převalského- Mongolsko,Čína. Žijí ve stádech se sociální hierarchií. Hlasový projev-řehtání.
Osel africký- středomoří a sever Afriky, hýkání. Ve střední Asii několik druhů polooslů. Křížením oslího hřebce a koňské klisny- mula. Křížením koňského hřebce a oslí klisny- mezek- oba jsou neplodní.
Zebra stepní- Afrika
řád: SUDOKOPYTNÍCI
Sudý počet prstů- 3. a 4. prst zakončen kopytem - 2. a 5. prst menší. Býložravci, 3 podřády.
podřád: nepřežvýkavci
Žaludek jednoduchý, nepřežvykují.
prasatovití- prase divoké- všežravci. Kanci, bachyně, selata hnědě pruhovaná.
hrochovití- lysá kůže, stále dorůstající řezáky a špičáky.
Hroch obojživelný- většinu času tráví ve vodě, uzavíratelné nozdry a uši, našlapuje na 4 prsty.
podřád: mozolnatci
Našlapují na celou plochu posledních tří článků třetího a čtvrtého prstu, které jsou podloženy mozolem. Býložravci, složený žaludek, ale jiný mechanismus přežvykování.
Velbloud dvouhrbý- zvaný drabař-karavanní soumar.
Velbloud jednohrbý- dromedár. Byl domestifikován. Oba mají v hřbetním hrbu tuk-zdroj metabolické vody při žízni.
Lama vikuňa- pampy
podřád: přežvýkavci
Prsty chráněné na špičce kopytem. Složený žaludek-bachor, čepec, kniha, sléz. V bachoru žijí bachořci, rozkládají celulózu. Trávenina se vrací do úst, je rozmělněna. Odtud jde do knihy, její listy hmotu hnětou a posouvají do vlastního žaludku- slézu, zde chemický rozklad. Střevo až 60 m. Při kojení jde mléko jen do knihy a slézu. S přechodem na rostlinnou stravu předává olizováním samice mláděti mikroflóru zažívací soustavy. K přežvýkavcům řadíme jelenovité, žirafovité a turovité.
ČELEĎ: jelenovití - kostěné parohy na hlavě, každoroční shazování. Rostou na pučnicích, jsou obaleny kůží zvanou lýčí.
jelen evropský
daněk skvrnitý- lopatovité paroží
srnec obecný - Capreolus capreolus
sob polární- tundra
los evropský- tajga
čeleď: žirafovití- dlouhý krk
žirafa mramorovaná - Afrika.
Okapie pruhovaná - lesní druh, Kongo
ČELEĎ: turovití - nejpočetnější sudokopytníci. Obě pohlaví mají rohy pokožkového původu- duté, zvíře je neshazuje.
kamzík horský - Rupicapra rupicapra - Jeseníky, Tatry
muflon - Ovis musimon
koza bezoárová - Capra aegagrus
zubr evropský
zubr bizon
antilopa
gazela
kudu - nejznámější antilopa
pakůň - druh antilopy
přímorožec arabský
voduška
yak divoký - dlouhá splývavá srst, při horolezeckých výpravách
tur
buvolec
řád: KYTOVCI
Žijí ve vodě, vyvinuli se patrně ze sudokopytníků. Tělo lysé, přední končetiny přeměněny v ploutve. Zadní končetiny zakrněly. Frekvence dýchání-4 vdechy za minutu. Rodí 1 mládě. Podle stavby chrupu se dělí na ozubené a kosticovce.
Ozubení- mají homodontní chrup.
Delfín obecný- inteligence jako primáti
Delfín skákavý
Vorvaň tuponosý- největší ozubený kytovec
Kosatka dravá- chladná moře
Narval jednorohý- přímý spirálovitý kel
Kosticovci- místo zubů mají rohovité listy - jimi cedí plankton.
Plejtvák obrovský- největší živočich
Velryba grónská- až 20 m. Většina států-konvence o ochraně velryb