Honzík

10,11,2011

odeslán pediatrem jako vtáčení nožky dovnitř.

T.č vyš.ve 2 letech

PSV: samostatná chůze od 18 ti měsíců,byl rehabilitován pouze do roka,zdvojuje slabiky,čistotu neudržuje

Epicantus,užší oční štěrbina vlevo,chabější svalový tonus,reflexy šlachové živé, sedí s větší kyfozou hrudní,chodí neobratně o širší bazi,nožky stáčí dovnitř zvlášť vlevo,chůze neobratná,nekonstatně našlapuje na špičku LDK

Závěr: CTP s vývojovou retardací u rizikového dítěte

Doporučení-zahájit rehabilitaci.

Tak je to tady

Dlouho očekáváný den D.

Nakonec jsme se domluvili,že pojedu ,jen já s Honzou a poveze nás syn sousedky.Cesta proběhla výborně,jen když jsme projížděli Plzní,tak Honza začal nahlas křičet áááááá ,na každý semafor a ,že jich bylo opravdu hodně.Začla mě z něho příšerně bolet hlava,naštěstí jsem u sebe měla 2 ibalginy tak jsme si je vzala,abych mohla aspoň trošičku fungovat.

Před nemonicí se Honzíkovi líbili sanitky pořád mi opakoval UuUu a ukazoval na maják.Do nemocnice jsem ho ještě dostala,dokonce i do výtahu,ale jakmile uviděl čekárnu neurologické kliniky sekl se začal ječet a válet se po zemi,nemohla jsem ho zvednout.

Rychle jsem nás nahlásila v recepci a šli jsme do čekárny  dětské neurologické ambulance-ještě ,že je tak hezky vybavena.

Vychází sestra a někoho volá,jenže jsem neslyšela koho,ptám se ostatních,také neslyšeli koho to volá a nikdo se nezvedal,tak jsme šla s Honzou dovnitř,odtrhnout ho od točící hračky bylo umění.Jenže nevolali nás ,ale nějakou paní holčičky.Dozvěděla jsme se ,že jsme na neurologii měli být v 9,30 a né v 10,30 to byl docela šok,protože najednou pro nás neměli místo na vyšetení,jenže já měla v papírech z neurologie napsaný čas v 10,30.Museli jsme jít zpátky do čekárny a to se Honzíkovi nelíbilo -předvedl se paní neuroložce v plné kráse a ještě stropil scénu v čekárně.Naštěstí jsme ho nalákala na pěnové puzzle to doma nemáme.Začla se stavět řada,ale puzlíky došli,bylo jich málo-Řev-pak ho napadlo pokračovat kostkami a nakonec skládacími panáčkami-z nich šla udělat ,také řada.

Pak jsme šli konečně dovnitř-svléknout Honzu se rovnalo zápasu-zde pomohla hračka pokladna,jenže ji pro změnu nechtěl dát z ruky.

Závěr zněl: centrální hypotonie přetrvává hlavně v oblasti řeči,epikantus-(pokles lévého víčka)nekonstatně konvergentní strabismus-add oční vyšetření dítě je značně neklidné,před,během i po spánku i 3 hodiny v kuse brečí-add psychiatrie.

Pak jsme šli do druhé budovy zkontrolovat na plastickou chirurgii prstík-závěr zněl-rána zhojena funkce prstu omezena-navrhuji konzervativní postup  v době kdy dítě bude schopno spolupracovat(caa v 6 letech) operační obnova plné hybnosti-když řekl chirurg ,že počkáme,až bude moci dítě spolupracovat ,tak jsme se musela zasmát i když mi bylo spíše do pláče-nějak moc si nedovedu představit,že mé dítě bude v 6ti letech spolupracovat s lékaři zvlášť po tom co se jich tak moc bojí.

Nakonecj jmse měli ještě asi 40 minutek čas,než si nás vyzvedne Kuba s autem-tak jsme navštívili nemocniční kavárnu-dostat do sebe trochu kofeinu bylo nutností-byla jsem vyčerpaná z Honzíkova vztekání a válení se po zemi.Objednala jsem a sedli jsme si -Honzík,ale na celou kavárnu ječel to své áááá a UuUu-když kolem projela sanitka- zase jsem v zádech cítila ty vražedné pohledy-proč proboha  už to své dítě nezklidním-tohle je na tom asi to nejhorší-nepochpení okolí a nejbližšího, tím více to bolí-přitom já v té kavárně byla ráda,že si jen křičí to své áááá a nepředvádí se tam v plné kráse.

Domů jsme dojeli kolem 18 té večer-stavovali jsme se ještě u známých a Honza se polil mlékem-tak jsem sušili rifle-nějak jsem opoměla mu vzít náhradní.Pak mi volala tchýně jak jsme dopadli.Rozhovor byl v tónu ,že z Honzy dělám krypla,že ona když ho hlídala,když jsem ležela v porodnici tak byl naprosto klidný a zdravý-hlídala ho v době kdy Honzovi bylo 16-20 měsíců a naučila ho v 18 ti měsících chodit.Jenže teď mu je 29 měsíců-mluví jen ve slabikách,zaměňuje význam slov (Ham-Haf) je na plínkách i když se ho snažím na nočník naučit-spíše nám jde jen čůrání a to jen když má holý zadek,jakmile mu dám něco na zadeček-slipy,tepláčky,tréninkové kalhotky je to v nich-2x si sedl s tréninkovýma kalhotkama na nočník.stolici nezvládáme na nočníku vůbec.Ve voksu jsme pokročili-společně připravujeme přes VOks kakao-všechny inkredience a když je uklízím tak Honzík musí uklidit danou kartičku.Ale podle tchýně se mu nevjenuji,sedím furt na PC nebo spím.Hodně mě to bolelo na blbé řeči cizých lidí jsem si ,už zvykla ale od nejbližší rodiny to prostě bolí nejvíce,připadám si pak na celý ten boj a trápení sama.

Druhý den jsme byla odevzdat zprávu z neurologie lékařce a rovnou potvrdit evidenční list do školky-zaškrtla nám políčko-dítě vyžaduje speciální péči a v jakých oblastech-hned jsem to zanesla do školky chvíli jsme mluvila s ředitelkou a  ta mi řekla  ,že boužel teď ho vzít nemohou,protože jednoho autistu ve třídě integrovaného už mají a že Honzík je maličký a za rok  toho hodně zvládne a tenhle autista půjde do školy a tím pádem by měl Honzík asistentku jen pro sebe.

Tak trošičku teď zvažuji kam vlastně Honzíka dát kde by se měl lépe-zatím je ještě brzy o tom nějak více uvažovat,ale mám v podstatě  2 možnosti a to:

1. klasickou Mš se sníženým počtem žáků na 22 + asistentka pedagoga-pro Honzíka-říkám si ,že zdravé děti by pro Honzíka byli velkými tahouny-na druhou stranu mám strach,aby se mu nesmály-to bych velmi nerada
2. speciální základní školu-přípravnou třídu-tam je dětí celkem 6 ve třídě  na jednu učitelku a jednoho pedagogického asistenta + ještě je k ruce další asistent,který hlavně pomáhá při svačinách,při vycházkách a při obědě-to je prostě jeden dospělý na 2 děti-což je úžasné,pracují tam všechny děti s VOksem,učitelky i asistentky jsou zaškolené,mají strukturované úkoly a individuální vzdělávací plán,-ale bojím se toho ,že by tam mohl být Honzík nejlepším žákem a stagnoval by,nebo by mohl pochytat nevhodné chování od ostatních dětí a také je zde problém toho,že v té škole pracuji-teda teď jsem na mateřské a ještě  2 roky budu,ale myslím si ,že byto mohlo dělat neplechu-sice já pracuji ve vedlejší třídě-tzv.rehailitační,ale i tak jsou určité hodiny společné-společné přivítání a ranní kruh,společné školní akce a zde by mohl být problém.Na druhou stranu ty učitelky znám a jsou opravdu perfektní a ty děti tam opravdu makaj.

29,03,2012

Chodí od 18 ti měsíců, mluví pouze slabiky,vyšetřen psychologem pro opoždění vývoj.řeči,IQ v norměafektivní stavy,Dle matky rozumí dobře

Obj.epicantus,chabější svalový tonus,nekonstantně konvergentní strabismus,reflexy šlachové živé,sedí s větší kyfozou hrudní,chodí sám,špičky vtáčí dovnitř,našlapování na špičky,chůze méně obratná.

Závěr centrální hypotonický syndrom s vývojovou retardací t.č. hlavně v oblasti řeči u rizikového dítěte.Dítě je neklidné,před,během i po probuzení i 3 hodiny pláče,i  ve dne je hodně plačtivý

Dop. vyš.Psychiatrem.