Chceme to změnit?!
… Pokud chceme v naší zemi opravdu něco změnit, pak ji musí vzít za svou plnohodnotnou vlast i významní daňoví poplatníci. Zjevná
porušení zákonů však musí být pojmenována a potrestána. A hlavně platí, že se stát musí chovat jako řádný hospodář, který je pod
permanentní veřejnou kontrolu. Popišme důkladně náš společný příběh. Jedině tak lze reálně projektovat budoucnost. Nemusí se nám to
líbit, ale zase nás čeká nový začátek. V Čechách nic neobvyklého. A opět to bude v těžkých časech. Současná mocenská schémata
stojí na hodně prohnilých základech, které devastují možné perspektivy země. Svalovat vinu za dnešní stav země na EU, na řeckou či jinou
krizi, či na řadové pěšáky v podpalubí Titaniku je nejenom licoměrné, ale i ubohé. Působí to nedospěle, jako ostatně celá naše
posttotalitní fasádní demokracie. A neskryje to ani bohorovný majestátní plurál. Krom toho se zdá, že často koukáme na rybičky v kalném
akváriu, ale ti skuteční žraloci se mezitím chystají zkonzumovat i naši budoucnost, pokud tak již neučinili. Vzepřít se tomu dá pouze
novým začátkem, tedy naprosto gruntovní proměnou dnešních poměrů. Nepůjde to bez účasti mravných a profesně zdatných osobností na
správě země. Všechny dobré zásady byly již popsány. Teď je možná poslední šance se pokusit připravit na jejich prosazení do reálné
praxe. Je to o posílení participativní demokracie, je to o korekci Ústavy, je to o majetkových přiznáních, je to o nostrifikaci firem na
území ČR, je to o dořešení všech mega kauz a dohledání výnosů z trestné činnosti, je to o zákonu o státní službě, je to o jiné
legislativě pro fungování politických stran a jejich financování, je to o předvídatelném, a rozumném, nastavení daňového systému, je to
o vymahatelnosti práva a také o dodržování etických nepsaných pravidlech hry, je to o adekvátní podpoře školství, je to o mezigenerační
solidaritě a o podpoře nemohoucích a potřebných atd. Ale je to běh na dlouhou trať. Nadávat na poměry nestačí. Až vyčichnou ty jejich PR
finty a různé nákladné taškařice, pak zůstane jen holá informace, holý fakt, že se časy mění a my s nimi. Jak? Uvidíme. Chci věřit
tomu, že nezvítězí naše netečnost, lhostejnost a občasná pohodlná tendence k ohlupování a manipulování.
porušení zákonů však musí být pojmenována a potrestána. A hlavně platí, že se stát musí chovat jako řádný hospodář, který je pod
permanentní veřejnou kontrolu. Popišme důkladně náš společný příběh. Jedině tak lze reálně projektovat budoucnost. Nemusí se nám to
líbit, ale zase nás čeká nový začátek. V Čechách nic neobvyklého. A opět to bude v těžkých časech. Současná mocenská schémata
stojí na hodně prohnilých základech, které devastují možné perspektivy země. Svalovat vinu za dnešní stav země na EU, na řeckou či jinou
krizi, či na řadové pěšáky v podpalubí Titaniku je nejenom licoměrné, ale i ubohé. Působí to nedospěle, jako ostatně celá naše
posttotalitní fasádní demokracie. A neskryje to ani bohorovný majestátní plurál. Krom toho se zdá, že často koukáme na rybičky v kalném
akváriu, ale ti skuteční žraloci se mezitím chystají zkonzumovat i naši budoucnost, pokud tak již neučinili. Vzepřít se tomu dá pouze
novým začátkem, tedy naprosto gruntovní proměnou dnešních poměrů. Nepůjde to bez účasti mravných a profesně zdatných osobností na
správě země. Všechny dobré zásady byly již popsány. Teď je možná poslední šance se pokusit připravit na jejich prosazení do reálné
praxe. Je to o posílení participativní demokracie, je to o korekci Ústavy, je to o majetkových přiznáních, je to o nostrifikaci firem na
území ČR, je to o dořešení všech mega kauz a dohledání výnosů z trestné činnosti, je to o zákonu o státní službě, je to o jiné
legislativě pro fungování politických stran a jejich financování, je to o předvídatelném, a rozumném, nastavení daňového systému, je to
o vymahatelnosti práva a také o dodržování etických nepsaných pravidlech hry, je to o adekvátní podpoře školství, je to o mezigenerační
solidaritě a o podpoře nemohoucích a potřebných atd. Ale je to běh na dlouhou trať. Nadávat na poměry nestačí. Až vyčichnou ty jejich PR
finty a různé nákladné taškařice, pak zůstane jen holá informace, holý fakt, že se časy mění a my s nimi. Jak? Uvidíme. Chci věřit
tomu, že nezvítězí naše netečnost, lhostejnost a občasná pohodlná tendence k ohlupování a manipulování.