Káča Hajná

ALONE WE ARE NOTHING, TOGETHER WE ARE CRUSHING

(Refrén písně „We Are The Many“)

   Když kapela CALIBAN před více než měsícem oznámila tři exkluzivní show k vydání nového alba „Ghost Empire“, můj plán byl jasný – jednu z nich navštívím. Vybrala jsem si tu, která se konala nejblíže ČR a to v Mnichově. 

   Moje nadšení začalo již v pátek 24. ledna, poštou mi přišla limitovaná edice jejich alba, která obsahovala CD, DVD, podepsaný plakát, pohlednice a čepici (ta v tomto zimním období potěšila nejvíce). Načasování bylo skvělé, protože pátek byl oficiálním dnem vydání nového alba, ale pro Německo, proto mě balíček velmi mile překvapil. Byla jsem tedy moc ráda, že si nové album poslechnu ještě před návštěvou koncertu. Když jsem vložila CD do přehrávače, vyvalila se na mne úvodní píseň „King“, která byla v předstihu umístěna na internet a po prvním týdnu měla téměř 40 tisíc zhlédnutí.  Celé album mě nadchlo – vlastně tak moc, že od té doby u mě hraje nonstop – cestou do práce v autě, v MHD, doma při vaření. Líbí se mi geniální spojení Andyho tvrdého corového řevu s melodickými vokály kytaristy Denise. Metalcorová tvrdost je zjemněna klávesami producenta Bennyho a občas i trochu napoplými až junglovými tóny. Proto je toto album tak skvělé, dá se poslouchat od začátku do konce a nenudí, což se o některých metalcorových kapelách rozhodně říct nedá.

   Týden před samotnými koncerty vyhlásili soutěž, kde se mohli přihlásit zájemci o zhlédnutí DVD „On Tour With Caliban 2013“. Jelikož jsem měla do Mnichova dorazit v sobotu odpoledne, tak jsme si řekla, že se zkusím přihlásit, třeba budu mít štěstí, vyberou mne a já nebudu muset čekat někde venku v mrazu. K mému překvapení jsem byla opravdu vybrána. Takže euforie pokračovala.

   Cesta do Mnichova utekla velmi rychle, celou dobu jsem strávila poslechem nového alba. Dorazila jsem tam v 15 hodin, promítání DVD začínalo v 16 hodin, ale organizátor chtěl, aby výherci přišli již v 15:30. K hospodě Santo Anger jsem dorazila mezi prvními, ale dovnitř nás stejně pustili až chvíli před 16. hodinou. Jen co jsem se usadila, čekalo mě další překvapení, protože na promítání dorazili i samotní Caliban (všichni kromě Marca Görtze). Bylo skvělé potkat se s nimi, protože jsem je dlouho neviděla. Hned jsem využila příležitosti a předala jim tekutý dárek z Irska, aby se v backstagi nenudili a zároveň jako výraz díku za to, že mne pozvali. V hospůdce panovala skvělá uvolněná atmosféra. Při některých scénách jsme se velmi nasmáli, obzvláště při jedné, kdy Andy vypráví o koncertě a sedí při tom na záchodě, na chvíli své vyprávění přeruší, udělá úšklebek a řekne, že to bylo super. Velmi emotivní moment byl, když Marc vypráví o chlapci, který podepsal revers z nemocnice, aby mohl jít na koncert Caliban, několik dní poté zemřel na rakovinu. Úžasné bylo slyšet kytaristu Heada z KORN, který říká, že v životě neviděl, tak velký „circle pit“ jako při koncertě Caliban a to hrají již od roku 1993. Zároveň dodal, že jejich hudba je skvělá a hned si jde koupit CD. Dokument o festivalové sezóně trval téměř 2 hodiny. Členové kapely se se všemi výherci ochotně vyfotili a pak se rozutekli.

   Já se tam seznámila s třemi mladými lidmi z Augsburgu, kteří byli ochotní přibrat mě do své „party“ a tak jsme společně vyrazili ke klubu Storm. Před klubem již postával hlouček lidí. My se rozhodli jít před otevřením klubu „na jedno“ do nedaleké hospody. Pak jsme se přesunuli do zaplněného Storm klubu, nebylo to překvapení, že je tam narváno, bylo již dlouho vyprodáno. Já se vydala za Caliban do backstage, abych je ještě jednou pozdravila. V jejich malé místnosti, bylo tak narváno, že jsem je nechtěla obtěžovat a vydala jsem se na poslech předkapely ANY GIVEN DAY. Byli docela dobří, všechny nás skvěle rozehřáli na vystoupení hvězdy večera – CALIBAN.

   Kolem 21. hodiny se do své kanceláře usazuje bubeník Patrick a show může začít. Na pódiu se postupně objevují kytaristé Denis, Marco, Marc a zpěvák Andy. Za úvodní song zvolili pěkný nářez – novinku „King“. Andy vyzývá fanoušky, ať si to přijdou užít na pódium. Tím rozpoutal obrovské nadšení a z pódia se stává jedno velké mraveniště. Fanoušci lezou nahoru, paří s kapelou a skáčou do davu. Na rukou si je ostatní podávají dozadu a zase dopředu. Chvílemi se skvělou atmosférou nechává unést i zpěvák Andreas – lehá si na ruce fanoušků, ti ho nadzvedávají a on při tom zvládá zpívat. Kapela hraje především songy z předešlého alba „I Am Nemesis“ (2012) a samozřejmě i novinky z „Ghost Empire“. Obě tato alba jsou opravdu výborná, takže jsem z výběru písní byla nadšená a náramně jsem si koncert užila. Po úvodní písni následovaly: „We Are The Many“, „Nowhere To Run, No Place To Hide“, „Devil’s Night“, „Dein Reich“, „I’ve Sold Myself“, „nebeL“, „I Will Never Let You Down“, „I Am Ghost“, „Davy Jones“, „yOUR Song“, „Bogeyman“, „Nothing Is Forever“, „Memorial“, „Chaos Creation“. I já jsem podlehla uvolněné atmosféře a nechala se zvednout k pódiu a předvést svůj „headbanging“ na stagi.  Jako přídavek dává kapela známou předělávku od RAMMSTEIN – „Sonne“.

   Po skončení koncertu se spokojení fanoušci odebírají ke stánku se suvenýry a celý ho okupují. Objevují se tam i členové kapely, aby všechny příznivce pozdravili osobně. Já jsem se ke stánku ani nedostala, takže jsem alespoň ušetřila.

   V backstagi se slavilo, všichni byli z koncertu nadšení. Jeden z kamarádů Caliban donesl na ochutnání velmi neobvyklé pivo – s příchutí slaniny! Měla jsem možnost ochutnat, a byla to hodně zvláštní chuť – víc než jeden lok jsem nezvládla.

   Kluci z CALIBAN se přiznali, že se těší na nadcházející turné po Rusku, které bude trvat měsíc. Mají tam vždy velkou návštěvnost a skvělé fanoušky. Škoda, že to se o České republice říct nedá, proto nás letos zřejmě vynechají.

   Já si je užila, takže rozhodně nesmutním. Nadšení fanoušci se za nimi mohou vydat na německé koncerty a festivaly, na kterých již přislíbili účast. Nejblíže bude například v květnu koncert v Lipsku (Leipzig). Na úplný závěr bych ráda podotkla skvělou zprávu: Caliban oznámili, že po prvním týdnu prodeje nového alba „Ghost Empire“ se umístili na skvělém 7. místě prodejnosti alb na německém trhu, což je zatím nejlepší umístění této kapely.

Metalu zdar! \m/

Káča Hajná  (vytvořeno 27.1.2014)

Odkaz na youtube: Caliban "We Are The Many", ve kterém jsem také chvíli vidět :-): http://www.youtube.com/watch?v=UNC_GmzVRnA