7. týden
Pondělí 15. října
Přivítali jsme se písničkou pro tento týden (Bude zima, bude mráz) a zjistili jsme, že ji skoro všichni známe. Ohodnotili jsme si služby z minulého týdne a rozdělili nové, abychom mohli otevřít krabičku s dopisem a doplnit kalendář na dveře.
Moc hezky jsme se na koberci poslouchali, když jsme si navzájem vyprávěli, co jsme zažili o víkendu. Na pracovní listy jsme pak tyto zážitky zaznamenali. Někteří už jsme místo svého červeného písmene zvládli napsat JÁ :-)
Následovala tradiční rozcvička - mimozemšťané - dnes jsme slova poznávali ve dvojicích a byli jsme velmi úspěšní, protože každý své slovo poznal! Z tabule jsme pak společně přečetli dva sloupečky barevných slov a zahráli si s nimi dvě pátrací hry. Nejdříve nám paní učitelka jedno ze slov vyhláskovala a my jsme ho museli najít. Ale říci jsme nahlas museli ne slovo, ale barvu, kterou bylo napsané. Kdo dokázal, tak anglicky (to byli vpodstatě všichni). Pak jsme to otočili - paní učitelka řekla anglicky barvu, my jsme ji museli najít, slovo si přečíst a nahlas vyslovit. Všechno nám to šlo náramně dobře, takže jsme se mohli pustit do dalšího písmene - písmene N. Vymýšleli jsme slova, která na N začínají, pak jsme usnuli a probudila nás jen hláska N na konci slova a nakonec už jsme se dostali do učebnice - vyprávěli jsme si o obrázku, psali písmeno N do řádků a četli věty. Nejdříve z tabule, pak jen z učebnice. Čtení je také naším domácím úkolem spolu se zapsáním jedné věty (podrobnosti pod odkazem Domácí úkoly).
Pak nám paní učitelka vyhláskovala další slovo, které na N končilo a to bylo slovo plán. Nejdřve jsme si chvilku povídali, co to vlastně plán je a pak nám paná učitelka na koberci předvedla, jak se tvoří plán stavby z kostek. (Protože už se nám naše krabičky s kostkami nevejdou do šuplíčků a protože si je mezi sebou stejně vytrvale promícháváme, dostali jsme od paní učitelky novou velkou krabici, do které jsme všechny kostičky přesypali a odkud si je teď budeme podle potřeby brát. Své prázdné krabičky si neseme domů.) Vytvořit plány jsme si zkusili i my sami jak na koberci, tak v učebnici.
Před dalšími stavbami jsme se posilnili svačinou a hned poté už jsme pátrali, které stavbě patří který plán. Nejdříve zase společně na koberci, pak samostatně v lavicích do učebnice. Kdo hned napoprvé nepozná, ke které stavbě který plán patří, ten si stavbu nejdříve podle plánu postaví a teprve pak spojuje. Musíme natrénovat, abychom nebyli líní a stavby si skutečně stavěli. Tyto úkoly nejsou o rychlosti, ale o trpělivosti a hledání správného řešení.
Abychom si od staveb trochu odpočinuli, dali jsme se do krokování. Ke dvoudílným zápisům jsme vytvářeli záspisy jednodílné a vše jsme si zapisovali na tabuli, krokovali a sami jsme pokyny také zadávali.
Po krokování jsme se sešli na koberci, kde nám paní učitelka rozdala pracovní listy se čtvercovou sítí (velikost čtverců odpovídala velikosti našich kostek, což jsme teprve později pochopili jako velkou výhodu) a ukázali jsme si, jak budeme stavby trénovat ve dvojicích. Jeden vždycky nakreslil plán stavby, druhý ho postavil a přesunutím na plán samotný jsme nakonec zkontrolovali, zda se nám práce povedla. Velmi pozitivní bylo, že i ten, komu se nejdříve nedařilo, dokázal při přesunutí na plán svou chybu najít a opravit :-)
Po přestávce na hraní jsme nejdříve samostatně dokončili práci v učebnici a pak řešili karty Logico piccolo. Paní učitelka mezitím s prvními čtyřmi dětmi individuálně zkoušela mimozemšťany - jak skládání, tak i rozkládání slov a také jejich čtení. Jen jsme po sobě použité karty moc neuklízeli a tak nám dalo docela dost práce dát vše po vyučování do pořádku.
Úterý 16. října
Po ranní písničce a kalendáři jsme dnes čtecí rozcvičku s barevnými slovy na tabuli zvládli naprosto bravurně. Po kontrole domácího úkolu (velmi chválím všechny děti, potěšilo mě, kolik jich vymýšlelo své vlastní věty) jsme se pustili do čtení otázek (trénovali jsme i správnou intonaci) a zápisu odpovědí - ANO nebo NE. To nás dost bavilo a zdálo se nám vtipné, že se nás někdo ptá na tetu a při tom je obrázku děda :-)
Do písanky jsme pak kolem Nely spojovali notičky rovnými čarami a snažili jsme se nejen o správné držení tužky, ale i posunování celé ruky po papíru. Po krátké kimovce se slovy na kartách jsme ve dvojicích stavěli stavby z kostek podle plánu a paní učitelka mezitím s dalšími z nás zkoušela mimozemšťana a čtení slov.
Téma prvouky pro tento týden jsou ptáci na podzim a tak nám po svačince paní učitelka rozdala pracovní listy a vyprávěla příběh o zlobivém čapím klukovi, kterému se nechtělo letět daleko na jih a rodiče si s ním nevěděli rady. My jsme si pak do rámečku zkusili nakreslit, proč si myslíme, že čápi odlétají na podzim pryč a zimu tráví jinde. Ve dvojicích jsme si o svých nápadech povídali a někteří z nás své domněnky pověděli i celé třídě. Objevilo se mnoho nápadů - ptáci by zapadali sněhem, bylo by jim zima, neměli by co jíst, ... Když jsme si tohle všechno dali dohromady, přemýšleli jsme nad tím, kde bychom se mohli dostat k informacím, které by nám pomohly přijít na to, co je tedy vlastně tím pravým důvodem. Navrhovali jsme internet, mobil, encyklopedie, tablety, ... Protože v třídní knihovničce máme encyklopedii o zvířatech, kterou jsme využili už při práci s veverkou a ježkem, podívali jsme se do ní i teď. Paní učitelka nám přečetla o čápovi i o sýkoře, na kterou se v úvodním vyprávění mladý čáp odvolával, a pak nám rozdala obrázky s různou potravou. My jsme si je vystříhali a zkusili poskládat k obrázkům ptáků podle toho, koho jsme si mysleli, že bychom daným druhem potravy pohostili. Ve dvojicích jsme vše zkonzultovali a společně pak vyhodnotili. Nakonec jsme si obrázky na správná místa nalepili. (Prosím rodiče o kontrolu penálů, děti velmi často nemají funkční lepidla.) Poslední úkol se zdál být nejlehčí, ale brzy jsme zjistili, že tomu tak není. Měli jsme totiž nakreslit radu pro maminku čápici a tatínka čápa - jak mají vysvětlit, proč musí na zimu odletět všichni na jih. Jenže vyjádřit se pomocí obrázků bylo opravdu dost složité. Nakonec jsme to ale skoro všichni zvládli a kreslili jsme potravu, kterou čápi v zimě neseženou např. po zemí, pod vodou, zasněženou, škrtnutou apod.
Kuba nás správně popsal čapí "řeč" - tedy že čápi pouze klapou zobákem a my jsme si to hned vyzkoušeli. Ještě jsme přidali dlouhé nohy a byli z nás hotoví čápi. Jako čápi jsme pak zkoušeli vytleskávat rytmus zadaný paní učitelkou a od něj už byl jen krůček k flétničce. Zopakovali jsme si nejdříve dechové cvičení Balónek a pak už jsme hráli. Nejdříve všichni společně, pak po dvou a nakonec jsme udělali velký "řetěz" a daný rytmus jsme hráli jeden za druhým. Už si daleko víc dokážeme pohlídat, aby nám flétničky neskřípaly a tak to i chvílemi hezky zní :-)
Po hrací přestávce jsme nemohli hned na tělocvik, protože jsme nedodrželi pravidlo uklizené třídy a museli jsme tedy nejdříve srovnat pomůcky v poličkách, které jsme úspěšně rozházeli. Po úklidu jsme si odhlasovali tělocvik na hřišti (prosím rodiče o převlečení i na ven, dokud neprší, je to pro nás výhodnější, než se přesouvat do tělocvičny) a po dalších patnácti minutách už byli všichni převlečení.
Rozběhali jsme se abychom byli zahřátí a začali s tréninkem házení a chytání míčem. Měli jsme se soustředit hlavně na držení míče a nakročení si správnou nohou. Další hra s míčem byl sedící fotbal. Ve dvou týmech jsme se snažili dát si navzájem gól, ale při tom jsme museli sedět, nesměli jsme používat ruce, jen nohy. Utkání skončilo 4:2 a většina dětí se do něj skutečně velice aktivně zapojila. Po dalším zahřívacím kousku - z vody, do vody, následovala poslední hra - na jelena. Trošku jsme překvapili paní učitelku, protože většina z nás hru neznala. Po nacvičení v jednom kruhu jsme se rozdělili do dvou menších, abychom se všichni dostali častěji k míči.
Domů si neseme každý jednu papriku, kterou jsme dnes dostali v rámci projektu Ovoce do škol.
Středa 17. října
Ráno jsme zahájili tradičně písničkou a kalendářem (ještě že ty písničky máme, protože jinak by se ti, co chodí pozdě, neměli šanci stihnout připravit na vyučování). Dnešní čtecí rozcvička měla tři části. Nejdříve jsme si hráli na pány doktory a paní doktorky a uzdravovali nemocná písmenka na tabuli. Každému něco chybělo, ale my jsme je všechna opravili. Pak jsme si ve dvojicích dávali "barevné hádanky" - co jsme s barevným slovy na tabuli nacvičovali včera a předevčírem, to jsme dnes zkoušeli už sami. Nakonec jsme četli domácí úkol a takhle rozečtení a připravení jsme se pustili do nácviku našeho prvního diktátu slov. Nejdříve jsme si na tabuli ukázali, jak budeme pracovat, a pak už přišel samotný diktát. Někomu se povedl více, někomu méně. Není ale teď podstatné, jestli nám to jde, nebo nejde, důležité je, že víme, jak na tom jsme, a podle toho můžeme ve škole pracovat. Zítra odevzdáme paní učitelce notýsky a ona nám to do nich všechno pěkně vypíše.
Po diktátu nás čekalo nové písmeno S. Povídali jsme si o obrázku, psali S do řádek (moc nám to tedy nešlo, zatím je to na psaní nejtěžší písmenko) a četli věty o Sáře a hadovi Samovi. Společné čtení z tabule se nám daří velmi dobře, se čtením z učebnice máme zatím dost problémy, protože se nám moc nedaří udržet pozornost a tak si neukazujeme, co čtou ostatní a nevíme, kde pokračovat.
Ještě před přestávkou na svačinu pro nás paní učitelka vymyslela naši první křížovku. Luštili jsme ji společně. Nejdříve jsme si vždycky spočítali počet okýnek, abychom věděli, kolik písmenek má mít slovo, které budeme doplňovat. Pojmenovali jsme obrázek a společně slovo zapisovali. Paní učitelka na tabuli, my do pracovních listů. Zvládli jsme všechna slova a tak nám vyšla tajenka - moje máma. Přepsali jsme ji na připravený řádek a na druhou stranu pak kreslili. Samé krasavice :-). Mezitím paní učitelka zase četla s dalšími dětmi, už zbýváme jen dva, budeme na řadě zítra.
Po přestávce jsme se vrátili k hadovi Samovi a do písanky kreslili cesty, po kterých se plazí. Zpívali jsme si k tomu říkadlo o hadovi, co leze z díry, a docela se nám dařilo posouvat celou rukou po papíře a nevylamovat si při tom zápěstí. Po písance jsme přemýšleli, kde všude se s cizokrajnými hady můžeme setkat a odtud už byl jen krůček k matematické práci - plánu ZOO. Hledali jsme cestu zahradou, při které jsme museli dodržet tři důležitá pravidla - vejít a vyjít stejným vchodem, projít kolem každému živočicha a nejít po žádné cestě dvakrát. Své nápady a pokusy jsme si zakreslovali do malých plánků v učebnici a společně pak dali dohromady několik různých řešení.
Po tak velkém duševním vypětí jsme si odpočinuli na koberci při hmatové hře. Paní učitelka vždy šesti dětem rozdala dřevěné číslice, my jsme je museli poznat jen hmatem a pak se uspořádat vzestupně od jedné do šesti. S číslicemi a také sami se sebou jsme pak trénovali porozumění pokynu "porovnej" a plnili s ním úkol v učebnici. Kdo zvládl sám, mohl pracovat sám, ostatní společně procvičovali u interaktivní tabule. Na konci hodiny jsme skládali a stříhali podle návodu.
Během hrací přestávky se Eliška, Klárka, Vojta, Edík a Lucinka obětovali pro třídu a po celou dobu dělali pořádek v kartách na Logico piccolo. Zaslouží si velkou pochvalu.
Poslední část vyučování jsme věnovali angličtině. Procvičovali jsme tvary a barvy. Hráli jsme s nimi několik různých her a nakonec jsme si své tvary vybarvili a učili se otázku What colour is your ... ?
Čtvrtek 18. října
První část vyučování jsme trénovali velkou věc! Po včerejším společném nácviku luštění křížovky jsme to dnes zkoušeli za prvé ve skupinách a za druhé s běháním pro slova na chodbu. A vysloužili jsme si velkou pochvalu od paní učitelky. Bylo to takhle: nejdříve jsme se rozdělili do skupinek po třech nebo po čtyřech tak, že jsme si vylosovali poslepu barevná víčka, takže se nikdo nemohl handrkovat, jestli s někým chce nebo nechce být. Zatímco paní učitelka chystala karty se slovy na chodbu, domluvili jsme se ve svých skupinách na pořadí, v kterém budeme chodit po slovech pátrat. A pak už vyrazili pro první zásilku jedničky. Každý si našel jednu kartu se slovem, přečetl si ji (paní učitelka to zkontrolovala, abychom nenosili svým skupinám nesmysly), zapamatoval si její číslo a pak už nesl svou informaci do třídy. Nadiktoval ostatním nalezené slovo a zkontroloval, zda mají všichni dobře zapsáno. Jakmile byly všechny skupiny hotové, připravily se dvojky a celou akci zopakovaly. Postupně jsme se vystřídali všichni alespoň dvakrát. Obzvlášť záludné byly okamžiky, kdy už jsme některá slova měli a museli jsme si hlídat, abychom nepřinesli slovo, které už jsme si zapsali. Dost radostně jsme si přečetli tajenku a pak ji i zapsali na připravený řádek. Jak říkáme, byli jsme fakt skvělí! Příště máme slíbeno, že už budeme moci pracovat svým tempem.
Ještě před přestávkou jsme takhle roztrénovaní zvládli úkol na porozumění textu v učebnici. Abychom mohli doplňovat chybějící slova do vět, přečetli jsme si nejříve jejich nabídku v rámečcích u obrázků. Když jsme si pak přece jen nebyli jistí, které slovo patří do třetí věty, přišla na řešení Lucinka. Navrhla, abychom si přečetli nejdříve i poslední větu a pak se teprve rozhodli, kam se které slovo bude více hodit.
Nakonec jsme ještě dokončili stránku v matematice se škrtáním a doplňováním a nutno podotknout, že jsme byli velmi rychlí a při tom jsme pracovali správně.
Během přestávky na svačinu jsme převlékli do námořnických triček a po přestávce vypluli za zeleným ostrovem. Připravili jsme si svoje kamínky (většina) a ve dvojicích si je prohlédli a povídali si o nich. V kroužku s mušličkou jsme poté vyprávěli ostatním o kamínku svého kamaráda. Krásně jsme si všechno pamatovali a navzájem se opravdu poslouchali. Na pracovní list jsme svůj kámen co nejpřesněji nakreslili, rozmysleli si, co nám připomíná (nejčastěji svým tvarem, ale třeba i barvou) a tuto představu nakreslili. Také jsme svému kameni vymysleli jméno, které nám paní učitelka na pracovní list napsala. Kámen nám také zvážila a jeho váhu zapsala ke jménu. Povídali jsme si o tom, kde se vlastně kameny berou, a měli jsme spoustu zajímavých nápadů. Poslední dnešní kamennou aktivitou byla sbírka školních kamenů, kterou nám paní učitelka přinesla. Nejdříve jsme říkali, kdo známe nějaký kámen jménem (dali jsme dohromady křemen a pískovec), a pak už jsme si v kroužku posílali krásné ukázky - pískovce i křemene, které jsme sami pojmenovali, ale i černé uhlí, vápenec, žulu, kamennou sůl, magnetovec, ... Dost nás mrzelo, když prohlídka kamenů skončila, ale těšíme se, že se o nich budeme ještě v budoucnu učit víc.
Po kamenech jsme se vypravili na Filipíny za naší kamarádkou Amy a tentokrát jsme se zaměřili na školu. Prohlíželi jsme si fotky jejich školy a hledali na nich shody a rozdíly od školy naší.
Po hrací přestávce jsme si nejdříve pracovali na samostatně vybraných úkolech, aby poslední z nás mohli číst s paní učitelkou, a když jsme si uklidili, sešli jsme se na koberci, kde nám paní učitelka četla pohádku O Smolíčkovi (na zítra nám prý s ní nachystala nějaký úkol).
Pátek 19. října
Ráno jsme Marušce zazpívali písničku a po kalendáři se pustili do čtení. Četli jsme slova z učebnice a pak s nimi hráli několik pátracích her. Když jsme dočetli, rozdělili jsme se do skupin a snažili se uspořádat obrázky z pohádky O Smolíčkovi tak, aby příběh dával smysl.
A pak už jsme se začali chystat na výtvarku a pracovku, museli jsme totiž nejdřív natrénovat způsob překládání proužků papíru, abychom pak mohli poskládat tělo ptáčka. Podle šablony jsme obkreslili nohy a zobáky, vystříhli je a nalepili k tělíčku. Přidali jsme peříčka a očička a ptáčci byli na světě (popis se zdá být jednoduchý, ale samotný proces už tak snadný nebyl). Práce se nám povedla, i když někteří opeřenci mají nožičky dozadu :-)
Po hrací přestávce nás čekal tradiční páteční program - nalepení informací do notýsků, zhodnocení uplynulého týdne (hlavně jsme se zamýšleli nad tím, v čem jsme se během týdne zlepšili) a pak umístění kolíčků na smajlíky podle toho, jak jsme cítili, že jsme se ve škole chovali.