2. týden
Pondělí 10. září 2012
Místo prvního bloku jsme dnes byli na divadélku "Duhová pohádka". Děti se dost smály a po celou dobu představení pozorně sledovaly.
Po návratu do školy a potřebné svačince jsme se seznámili s novou písničkou o jablíčkách "Pod dubem, za dubem" a přečetli si ranní dopis. Úspěšně jsme doplnili kalendář za víkend a pustili se do práce. Moc dobře jsme si vedli při "čtení" vět o Pepovi z tabule a za domácí úkol si kreslíme svůj pokoj, abychom pak i o něm mohli "psát" své věty. Pilně jsme opět procvičovali, jaké hlásky slyšíme na začátku a na konci slova a luštili řeč mimozemšťanů (tyto úkoly nás budou provázet pravidelně).
Velmi se nám povedlo seznámení s krokováním. Všichni jsme si ho vyzkoušeli a některé děti dokonce už samy dávaly ostatním pokyny. Také jsme evidovali počet zavařenin v poličkách a vypracovali i úkoly navíc. Nezapomněli jsme ani na kostky.
Na závěr jsme dali dohromady třídní pravidla, téměř každý z nás přispěl dobrým nápadem. Před rozloučením jsme si ještě vysvětlili práci s týdenními plány a dostali své první, které si neseme domů, abychom s nimi mohli za pomoci rodičů pracovat.
Úterý 11. září 2012
Všechny děti dnes trefily do třídy samy :-) a mají za to velkou pochvalu. Po písničce, kalendáři a ranním dopise jsme se pustili do nových písmenek. Zvládli jsme všechna tři - V, L i K. Všem dětem samozřejmě ještě nejdou a dlouho nepůjdou poznávat. Prosím, neděste se. V tuto chvíli nám tato písmena slouží k tomu, abychom se naučili způsobu práce s učebnicí, tomu, že červené písmeno nám zastupuje jméno konkrétního dítěte v naší učebnici. Všechna tato písmena (včetně S a J, které máme hned na dalších stránkách) se v učebnici časem objeví znovu. Nyní si s písmenky jen hrajeme, modelujeme je ze svých těl, vytrháváme z papíru, lepíme, kreslíme, trénujeme sluch - poznáváme, zda slovo na danou hlásku začíná, apod.
Ze čtení jsme plynule přecházeli do počítání a zpátky. Ke kartičkám s daným počtem teček jsme přiřazovali obrázky, stavěli z kostek, pracovali v učebnici. Zahráli jsme si další hru s prsty, tentokrát jsme počet neříkali, ale tleskali.
Od tleskání jsme se dostali k opakování vytleskávaného rytmu a pak už poprvé k naší flétničce. Pěkně jsme ji rozebrali, vysvětlili si pravidla pro hraní, hráli jsme na hlavici (jako siréna, sanitka, kukačka apod.) a naučili jsme se flétnu čistit. Také jsme si vyplnili pracovní list a svou flétnu si do něj nakreslili.
Po přestávce na hraní už na nás čekal první tělocvik. Úspěšně jsme zabojovali a po půl hodině převlékání a ptaní a chození na záchod a povolování bot a zavazování tkaniček a hledání klíčků a lahviček :-) jsme byli připraveni na první hodinu na hřišti. Naučili jsme se a zahráli jsme si na mrazíka, vybiku všichni proti všem a dokonce jsme zvládli i štafety. Jsme prostě pašáci!
Středa 12. září 2012
Na děti čekalo překvapení v podobě přestěhovaných lavic a tak každý hledal cedulku se svým jménem (tu, co si děti psaly za svůj první domácí úkol), aby věděl, kam si sednout. Podařilo se nám skvěle připravit na vyučování - umíme si vybalit učebnice, notýsek, penál a kostky do lavice, abychom měli vždy vše při ruce a mohli střídat jednotlivé činnosti a pomůcky.
Po tradičním úvodu jsme začali se čtením písmen z tabule - zase nejdříve všichni, potom po jednom, abychom věděli, jak na tom jsme. (Teď malá vsuvka pro rodiče a domácí trénink - pokud s dětmi trénujete doma čtení jednotlivých písmen a děti si je nemohou vybavit, vytvořte jim pomůcku, např. pro písmeno V: na viditelné místo připevněte obrázek vlaku a vedle něj kartičku s velkým V. Když dítě čte a nemůže si písmeno vybavit, podívá se na obrázek, řekne si, jakou hláskou začíná a podle toho si uvědomí i tvar písmene.) Poté jsme písmena spočítali, spojili je s kartičkami s tečkami a hned nato už jsme se pustili do práce ve skupinkách. To pro nás byla novinka a není to žádná legrace! Musíme se střídat, mluví jenom jeden, ostatní ho poslouchají, nesmíme být ani moc hluční, ani moc tišší,... byla to pořádná dřina a my jsme to zvládli úplně suprově!
Společně jsme si na interaktivní tabuli ukázali další typ cvičení v matematice - vybarvování daného počtu obrázků a pak už jsme se přesunuli k předvčerejším domácím úkolům. A zase práce ve skupině - jeden vždy ukazoval a vyprávěl ostatním o svém domově, ti ho poslouchali a mohli se i ptát na další věci, které je zajímali. O svém kamarádovi jsme pak zapisovali věty - červené písmeno zastupuje jméno, pomlčka sloveso a obrázek slovo, které ještě neumíme zapsat. Za větou děláme tečku.
Po přestávce na svačinku jsme si hráli se sirkami a stavěli z nich nejrůznější stavbičky. A zase jsme o nich zapisovali a četli věty - jak o sobě, tak o kamarádech ze skupinky. Barevná písmenka na tabuli zaujala našeho Míšu a chtěl si s námi povídat anglicky - tak jsme se s ním do toho pustili. Učili jsme se říkat barvičky (red, yellow, blue, green) potichu, nahlas, se zacpaným nosem a dost jsme se u toho nasmáli. Na chodbě jsme si zaběhali při hře "Colour station" a byli jsme moc šikovní, barvy jsme poznávali moc dobře. A pak jsme si i vystříhali svoje první kartičky, vybarvili si je a založili do desek na číslice.
Přestávka na hraní přišla vhod, někteří se při ní však spíš unavili, než aby si odpočali :-). Nakonec už jsme si jen zadali domácí úkol, vyplnili jeden pracovní list na písmeno V a zhodnotili dnešní den umisťováním kolíčků na smajlíky.
Čtvrtek 13. září 2012
Čtvrtek byl ve znamení zejména českého jazyka a výtvarné a pracovní výchovy. Ráno jsme zvládli pracovní listy s písmeny L a K a hned po nich jsme trénovali "autodiktát písmen". To znamená, že děti měly na tabuli řadu obrázků a do pracovního listu psaly postupně jejich počáteční písmena (velkými tiskacími písmeny). A já před nimi hluboce smekám, protože všechny podaly naprosto perfektní výkon. Až dostanete na konci měsíce desky s pracovními listy domů, máte se na co těšit, vaše děti jsou prostě šikovné :-). Poslední obrázek s kohoutkem nám motivoval další práci - děti seděly jako myšky a pozorně poslouchaly pohádku O kohoutkovi a slepičce. A to se jim vyplatilo, protože při závěrečné činnosti úplně na konci vyučování zvládly bezchybně uspořádat po skupinkách obrázky za sebou tak, jak slepička v pohádce putovala, aby pro lakomého kohoutka získala vodu. Nicméně u pohádky jsme ještě chvilku zůstali a v písance slepičku nakrmili - sypali jsme jí zrní. Naším cílem bylo uvolnit zápěstí při tečkování. A kdo chtěl, slepičku si i vybarvil.
Po svačině už přišla na řadu naše první výtvarná a pracovní výchova. Vybalili jsme si ubrusy na zakrytí stolů (prosím rodiče dětí, které ještě ubrusy ve škole nemají, aby je pořídili do příštího týdne), vodovky, štětce (to byl možná nejtěžší úkol, protože všichni potřebovali zkontrolovat, zda si připravili ten správný), kelímky. Když jsme všechny zástěrky zavázali a kelímky naplnili (ono to u našeho jednoho mělkého umyvadla v rohu není žádná legrace), pustili jsme se do vymalovávání našich narozeninových vagónků. Všichni se snažili, co jim díly stačili, ale i tak někteří malovali ještě o přestávce. Ale práci stihli nakonec všichni.
Závěr dnešního vyučování patřil Brunovi a oslavě jeho narozenin. Všichni jsme mu zazpívali a do obrysu jeho těla napsali spoustu hezkých vzkazů. Bruno nám na oslavu přinesl výborné čokoládky. A protože Bruno a Kuba mají narozeniny ve stejný den, budeme zítra slavit s Kubou.
Pátek 14. září
Zatímco včera bylo více češtiny, dnes jsme se zaměřili na matematiku a hlavně na kostky. Nejdříve jsme se ale seznámili se sčítacími trojúhelníky a na koberci si ukázali, jak se s nimi pracuje. O víkendu (podrobně v dopise pro rodiče) dětem do obálek připravte potřebné pomůcky. Jakmile jsme měli natrénováno, ukázali jsme si práci i v učebnici. A šlo nám to výborně. Jen jsme někteří těžce nesli, že na nás "nevyzbylo" při práci na interaktivní tabuli.
A protože jsme si vše ukazovali na sirkách a o sirkách byl i domácí úkol z předvčerejška, hned jsme si ho zkontrolovali. Edík byl šikula, objevil chybu, které jsme se dopustili, když jsme si jeden obrázek neprohlédli úplně pečlivě.
Znovu jsme cvičili krokování, tentokrát už jsme si zadávali pokyny jenom sami, všichni jsme se vystřídali a měli jsme z toho radost. Kuba s Vašíkem přišli se smysluplnými zvídavými otázkami, zasloužili si za ně velkou pochvalu.
Pak jsme ještě pomohli najít myšce cestu bludištěm k sýru a už nám paní učitelka četla pohádku, při které jsme trénovali postřeh - když se objevila nějaká barva, museli jsme vyndat správnou pastelku z penálu. Procvičili jsme pojmy před, za, hned před, hned za, první, poslední, mezi a už byla na řadě další pohádka. Tenokrát jsme měli prokázat postřeh na čísla a ukázat je na prstech hned, jak je uslyšíme. V pohádce bylo slovo cimbuří, které nám bravurně vysvětlil Bruno a my jsme ho pak až do přestávky na svačinku stavěli z kostek.
Po sváče jsme se ke kostkám vrátili, postavili si z nich překážkvou dráhu a jednou kostkou jako autem mezi nimi závodili. Ale pozor, žádná stavba nám nesměla spadnout! To samé jsme pak vyzkoušeli i do písanek a téměř nikdo "nenaboural". Díky stavbám z kostek jsme se seznámili i s dalšími písmenky - J a S.
Stavěli jsme své další stavby a zapisovali o nich věty a také jsme zvládli zapsat věty o spolužácích. Kdo byl hotov, pracoval v matematice na dalších sčítacích trojúhelnících a dalších úkolech na kartách. Bylo fajn, že každý mohl pracovat svým tempem a zvládl tolik úkolů, na kolik stačil. Po přestávce na hraní jsme oslavili narozeniny s Kubou, zazpívali jsme mu, obkreslili a do jeho siluety psali milé vzkazy, proč ho máme rádi.
Na konci vyučování jsme si do notýsků nalepili dopisy pro rodiče, potěšili se razítky za odměnu a rozloučili se. Zítra na shledanou :-).