A to je konec.
10. 8. 2008
Večer jsme se posunuli z Francie do Německa. Bivakujeme již tradičně na odpočívadle, protože komfort záchodu a tekoucí vody se nedá odmítnout. Poslední dvě cestovní noci mi moc štěstí nepřináší, včera jsem ztratil úplně novel paklík tabáku, hned ráno zapalovač, a teď, když si chci nachystat spaní, tak můj spacák, ta malá, naprosto nesmyslně těsná a děsná věc je pryč. Připadám si jako upír, který nemůže najít svou rakev, ráno jsem zimou na nohou již v šest hodin a abych se nenudil, vyfotil jsem si naposledy ty moje ovečky, jak roztroušené po okolí spokojeně oddechují. Dnes večer už budeme spát ve své vlastní posteli. Na rozloučenou vytahuji naposled kytaru a hraji každému jeho oblíbené písničky - Kometu, Až to se mnů sekne, Zítra ráno v pět od Nohavici a Na dně od Nerezů, všechno to zakončí Plaváček svým Carolanem. Máme splněno, můžeme nasedat.
A to je konec. Teď už je jenom cesta do Prahy. A další akce - Balbínka.
........................................................................................
V Praze objevuji v šuplíku ony dvě ztracené kazety. "Milánci", přiznejte se, kdo to byl?