Dřevěnej panďulák bruslil.
inocchio na ledě, pohádka o dřevěném panáčkovi, převedená na lední baletní show. Kdo z nás by neznal ten příběh vílou k životu probuzené loutky, s opatrovníkem cvrčkem, intrikány Lišákem a Kocourem. No, tak třeba já. Ne že bych vůbec nevěděl, jenže knížku jsem četl naposledy před třiatřiceti lety, za tu dobu stačil Kristus obrátit svět "vzhůru nohama", takže přiznávám ,pamatuju se jen matně.
Jistě, k upamatování mi mohla pomoci průvodní řeč, jenže by jí muselo být rozumět. Je podivné, jak klidně podcení sílu doprovodného slova tvůrci jistě náročného a nákladného show. Kdyby na nás spustili svou rodnou maďarštinou, vyšlo by to nastejno. Nerozuměli bychom ani zbla. Dialogy a komentáře namluvili lidé v Česku nerodilí, pravděpodobně maďarští bohemisti, což by snad nemuselo být na závadu, bohužel si pozvali jako své jazykové poradce zřejmě naše ukrajinské či vietnamské spoluobčany. Výsledek? Naprosto nesmyslný blábol, kdy jen za cenu úplného fyzického a psychického vyčerpání jsem byl schopen pochytit částečný význam jejich řeči. Chudáci děti, nebo ještě spíš rodiče, kteří to dětem museli simultánně překládat. Jak mi po ranním představení hlásil jeden kolega. "Tý vole, voni se sekli. voni tam mluví polsky. To sou ale maďaři!"
To byl ale největší nedostatek celého představení. Trochu mi vadil ještě výběr hudby, "každej pes, jiná ves" - trochu necitlivě smíchané klasické kusy s popíkovými písničkami (odhaduji, že pochází z nějakého Pinocchiovského muzikálu pro děti). Jinak scéna, řešená s kombinovanou projekcí, dobré výkony všech bruslařů, světelné a ohňové efektíky (nemůžu napsat efekty, tak velký to zas nebylo) mi pomohlo překonat rozčarování, začalo se mi to líbit a světe div se, na závěr už jsem rozuměl každé třetí slovo! Rozhodně se vyplatilo toto představení vidět, protože výkon Bertalana Zákányiho, několikanásobného maďarského mistra v krasobruslení byl naprosto excelentní! Jepeta, starého mistra ztvárnil také na úrovni László Sáritz jr., čtvrtý z mistrovství světa. V dalších rolích vystoupily na ledové ploše čtvrtá z mistrovství Evropy Diána Póth, nebo okouzlující (jak píšou v propagačních materiálech) Patricia Pavuk. Ač nebyla návštěvnost nijak vysoká, Ti co přišli, měli se na co dívat.
Dobré taky bylo, že se promítaly detailní záběry nejen na "kostce", ale i na dvě boční plátna. Člověk si mohl zblízka prohlédnout i vkusně vypadající, v případě hraček dokonce roztomilé, kostýmy. Velká pochvala patří režii a kameramanům, neboť věnovali spoustu detailů práci krasobruslařských nohou, obzvláště ve scénách, kde vystupovaly mladé umělkyně v kraťoulinkých sukýnkách!
12.02.2006 09:26