kudy z nudy
Dolský mlýn
Zřícenina bývalého mlýna je k vidění na romantickém místě v kaňonu říčky Kamenice. Mlýn je známý hlavně z natáčení pohádky Pyšná princezna. Okolí mlýna a říčkyKamenice je velmi okouzlujícím místem. V létě paprsky slunce prostupují hustými korunami stromů, v křišťálově čisté vodě uvidíte velké množství ryb a celé místo Vás vtáhne jako do pohádky.
Před mnoha lety měl Dolský mlýn důležité postavení mezi mlýny v kraji. Později sloužil jako výletní restaurace při dolní stanici člunové dopravy jižní části Srbskokamenické soutěsky. Později soutěska byla nazývána Ferdinandova, na počest Ferdinanda D´Este, následníka Rakousko - Uherského trůnu. Místo je křižovatkou turistických cest. Pokud budete pokračovat proti proudu narazíte na malý můstek, který byl postavený začátkem 20. století. Sice se zdá, že na tom není nic zajímavého, ale jedná se o první železobetonovou stavbu na území bývalého Rakouska - Uherska. Kousek od můstku najdete malebnou louku uprostřed skal, obklopenou hlubokými lesy. Za šumu říčky a zpěvu ptáčků dojte ke spodní části Ferdinandovy soutěsky - jež je dnes nepřístupná. Návštěva tohoto kouzelného místa pro Vás jistě bude zajímavým zážitkem.
Základní informace:
Lokalita: 1 km od Vysoké Lípy, 3 km západně od Jetřichovic, 1 km východně odKamenické stráně
Přístupnost: Z Vysoké Lípy a ze Srbské Kamenice po modré turistické trase, zKamenické stráně po zelené turistické trase a z Jetřichovic po žluté turistické trase.
Otevírací doba: Volně přístupný
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mariina Vyhlídka
Kouzelný výhled z Mariini vyhlídky vysoko na skalách z dřevěného altánu byl ohrožen, jelikož v září 2005 vznikl v altánu požár, který zničil tuto nádhernou vyhlídku. Naštěstí oheň se už dál nerozšířil.
V roce 2007 jsme zkolaudovali altán nový.
Mariinu vyhlídku zde nechal postavit rod Kinsky jako i další vyhlídkové altány v okolí, Vilemína vyhlídka a Rudolfův kámen.
Základní informace:
Lokalita: Jetřichovice
Přístupnost: Pěšky se vydáte z Jetřichovic po červeně značené turistické značce.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Soutěsky
Romantická plavba lodičkou na říčce Kamenici Tichou (Edmundovou) a Divokou soutěskou s veselým výkladem převozníka. Jezdí se v obou směrech, po proudu i proti proudu. Na Mezním můstku mezi soutěskami je možnost občerstvení v restauraci.
Soutěsky na Kamenici tvořily dlouhou dobu obtížnou překážku, kterou museli obyvatelé pravobřežních obcí Vysoké Lípy a Mezné zdolávat cestou do kostela v Růžové. Kamenice však byla nejen překážkou, ale i zdrojem příjmů - plavilo se tu dříví a při zimních tazích pstruhů a lososů nastávaly rybářům zlaté časy. A do toho přišli odvážlivci s nápadem splout soutěsky na vorech. Pět dobrodruhů uzavřelo v r. 1877 zdánlivě šílenou sázku v hřenské hospodě U zeleného stromu a pak na třech vorech vyplulo od Dolského mlýna do míst, kterým tenkrát lidé říkali "konec světa". Čtyři metry dlouhá plavidla dopravila posádku bez úhony až do Hřenska. Tím byl položen základ využití soutěsek jako turistické atrakce. Kníže Clary-Aldringen poovolal italské odborníky a pod jejich vedením pak na 200 dělníků upravovalo soutěsky, pomáhal i Horský spolek pro České Švýcarsko. Byly zřízeny plovoucí chodníčky, mostky, vystříleny tunely, zasazeny lávky nad vodou a postaven jez. Dne 4. května 1890 byla slavnostně otevřena Tichá neboli Edmundova soutěska a restaurace v soutěskách. Provoz obstarávalo pět lodiček, převozníci v námořnických stejnokrojích poháněli a kormidlovali plavidla bidlem, což zůstalo dodnes. Divoká soutěska se svého otevření a první plavby dočkala o osm let později v r. 1898.
O oblíbenosti této atrakce si uděláme obrázek z doložených písemností z dvacátých let 20. stol. - v Edmundově soutěsce převáželo 14 člunů, v Divoké 7, dohromady navštívilo soutěsky v průměru 160 000 lidí ročně. Plavilo se od sedmé ranní hodiny do tmy a byly stanoveny i přísné předpisy - v soutěskách byl zakázán podomní obchod, žebrota, fotografování jako obchodní činnost a vylepování politických letáků
Základní informace:
Lokalita: Hřensko
Přístupnost:
Autem cca 300 metrů od začátku soutěsek je velké parkoviště. Autobusem z Děčína - zastávka k soutěskám. Pokud nebudete vědět, stavte se v informačním středisku ve Hřensku, na nábřeží u Labe.
Provozní doba:
denně od Velikonoc až do konce října
Tichá soutěska od 9:00 - 18:00 (poslední jízda po proudu)
Divoká soutěska od 9:00 - 17:30
Vstupné: Dospělí 50,- Kč, děti a důchodci 25,- Kč
Parkovné: automobil 100,- Kč / den; autobus 200,- Kč / den
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trpasličí jeskyně
Nenáročný výstup do stráně, kde je ve skále vytesaná Sněhurka a sedm trpaslíků. Toto pohádkové místo se nachází nedaleko silnice z Rynartic do Jetřichovic. Roku 1833 sochař Ernest Wahr vytesal tyto postavičky do skal uprostřed lesů. Najít je všechny je celkem zábavná hra. Že objevíte všech 7 trpaslíků nezaručujeme. I když jsou trpaslíci nedaleko od sebe a jsou barevní, zjeví se vám vždy, když to nejméně čekáte. Určitě je najdete všechny, ale dá to zabrat.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zadní Doubice
Dnes už zaniklá osada při soutoku Křinice a Brtnického potoka. Na české straně ji připomíná jen několik místností vytesaných ve skále, na německé straně zůstalo jediné stavení. Nedaleko se nachází hraniční přechod pro pěší z Krásné Lípy do Hinterhermsdorfu.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tiské stěny
Krajina plná fantazie jež tvoří malebné městečko pískovcových skal najdete na okraji Labských pískovců v obci Tisá. Procházkou městečkem budete překvapeni prapodivnými tvary skal, které Vám budou připomínat podoby obličejů, zvířat a jiných tvarů. Nechte svoji fantazii plynout v říši skal, vytvářející krásný kontrast mezi nebem a zemí, jež je pokryta jemným, velmi světlým pískem, někdy až bílé barvy. Dříve jste se do oblasti dostali pouze v doprovodu průvodce, dnes je oblast přístupná po upravených a značených cestách.
V 19. století bývalo toto místo divokým labyrintem skal, kam nikdo nevstoupil. O tomto místě se vyprávěla pověst o francouzském šlechtici Leduquinovi a zlých skřítcích, aby tak bylo zabráněno každému, kdo na toto území chtěl vstoupit bez doprovodu průvodce. Zákaz vstupu bez průvodce byl zrušen s ustanovením republiky v roce 1918. Nyní se bát nemusíte, žádní zlý skřitci zde nebydlí.
Legenda o šlechtici Leduquinovi a zlých skřítcích:
Za francouzské revoluce šlechtic jménem Leduquin uprchl ze své rodné Francie. Do Tiských stěn náhodou dorazil. Přinesl si s sebou velký poklad, prý rodinný poklad to byl, mezi skalami ho zakopal. Po čase chtěl poklad vzít, ale v labyrintu skal poklad již nikdy nenašel. Hledal ho tam dlouhá léta, hledal a hledal, ale nenašel. Chudák se z toho pomátl. Potom prý, aby hlady neumřel, zadarmo sedlákům dobytek léčil. Legenda vypráví, že skřítkové zlý poklad hlídají. Kdo se poklad hledat vydá, tomu skřítkové do kapes bludné koření nasypou a již nikdy cestu z labyrintu ven nenajde. Proto bychom i my na pozoru měli být a držet se vyznačených stezek. Člověk nikdy neví.
Základní informace:
Lokalita: Tisá
Přístupnost: Z centra obce se držte ukazatelů.
Autem: Od Děčína směr Sněžník a pak Tisá. Od Jílového u Děčína a Ústí nad Labem, směr Libouchec a pak Tisá.
Otevírací doba: Celoročně volně přístupná
Vstupné: dospělý 20,- Kč, dítě 10,- Kč
Kontakt: www.tisa.cz
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kyjovské údolí
Kyjovské údolí nachází v kaňonu Křinice mezi Kyjovem a bývalou osadou Zadní Doubice, najdete zde stopy po někdejších stavbách skalních hrádků a mlýnů. Nabízí se zde i romantické koupání v přehradní nádrži a několik skalních vyhlídek. Vydejte se hlubokými lesy až na hranici s Německem, do Zadní Doubice. Cestu protíná velké množství turistických a cyklistických tras.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jeskyně víl
Nedaleko Kyjova na pravém břehu řeky Křinice se nachází skalní převis s podzemními prostorami, kde se v zimě vytvářejí ledové rampouchy a záclony. Toto místo je celoročně volně přístupné. Snad i vy budete mít stěstí a jako na obrázku ledové království objevíte.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tokáň
Původní hájovna a několik srubů v alpském slohu v Jetřichovických stěnách dnes nabízíromantické ubytování a hostinec s příjemným posezením. Místo můžete využít jako přestváku na Vašich toulkách skalními městy nedotčené přírody Národního parku České Švýcarsko. Rádi Vám zajistíme ubytování z jednom ze srubů. K dispozici je takérestaurace s celoročním občerstvením, v letních měsících s terasou. Možnost zajištění ubytování.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Panská skála
Čedičové varhany známé hlavně z pohádky o Pyšné princezně. Spatříte zde také malé, avšak nesmírně hluboké jezírko. Místo se nachází v blízkosti silnice na konci Kamenického Šenova směrem na Nový Bor. Celoročně volně přístupné
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Belveder
Jako z ptačí perspektivy nádherný výhled z Belvedéru se vyjímá. Labský kaňon, obrovské údolí obklopené vysokými skalami, jež řeka Labe protíná. Za letních dnů místo plné kouzel je, když slunce zapadá a svoji barevnou hru na nebi promítá.
Nejspíše i z těchto důvodů byla zde zbudována terasa již v letech 1701 -1711 majitelem Františkem Clary-Aldringenem. Skálu nechal srovnat a vytvořit terasu, která byla později doplněna o umělý skalní otvor naproti ve skále , vyzdobený vysokým arkádovým obloukem zakončený kamennou divadelní maskou. Konaly se zde různé odpočinkové aktivity, hudební a divadelní představení pro místní šlechtu, která se sem sjížděla z nedalekého Býnoveckého zámku. Po požáru na zámku, zájem šlechty ustal a naopak postupem času vzrostl zájem místních obyvatel, kteří začali toto místo navštěvovat. S rozvojem turistiky v kraji byl zde pro pohodlí navštěvníků vybudován dřevěný hostinec, který později byl nahrazen kamenným i s pokoji k přenocování.
Legenda: Dříve nebyly žádné přístupové cesty do Hřenska, pouze jediná a to po Labi. Říká se, že když pán František Clary-Aldringen po Labi do Hřenska přijížděl, vítal pána z Belvédéru hudební orchestr. František Clary-Aldringen neuměl je jinak nazvat než "škaredá školská muzika". Zřejmě asi v kraji nebyli lepší hudebníci:)
Základní informace:
Lokalita: Labská stráň
Přístupnost: Autem z Děčína pojedete směr Ludvíkovice, Janov, Arnolitice a Labská Stráň, kde na náměstíčku odbočíte do leva a po cca 20 metrech zahnete do prava ( budete následovat ukazatel) a po nezpevněné cestě dojedete až k Belvedéru, kde je k dispozici parkoviště.
Autobusem z Děčína na Labskou stráň, kde vystoupíte na náměstíčku a poté budete následovat ukazatele směr Belvedér (viz. výše jak se dostat autem)
Pěšky se můžete vydat z Děčína (konečná autobusů 1,7 zastávka Nemocnice), po hřebeni Labských pískovců, červená turistická trasa, cca 11,5 km. Poté můžete pokračovat pěšky až do Hřenska. Stejnou trasou se můžete dostat na Belvedér z opačné strany a to ze Hřenska.
Otevírací doba:
Výhled z terasy: volně přístupný
Restaurace: leden - únor otevřeno pouze v so - ne od 11:00 - 16:00, březen - prosinec otevřeno st - ne od 11:00 - 21:00.
Upozornění: při větším množství sněhu, restaurace bývá většinou uzavřena.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Růžovský vrch
Pro svoji mohutnost a dominantní postavení v okolní krajině bývá 619 metrů vysoký Růžovský vrch nazýván také jako "Děčínská Fudžijama".V současné době se nabízejí jen omezené výhledy z úbočí. Samotný výstup na půvabný zalesněný vrchol je však zajímavým zážitkem Dnes je "Růžák" jak je místními obyvateli nazýván, zahrnut v 1. zóně národního parku. Již za Napoleonských válek byla na vrcholu postavena pozorovatelská rozhledna. Ke konci 19. století tehdejší majitel panství Clary-Aldringen zde nechal zbudovat rozhlednu s hostincem, která sloužila turistům z širokého okolí až do 30. let 20. století, kdy vše lehlo popelem a bylo zanecháno osudu přírody. A tak dnes zde již nalezneme zbylé ruiny.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Adrenalin park Janská
Popis odpočinkové aktivity
Toužíte zvýšit si hladinu adrenalinu? Navštivte nejvyšší lanové centrum v Evropě v Janské u Děčína. Máte možnost vyzkoušet si zde fantastické atrakce na lanech. Svezete se až 50 km rychlostí 140 m dlouhou lanovkou, vyzkoušíte kočičí klády, kdy balancujete na šikmých a vodorovných kládách. V týmu minimálně osmi osob vyzkoušíte Obří Jakobův žebřík, slaníte se z 60 m skalního masívu a nakonec (pokud jste starší 14 let) se zhoupnete na největší houpačce na sloupech v Evropě. Součástí aktivit v adrenalinovém parku je také týmová bojová hra RUDÁ MISE v podzemním labyrintu bývalé tajné vojenské továrny. Při těchto aktivitách samozřejmě nechybí odborné vybavení a odborný dohled instruktorů, kteří zaručují bezpečnost.
Provozní doba:
Otevřeno pro veřejnost - So, Ne: 10,30 - 16,30 hod., Út - Pá: Doporučujeme telefonickou objednávku.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nádherným pískovcovým hřebenem za dalekými výhledy
Jetřichovice - Mariina skála - Vilemínina stěna - Purkartický les - Rudolfův kámen - Pohovka - Česká silnice - Šaunštejn (odbočka) - Vysoká Lípa - Dolský mlýn - údolí Jetřichovické Bělé - Jetřichovice
Výchozí bod: Jetřichovice
Příjezd možný autobusem (z Děčína nebo České Kamenice směr Vysoká Lípa) nebo autem (z Děčína nebo České Kamenice přes Srbskou Kamenici a Všemily)
Možnosti parkování: ve středu obce u restaurace Praha, event. na malém parkovišti před dětskou zotavovnou
Časový plán: včetně odbočky na Šaunštejn 4,5 hodiny (14 km)
Náročnost: lehká túra, vedoucí převážně po značených turistických trasách, až po Šaunštejn členitým skalnatým hřebenem; výstupy a sestupy, místy strmé traverzy; na Mariině skále, Rudolfově kameni a na Šaunštejnu umělé zajištění, výstup na vrcholové skály Šaunštejna exponovaný (lze vynechat)
Možnosti občerstvení: restaurace, hotely a penzióny v Jetřichovicích a ve Vysoké Lípě
Pozoruhodnosti:
* Mariina skála - panorama, nabízející se od vrcholového útulku, sahá až po Lužické hory a České středohoří
* Tetřevny - mohutné skalní převisy, které sloužily za války jako úkryt místního obyvatelstva, za míru jako časté stanoviště lovců, číhajících na tetřevy
* Rudolfův kámen - stejně jako Mariánka (Mariina skála) a Vilemínka, byl i tento vrchol pojmenován po jednom z členů šlechtického rodu Kinských, kteří se v 19. Století zasloužili o turistické zpřístupnění oblasti. Na nejvyšší bod k dřevěnému přístřešku vede neznačená odbočka (žebříky, umělé stupy, mírně exponované). Odměnou je krásný panoramatický výhled
* Loupežnický hrádek -Šaunštejn (viz. trasa č.2)
* Dolský mlýn - poprvé připomínaný již r. 1515, plnil svou funkci prakticky až do konce 2. světové války. Po r. 1881, kdy v úseku Ferdinandovy (Srbskokamenické) soutěsky krátce fungovala jednosměrná plavba na člunech, se "Dolák" stal rovněž oblíbeným turistickým cílem. Po r. 1945 byl mlýn opuštěn a postupně chátral. Dnes působí jeho ruiny tajemným a poněkud strašidelným dojmem.
Zdroj:
Nakladatelství Kletr; www.kletr.cz
Pozoruhodnosti na trase
Dolský mlýn
Zřícenina bývalého mlýna je k vidění na romantickém místě v kaňonu říčky Kamenice. Mlýn je známý hlavně z natáčení pohádky Pyšná princezna. Okolí mlýna a říčky Kamenice je velmi okouzlujícím místem. V létě paprsky slunce prostupují hustými korunami stromů, v křišťálově čisté vodě uvidíte velké množství ryb a celé místo Vás vtáhne jako do pohádky.
Před mnoha lety měl Dolský mlýn důležité postavení mezi mlýny v kraji. Později sloužil jako výletní restaurace při dolní stanici člunové dopravy jižní části Srbskokamenické soutěsky. Později soutěska byla nazývána Ferdinandova, na počest Ferdinanda D´Este, následníka Rakousko - Uherského trůnu. Místo je křižovatkou turistických cest. Pokud budete pokračovat proti proudu narazíte na malý můstek, který byl postavený začátkem 20. století. Sice se zdá, že na tom není nic zajímavého, ale jedná se o první železobetonovou stavbu na území bývalého Rakouska - Uherska. Kousek od můstku najdete malebnou louku uprostřed skal, obklopenou hlubokými lesy. Za šumu říčky a zpěvu ptáčků dojte ke spodní části Ferdinandovy soutěsky - jež je dnes nepřístupná. Návštěva tohoto kouzelného místa pro Vás jistě bude zajímavým zážitkem.
Základní informace:
Lokalita: 1 km od Vysoké Lípy, 3 km západně od Jetřichovic, 1 km východně od Kamenické stráně
Přístupnost: Z Vysoké Lípy a ze Srbské Kamenice po modré turistické trase, z Kamenické stráně po zelené turistické trase a z Jetřichovic po žluté turistické trase.
Provozní doba: Volně přístupný
Mariina vyhlídka
Kouzelný výhled z Mariini vyhlídky býval, kde ještě nedávno stával vysoko na skalách dřevěný altán. Bohužel v září 2005 vznikl v altánu požár, který zničil tuto nádhernou vyhlídku. Naštěstí oheň se už dál nerozšířil. Snad v brzké době se dočkáme nové vyhlídky. Mariinu vyhlídku zde nechal postavit rod Kinsky jako i další vyhlídkové altány v okolí, Vilemína vyhlídka a Rudolfův kámen.
Základní informace:
Lokalita: Jetřichovice
Přístupnost: Pěšky se vydáte z Jetřichovic po červeně značené turistické značce.
Provozní doba:
V současné době nepřístupné
Rudolfův kámen
Vyhlídka byla postavena stejně jako Mariina a Vilemína vyhlídka rodem Kinských v 1. polovině 19. století. Dříve byla vyhlídka nazývána Vysoký kámen, pro svoji výraznost mezi skalami kousek od Jetřichovic. Z vrcholu je hezký výhled na skalní město a .
Základní informace:
Lokalita: Jetřichovice
Přístupnost: Na vrchol pěšina zakončená výstupem po kamenných schodech. Výstup je náročnějšího rázu.
Provozní doba: Celoročně přístupná
Tetřevny
Mohutné skalní převisy, které sloužily za války jako úkryt místního obyvatelstva, za míru jako časté stanoviště lovců, číhajících na tetřevy