FRIDRICH MANDL a Hedwiga E. M. Keisler (H. Mandel)-Hedy Lamerr
Rakouská herečka jménem Hedwiga Eva Maria Keisler (později Hedy Lamarr) se stala manželkou vysoce postaveného německého velkoprůmyslníka a zbrojního magnáta Friedricha Mandla, který udržoval velmi blízké přátelské styky jak s Benitem Mussolinim, tak i samotným Adolfem Hitlerem.
Převzato z internetu:
Hedy Lammar se narodila jako Hedwiga Eva Maria Kiesler do bohaté židovské rodiny ředitele Vídeňské banky. Odvážnou Extázi natočila jako devatenáctiletá, ale ve své touze po slávě a úspěchu prozíravě nespoléhala jen na tehdejší popularitu snímku a případné další herecké příležitosti. Snad podvědomě tušila, že po Extázi už za dramatické schopnosti další nesmrtelné ovace nesklidí. S instinktem šelmy k rozšíření svého „portofolia" využila okolností, které jí přihrálo první manželství (1933-1937) s německým průmyslníkem a zbrojařským magnátem Friedrichem Mandlem jehož otec byl Žid. Ať to v kontextu s hereckým povoláním zní jakkoli absurdně, pustila se do činnosti, která je dodnes mezi hollywoodskými celebritami nevídanou výstředností, totiž - vynalézání.
Zbrojař Mandel nebyl zřejmě příliš charakterní člověk. Aby kryl svůj židovský původ, v duchu pořekadla „papežštější než papež" konvertoval ke křesťanství a z podobně zjištných důvodů se dokonce přátelil s Benitem Mussolinim a Adolfem Hitlerem. (Znalci válečných dějin dodnes vášnivě diskutují o tom, zda nacisté o jeho i manželčině židovském původu věděli.) Své výrazně mladší ženě tropil žárlivé scény a prakticky ji nespouštěl z očí. Vynaložil horentní sumy peněz, aby se nesmyslně pokusil z celého světa stáhnout kopie Machatého Extáze (ČSR), kde se jeho nyní už přísně střežená manželka promenovala v Evině rouše. Vadila mu zveřejněná nahota i „výraz její tváře".Hedy svého muže nenáviděla, údajně i jeho přátele sympatizující s nacisty. Z dekorativní role zbrojařovy manželky se pokusila vytřískat - ostatně jak bylo jejím celoživotním zvykem - pro sebe alespoň něco. „Hedy se díky svému manželovi dostala do míst, která byla pro obyčejné smrtelníky zapovězena," objasňuje odborník Petr Stránský ve svém článku Historie Wi-Fi: od FHSS k bezdrátu počátek hereččiny inovátorské kariéry. Po mužově boku se natolik seznámila s technickými záležitostmi zbrojařského průmyslu, že později mohla přijít s nápadem, z nějž dodnes vycházejí systémy špionážních odposlechů i mobilních operátorů.
„Německá armáda tehdy experimentovala s principem torpéda, které by mohlo být řízeno na dálku za pomoci rádiového vysílání. Provedené pokusy ale ukázaly poměrně zásadní nedostatek nově vzniklé technologie - rádiové signály bylo možno až přespříliš jednoduše odposlouchávat," popisuje dále Hedinu příležitost Petr Stránský. V sličné hlavince pokořované usurpátorským manželem se zrodil nápad. Vyhledala hudebníka George Antheila, který měl zkušenosti se synchronním nahráváním šestnácti mechanických klavírů-pianol a naznačila mu svou představu ochrany vysílaných rádiových signálů. Intuice ji nezklamala. Antheilova muzikantská zkušenost se synchronním nahráváním se k realizaci nápadu hodila ideálně.
Netrvalo dlouho a systém, kdy se vysílač i přijímač synchronně přelaďují na další a další frekvence a nepřátelům prakticky znemožňují odposlouchávání a rozluštění přenášených informací, byl na světě. Bez znalosti klíče vydávaly případné odposlechové přijímače pouze nepravidelné nic neříkající tóny. Takzvaný FHSS systém, který měl původně sloužit k neodposlouchávatelnému navádění torpéd, má dodnes široké využití v počítačových technologiích, satelitní navigaci i sítích mobilních telefonů.
------------------------
Friedrich Mandl (narozen 9. února 1900 ve Vídni, zemřel 8. září 1977 ve Vídni) byl předsedou "Hirtenberger Patronen-Fabrik", přední rakouské zbrojní firmy kterou založil jeho otec, Alexander Mandl.
Mandl byl prominentní fašista, ale spíše spojován s Austrofašismem italské odnože než s nacismem. Jako blízký přítel Prince Ernsta Rüdigera Starhemberga, který byl vůdcem a velitelem rakouské fašistické soukromé armády (" Heimwehr "), tuto armádu vybavil zbraněmi a střelivem.
Až do roku 1940 se Mandl snažil navázat kontakt se Hermann Göringem, aby mohli dodávat Německu zbraně.
Mandl se později odstěhoval do Brazílie a poté do Argentiny, kde získal občanství a znovu se oženil. V Argentině působil jako poradce Juana Peróna (obdivovatel B.Mussoliniho) a pokusil se o novou roli jako filmový producent. Založil novou leteckou výrobní firmu "Industria y Metalúrgica Plastica Argentina". Mandl se stal předním členem společenských kruhů Argentiny. Získal domy v Mar del Plata, hrad v Córdobě a Petit Hotel v Buenos Aires. Po válce se vrátil do Rakouska.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------