20.12.2011 - Nicolas
Dobrý den Čermákovi,
tady je Nicolas, zdravím Vás po dvou dnech z Berouna. Moji noví majitelé jsou docela dobří, už jsem si je stihl omotat kolem prstu. Zkoušeli na mě leccos, ale já jsem se nedal.
Tak například, že prý budu spát v kleci – pche – hned, co mě tam zavřeli, jsem začal dělat takový rachot, že moje nová panička dostala strach, že by nás prý mohli vystěhovat. Takže samozřejmě hned otevřela a já spokojeně napochodoval do postele. Tam mi tedy z donucení dali deku, já jsem se tam uvelebil a hned usnul. Páni, já byl tak unavený. Hned, co mě odvezli od vás, jsem zažíval nové a nové věci. Tak např. jsem jel docela dlouho autem. Panička sice nejprve chtěla dodržet předsevzetí, že bude sedět vepředu a já sám v zadu, ale začal jsem tak hrozně brečet (a nejsem na to nijak pyšný), že si po chvíli přesedla ke mně dozadu. Jela tam se mnou celou cestu až do nového domova a já spokojeně koukal z okna. Pak jsem si ale řek, že jsem přece chlap a od tý doby jezdím vzadu v autě sám a jsem docela spokojený. Je to takový příjemně uspávací, takže jen co dostanu kšíry, tak se vzadu uvelebím a většinou celou cestu prospím.
Hned včera mě vzal páníček na pracovní schůzku. Tam jsem byl samozřejmě středem pozornosti, jak jsem měl v úmyslu. Všichni jen potvrzovali, co už dávno vím, že jsem krásný a úžasný pejsek. Po chvíli mě ty ódy na mou osobnost začali unavovat a jako poslušný hafan jsem se uvelebil pánovi pod židlí a zbytek schůzky jen pozoroval cvrkot. Chtěl jsem být hodný, aby pán věděl, že mě může s sebou všude vzít a že s tím nebude problém. Jen na mě zase zkoušel, že prý mě vezme do přenosný tašky, no chápete to? Začal jsem s sebou mrskat a všelijak dávat najevo, že v žádný tašce se nosit nenechám – nejsem přeci žádná slečinka. Takže po chvíli to páníček vzdal a šel se mnou jen v ruce a pak na vodítku J
V novém domově mám spoustu hraček a taky nový pelíšek. Ten, co jsem tam měl připravený, nebyl moc veliký a já se vešel jen tak tak. Takže poté, co jsem předvedl zkroucené polohy, se páníčkové vydali pelíšek vrátit a vyměnili ho za větší. Ten už je fajn, ale stejně ho využívám jen příležitostně. Lepší je samozřejmě ležet na gauči nebo v křesle, hlavně blízko paničky, tu jsem si moc oblíbil J
Představte si, že tu mají už nějaký 3 psy, ale jsou nějaký divný. Neštěkají, jen syčí a dokonce mají dovoleno lézt po stole a po skříni. Mně to zakázali a tak z toho nejsem moc moudrý. Nicméně jsem se po čase rozhodl, že bych si s nima teda začal hrát. Zkouším na ně vykopávat zadníma nožkama a všelijak je vyzývat ke hře, ale oni na to moc nedbají a pokud udělám rychlejší pohyb, tak hned utečou – srabi. Taky jsem je zkoušel naučit štěkat, ale to pak vždycky pán a panička hned okřikují, že prý je to fuj. No, je tu ještě spousta věcí, který budu muset prozkoumat, který mi zatím nejdou moc do hlavy.
Dneska ráno jsem dělal trochu fóry, když mi dali snídani, aby si nemysleli, že udělám všechno, jak chtějí oni. Panička zkoušela krmit i z ruky, tak jsem jako dělal, že chvíli jo a chvíli ne. Pak mi teda misku vzali, tak příště asi budu muset jíst, v tomhle je asi nedostanu L
Pak jsem dostal nějakou dobrotu, tu jsem si samosebou vzal, bylo to sušené kuřecí maso se sušeným jablkem – to byla ňamka. Chvilku jsem to žvýkal a pak jsem si řek, že si udělám zásoby na horší časy a chtěl si to zahrabat do pelíšku. Moc mi to ale nešlo, tak jsem to zbouchal celý.
Taky jsem se nové páníčky snažil pozlobit tím, že dlouho neudělám bobek. První noc jsem je vzbudil ve dvě ráno a dožadoval se venčení. Hned jsem venku bobek udělal, panička měla takovou radost, že ani nebrblala, že musela vstávat. Tu druhou noc jsem spal už líp a ven jsme šli až v pět. Zaslechl jsem, jak se páníčkové domlouvají, že od příště se bude chodit až v šest, až se stane, ale uvidíme, kdo bude mít poslední slovo J
Doufám, že se Vám moc nestýská, mám se tady dobře, jen kámoši mi ještě chybí. Ale chodíme dost ven a tak se tu určitě za chvíli s někým skamarádím. Zatím se bojím, tak na všechny štěkám – mám docela slušný soprán. Jinak jsem dost mazlený, což je fajn. Pořád si mě někdo všímá, takže si nestěžuju.
Mějte se moc fajn, já se určitě zase ozvu, jen co mi panička dovolí, abych zapnul počítač J