toto jsou soukromé stránky karlíka a jity

Toto jsou naše vzpomínky z naší "dovolené na dovolené", abych to vysvětlila : na dovolené na Novém Zélandě jsme ještě zaskočili na malý výletek na Cookovy ostrovy.
60) cook islnds
20.9.2011
Hola hola, po strašně dlouhé době jsme tu znova s nějakém a zážitkama. Už asi nestihnu dopsat všechny vzpomínky z návratu z jižního ostrova. Skončil jsem tam někde ve ¾ ostrova. Tak možná někdy třeba. Ale koho by to zajímalo když už je to minulost ….daleká minulost.
Mezitím jsme se přesunuli v čase a ukončili práci na sadu. Skoro skončila zimní práce a příprava stromů na další sezonu. Tak už jsme se rozhodli tu to ukončit nejakó pěknó tečkó. Po rozhodování vyhrál tip. Rarotonga ( Je to hlavní ostrov souostroví Cook Islands, sestávající z 15 ostrovů rozesetých v Pacifiku mezi Zélandem a Japonskem). My se vydali na největší z nich Rarotonga s hlavním městem tohoto souostroví Avarua. Pro informaci ostrov je sopečného původu hornatý celý porostlý džunglí obehnaný plážemi a korálovým barierovým útesem, má 67 km čtverečních, žije zde okolo 10 000 obyvatel. Silnice má 32 km odookola celého ostrova jeden prstenec, ještě jsou zde nejaké boční cesty. Široké a dlóhé tak 8 na 8km. Pro nás suchozemce a Evropany krásná exotika a v mysli to sluníčko a moooře krásně šimrá. V rámci ukončování našeho zélandského dobrodružství a nutnosti prodat nášeho velmi oblíbeného, a pro mne ještě víc, Kajáčka. Jelikož prodeje jsou každá víkend v Aucklandu dovolená vyšla na 6 dnů od soboty do soboty. Srandovní zjištění bylo, že budeme přelétat do dne včerejšího, budem vylétat v sobotu v podvečer a přiletíme ve stejný den, ale brzo ráno. V práci jsme skončili v pátek dopoledne. Místo smoukou Shirley přiravila malou svačinku pro všechny jako na rozloučení pro nás s prací a s lidmi. Moc krásné a milé. Tak jsme popapali oznámili, že definitvní rozloučení bude u nás v domečku za 14 dní. Naskočili jsme už do nachystanyho Kajáčka(pěkně jsem ho vyleštil a umyl i vywapkoval podvozek a motor, vyměnil jeden tlumič a rejdový kloub,vymyslel druhou baterii jen pro měnič napětí pro ledničku a počítač) Naložili jsme ještě Charliho( Karlíka) z Francie spolupracovník z druhé skupiny, chtěl svést do Aucklandu.Rozloučili se tradá za dovolenou a začátkem mistrovství v ragby. Cesta do předměstí Aucklandu uběhla rychle, jen 15 km před cílem se nějak zadrhla dálnice,tak jsem to zkoušel objet, ale stejně jsme nestihli příjezd kánoí s národnostmi účastníků mistrovství světa v ragby. Našli na poslední chvíli místo na zaparkování a přešli do přístavu, kde se měl konat program s velkoplošnéma televizama před zahájením na stadioně prvního zápasu Nový Zélend vs Tonga. Lidí dosti všude. Bylo toho k vidění až moc. K hlavnímu pódiu už jsme se nedostali, zahájení viděli tak napůl té televize a ohňostroj všude dokola v přístavu na budovách na Skytower (věž něco jako žižkovský vysílač v Praze). Potom jsme se skočili do auta přiobléct a pro židličky. Usadili se za poslední sedící na zemi a shlédli Haku (bojový tanec) zélanďanů a tongánců Sipu Tau. Boj to byl nevyrovnaný, zélanďanů je víc jak Tongánců a tak All Backs jsou profícia tongánci to myslím mají na půl úvazku. Tongánci bojovali srdnatě. Fandili jsme jim. Bohůžel prohráli, ale ne moc vysoko myslím 23 ku 7. Po zápase zpět do auta a spát. Ráno jedem na trh s autama a nabízet. Jita chtěla nabízet za mnohem nižší cenu než já, tak jsem ji nařknul, že mě chce ožebračit, že auto se dvěma kolama a surfem jen za 3500 dolarů to bych všem za tak nízkou cenuu já utrhl ruky. No spaní bylo fajn a ráno jsme se chystali na trh. Pobíhali kolem nás sportovci ranní ptáčata a mezi nima jedni i s foťákem a Jita říká, bež za nima určitě shání auto. Vylezl jsem ven a borec se mě ptá esli toto parkoviště je ten car market(auto trh) říkám, že by měl být přes cestu, ale pré tam nic není, já že je ještě brzo, ale že tam taky jedem, tak že si mohou prohlédnout naše auto. Vyvalili jsme na ně naše rozumy a zaujmuli jsme je, jsou to teprve nováčci 4 dny na ostrově tak ještě neví. Nakonec jsme je nějak ukecali a auto si vzali za 4500 k JItěné radosti, mé trochu míň. Sranda byla, že si auto vzali kvůli kolům a barvě a že je čisté. Ostatní technické vychytávky co jsem na borca valil, mu moc neutkvěly, bo není autoznalec. Ale my brzy po obědě měli prodané auto ani jsme se nedostali na trh. V ruce 1500 NZD a zbytek přeposláním z něměckéího účtu na český, protože nepochopitelně mají evropské banky limity na denní výběr nejaký nízký. Vypakovali jsme svoje věci poslední fotky a polibky se třetím autem mého života papaaaa Kajáčku, žij dobře pod novým majitelem ;-(.beeeeeeeee) a pěšky na autobus na letiště, kde už nás čeká zasloužená dovolená. O půl sedmé už sedíme v letadle a říkáme si, to byl, ale dlouhá a veleúspěšná sobota a před námi je hnedle další na znovaužívání. Letíme do tmy. Nic není vidět, až letiště na Rarotonze. Vystupujeme přímo na letištní plochu, nabíháme do dutyfree obchodu. Kupujem 2l Jim beam whisky za 30 NZD což je sranda a Jita říká, že kdo to vypije, tak ji ujišťuju, že za ty prachy určitě já. Necháváme se odvézt do ubytka ze severního pobřeží na jihozápadní. Vybíháme na pláž za svitu měsíce. Je docela jasno. Zkouším vodu je chladivá. No zatím je to tu krásné :-). Zpátky do domečku a usínáme je opět sobota 10 září. Máme malinké domeček s ložnicí a koupelkou se sprchou a ledničkou.
Ranní brzké vstávání, abychom chytli autobus do města. Mají tam sobotní trh a vyřídit řidičák pro Karla abychom mohli půjčit motocykl nebo skůtr. Do města v půl osmé. Řidič v havajské košili s černýma brélama bere 8 dolarů a už se vezem. Vyskakujem u tržiště, procházíme si a kupujeme zeleni a nějaké jídlo. Koukáme co kde zajímavého. Trh projitý rychle, tak kde mají tu policejní stanici? Nacházím po optání paní na ulici. Jita vypisuje žádost platím, nechám se vyblejsknout a mám místní řidičák na motorku a auto do příštího roku :-). Tak do vyhlédnuté půjčovny….,ale copak to? Nemají to co jsme si vyhlédli, jen samé skůtry. Toš co teď zkouším se optat ještě jednou ,tak že jo,ale jiné stanoviště. Platíme na 5 dní 100 dolarů a jsme krátkodobými majiteli další motorky. Suzuki GN 125H. Malé čopřík, jede max 70. Už je za dobu svého ježdení zdechlé, bo se tu může enem 50 za hodinu nebo bez helmy 40. Maximální rychlost je tu 50 i pro auta. Ták a včil možem kam chcem. Počasí se mění na deštivo tak ujíždíme ve směru hodinových ručiček poznávat ostrov. Ještě nejaké nákupy po cestě a kochačka 40km/hod. Chachááá to je sranda. Za 45 minut jsme dokola kolem. Koukáme na výhledy na Pacifik, pláže, ostrůvky, hory. Jedem na ubytko a tam válet na pláž. Celý ostrov je obehnaný prstencem útesu na který doráží vlny a pak laguna až k pláži, ve které je asi tak od 20 cm až 2 m hloubka a v ní rozesety kameny, malé útesy na nich narostlé korály a vše možné a ryby plavající všude kolem a ozobávající tyto korály a pod vodou to zní jako v míchačce na beton. Proto se do vody nedá jít jen tak, bosá noha na to není stavěná. Botičky nebo jen plavat, ale někde je moc málo vody. Kokosáky padají z palem a dá se jen zvednout oloupat a rozlousknout. Bez nástroje to jde složitě, ale dá se a čerstvé mléko a kokos. Další dny podle počasí, bo se mraky honili a mezitím svítilo sluníčko jsme stihli několik východu a západů slunce, několik duh, opálenin trošku spálenin, plavání šnorchlování, kajakování, jízdě na koni a přechod ostrova napříč, motocyglování za 5 dnu 300 km, dobrý ne. Nakupování a procházení obchůdků a hledání něčeho zajímavého. Na poslední noc jsme si zašli na představení ke se předváděl místní tanec, otvírání kokosáku zubama, místní jídlo. A konec a návrat na zéland a do Te puke a příprava na návrat domů.
 

všechny fotky jsou na:
http://tatrosaci.rajce.idnes.cz/
koukněte :-)