asie
Asie je svou rozlohou 44 603 853 km² největší, s téměř 4 miliardami obyvatel nejlidnatější a zhruba od přelomu tisíciletí rovněž nejhustěji osídlený světadíl, který tvoří součást kontinentu zvaného Eurasie, popř. Eurafrasie. Rozkládá se především na východní a severní polokouli. Pokrývá 8,6 % povrchu Země (29,9 % souše) a její obyvatelstvo představuje 60 % světové populace. Během 20. století se počet lidí žijících v Asii téměř zčtyřnásobil.
Asijské geografické rekordy
Mnohé asijské geografické rekordy jsou současně světovými rekordy.
- Nejvyšší hora: Mount Everest – 8850 m (Nepál, Čína, Himálaj) je současně nejvyšší horou světa
- Nejvyšší činná sopka: Ključevskaja – 4750 m (Rusko, Kamčatka)
- Nejnižší bod: hladina Mrtvého moře – 400 m pod úrovní světového oceánu (Izrael, Jordánsko)
- Nejhlubší kryptodeprese: Bajkal – dno -1186,5 m pod úrovní hladiny oceánu (Rusko) je současně nejhlubší kryptodepresí na světě
- Nejdelší řeka: Chang Jiang – 6379 km (Čína) je 3. nejdelší řeka světa a s průtokem 31 900 m³/s 4. nejvodnatější tok této planety
- Největší ostrov: Kalimantan nebo také (Borneo) – 725 460 km² (3. největší ostrov světa)
- Největší poloostrov: Arabský poloostrov – 2 780 000 km²[1][2]
- Nejvzdálenější místo od moře: Džungarská pánev – 2650 km od Severního ledového i od Indického oceánu (Čína) je současně nejvnitrozemštejším bodem na světě
- Největší jezero: Kaspické moře – 371 000 km² (největší jezero na světě)
- Nejhlubší jezero: Bajkal – 1642 m (nejhlubší jezero na světě)
- Nejlidnatější stát: Čína – 1 348 083 800 obyvatel (nejlidnatější stát na světě)
- Největší stát: Rusko – 13 200 000 km² (asijská část; celé Rusko je největší stát světa)
Geologie
Asie vznikla spojením několika platforem. Sibiřská platforma byla v minulosti samostatným kontinentem, který se spojil s Baltikou, čímž vzniklo pohoří Ural. Čínská platforma se pospojovala z menších bloků (Severní Čína, Blok Jang-c' a Jižní Čína) a nakonec se spojila se Sibiří. V nejmladší době pak do Asie narazily dvě platformy, které se oddělily od někdejší Gondwany: Indická a Arabská.
[editovat]Sibiřské jednotky
Sibiřská (angarská) platforma představuje velký stabilní blok. Aldanský a anabarský štít obsahují horniny až 3,5 miliardy let staré. Člení se následovně:
- Předbajkalské jednotky
- Vrásová pásma bajkalského vrásnění (Bajkalské pohoří, Jenisejské pohoří)
- Depresní jednotky – syneklízy a okrajové prohyby (tunguzská a viljujská syneklíza, předsajansko-bajkalský prohyb)
[editovat]Čínské jednotky
Čínská platforma je rozdělena na vystupující masívy, mezi nimiž leží mladší jednotky. Obsahuje prekambrické štíty:
- Tarimský štít
- Severočínský štít
- Korejský štít
- Inšanský masiv (hřbet Vnitřního Mongolska)
- Středočínský blok
- Indočínský masiv
Čínská platforma také zahrnuje řadu plošin a poklesových pánví. Ty jsou pokryty paleozoickými, mezozoickými a kenozoickými sedimenty různého charakteru a mocnosti. Krystalické podloží leží místy ve větších hloubkách než 10 km.
- Pánev Ordos (kambrium až ordovik) obsahuje mimořádně mocné (až 7 km) platformně uložené spraše
- Pánev Chuang-che
- Pchjongjangská pánev
- Sečuánská (Rudá, Červená) pánev (synklinála vznikla koncem permu, 3 až 4 km mocné akumulace z průběhu celých druhohor)
- Nanningská pánev
- Wutchanská pánev
- Alašanská pánev
- Platformní sedimenty v Indočíně (perm, trias, jura, křída)
[editovat]Vodstvo
V Asii se nacházejí mnohé z nejdelších a nejvodnatějších veletoků na Zemi, mj. Čchang-ťiang (Dlouhá řeka, Evropanům známá též jako Jang-c'-ťiang),Chuang-che (Žlutá řeka), Ob, Jenisej, Lena, Amur, Mekong, Brahmaputra, Ganga, Indus, Eufrat a Tigris. Velké sibiřské řeky (Ob, Jenisej, Lena) odtékají doSeverního ledového oceánu, čínské a indočínské veletoky (Chuang-che, Čchang-ťiang a Mekong) míří na východ do Tichého oceánu, další směřují k jihu doIndického oceánu. Velké oblasti v nitru Asie jsou bezodtoké, tj. bez spojení se světovým oceánem. Řeky se buď ztrácejí v pouštích (např. Gobi, Taklamakan,Karakum, Kyzylkum), nebo končí ve více méně slaných jezerech, odkud se voda vypařuje (Balchaš, Aralské jezero, Kaspické moře). Z významných řek se to týká např. Amudarji, Syrdarji a Tarimu. Naopak nejhlubší jezero světa Bajkal (odkud voda odtéká řekou Angarou) je sladkovodní a odhaduje se, že obsahuje asi pětinu světových zásob sladké vody.
Regiony a státy
Název regionu[3] a území, s vlajkou |
Rozloha (km²) |
Počet obyvatel (odhad k 1. 7. 2002) |
Hustota osídlení (ob./km²) |
Hlavní město |
---|---|---|---|---|
Severní Asie: | ||||
Rusko[4] | 13 115 200 | 39 129 729 | 3,0 | Moskva |
Střední Asie: | ||||
Kazachstán[5] | 2 346 927 | 13 472 593 | 5,7 | Astana |
Kyrgyzstán | 198 500 | 4 822 166 | 24,3 | Biškek |
Tádžikistán | 143 100 | 6 719 567 | 47,0 | Dušanbe |
Turkmenistán | 488 100 | 4 688 963 | 9,6 | Ašchabad |
Uzbekistán | 447 400 | 25 563 441 | 57,1 | Taškent |
Východní Asie: | ||||
Čínská lidová republika[6] | 9 584 492 | 1 384 303 705 | 134,0 | Peking |
Čínská republika (Tchaj-wan)[7] | 35 980 | 22 548 009 | 626,7 | Tchaj-pej |
Hongkong (ČLR)[8] | 1 092 | 7 303 334 | 6 688,0 | Hongkong |
Japonsko | 377 835 | 126 974 628 | 336,1 | Tokio |
Jižní Korea | 98 480 | 48 324 000 | 490,7 | Soul |
Macao (ČLR)[9] | 25 | 461 833 | 18 473,3 | Macao |
Mongolsko | 1 565 000 | 2 694 432 | 1,7 | Ulánbátar |
Severní Korea | 120 540 | 22 224 195 | 184,4 | Pchjongjang |
Jihovýchodní Asie: | ||||
Brunej | 5 770 | 350 898 | 60,8 | Bandar Seri Begawan |
Filipíny | 300 000 | 84 525 639 | 281,8 | Manila |
Indonésie[10] | 1 419 588 | 227 026 560 | 159,9 | Jakarta |
Kambodža | 181 040 | 12 775 324 | 70,6 | Phnompenh |
Laos | 236 800 | 5 777 180 | 24,4 | Vientiane |
Malajsie | 329 750 | 22 662 365 | 68,7 | Kuala Lumpur |
Myanmar (Barma) | 678 500 | 42 238 224 | 62,3 | Naypyidaw[11] |
Singapur | 693 | 4 452 732 | 6 425,3 | Singapur |
Thajsko | 514 000 | 62 354 402 | 121,3 | Bangkok |
Vietnam | 329 560 | 81 098 416 | 246,1 | Hanoj |
Východní Timor[12] | 15 007 | 952 618 | 63,5 | Dili |
Jižní Asie: | ||||
Afghánistán | 647 500 | 27 755 775 | 42,9 | Kábul |
Bangladéš | 144 000 | 133 376 684 | 926,2 | Dháka |
Bhútán | 47 000 | 2 094 176 | 44,6 | Thimphu |
Indie[13] | 3 290 797 | 1 062 969 504 | 323,0 | Nové Dillí |
Írán | 1 648 000 | 66 622 704 | 40,4 | Teherán |
Maledivy | 300 | 320 165 | 1 067,2 | Male |
Nepál | 140 800 | 25 873 917 | 183,8 | Káthmándú |
Pákistán[14] | 795 423 | 149 732 510 | 188,2 | Islámábád |
Šrí Lanka | 65 610 | 19 576 783 | 298,4 | Kolamba |
Jihozápadní Asie: | ||||
Arménie[15] | 29 800 | 3 330 099 | 111,7 | Jerevan |
Ázerbájdžán[16] | 86 600 | 9 000 000 | 103,9 | Baku |
Bahrajn | 665 | 656 397 | 987,1 | Manáma |
Egypt[17] | 63 556 | 1 378 159 | 21,7 | Káhira |
Gruzie[18] | 69 700 | 4 630 841 | 66,4 | Tbilisi |
Irák | 437 072 | 24 001 816 | 54,9 | Bagdád |
Izrael | 20 770 | 6 029 529 | 290,3 | Jeruzalém |
Jemen | 527 970 | 18 701 257 | 35,4 | San'á |
Jordánsko | 92 300 | 5 307 470 | 57,5 | Ammán |
Katar | 11 437 | 793 341 | 69,4 | Dauhá |
Kuvajt | 17 820 | 2 111 561 | 118,5 | Kuvajt |
Kypr[19] | 9 250 | 775 927 | 83,9 | Nikósie |
Libanon | 10 400 | 3 677 780 | 353,6 | Bejrút |
Omán | 212 460 | 2 713 462 | 12,8 | Maskat |
Pásmo Gazy[20] | 363 | 1 203 591 | 3 315,7 | Gaza |
Saúdská Arábie | 1 960 582 | 23 513 330 | 12,0 | Rijád |
Spojené arabské emiráty | 82 880 | 2 445 989 | 29,5 | Abú Dhabí |
Sýrie | 185 180 | 17 155 814 | 92,6 | Damašek |
Turecko[21] | 756 768 | 57 855 068 | 76,5 | Ankara |
Západní břeh Jordánu[22] | 5 860 | 2 303 660 | 393,1 | Ramalláh |