Úsvit 7. kapitola
VII. ON SI PROSTĚ NEDÁ POKOJ
Alicin pohled:
Podívala jsem se na zdroj této vůně, byl to upír, o kterém jsem si myslela, že ho už nikdy neuvidím. Byl to Carl.
Co tady dělá? Na tuto otázku jsem hned nedostala odpověď, ale místo toho mě chytil pod krkem a zeptal se s nenávistí: „Kde je Jasper?“
Chtěla jsem mu odpovědět, ale v tom přišla Bella, chtěla jsem na ní křiknout, ať uteče, jenže to už ji držel pod krkem jiný upír.
„No tak, kde máš manžílka?“ ptal se znovu s ještě větší nenávistí.
„Odešel před čtyřmi lety, po tom, co jsi je napadl,“ odpověděla mu za mě Bella.
„A kde je?“
„To my nevíme,“ řekla jsem mu, on se na mě podíval a ještě zesílil stisk na mém krku.
„Tak to není pro tebe moc dobré, myslel jsem, že chceš svého manžílka před smrtí ještě jednou vidět, ale jak vidím, budu muset to udělat, jenom s přítomností tvé rodiny,“ řekl s neskrývanou radostí.
Tak tohle je vážně můj konec.
Jasperův pohled:
A je to tu zas, Lily se rozhodla jí nakupovat, je to už po druhé v tomto týdnu. Naštěstí jí nemusím půjčovat své auto, protože jsem jí koupil vlastní, vybrala si červené Porsche Turbo 911 Cabriolet. A Lucasovi jsme také pořídili Porsche Cayenn. Bylo sice zvláštní, že se nám všem líbí stejná značka auta, ale zároveň se nám všem líbí, jak jsme si podobní.
Lily se rozhodla, že ještě před nákupy půjde na menší lov, Lucas chtěl jít samozřejmě s ní, ale ona ho přemluvila, ať tu zůstane se mnou. Lucas sice z toho nebyl nijak nadšený, ale nechal ji jít. Lily totiž nebyla na lovu sama, byla buďto se mnou nebo s Lucasem. Oba jsme se o ni báli. Já jako její starší bratr a on jako starostlivý přítel.
Slíbila nám, že se do hodiny vrátí, a tak jsme trpělivě čekali. Ale něco mi říkalo, že Lily nebude v pořádku. Chtěl jsem už za ní jít, ale Lucas mě zastavil.
„Jazzi, slíbili jsme ji, že to necháme na ní,“ v tomhle měl pravdu, ale můj bratrský instinkt mi říkal, ať na nic nečekám a běžím za ním. Neposlechl jsem ho a tak mě tedy čekaly pěkné následky.
Čekali jsme asi hodinu, ale Lily se pořád neukazovala, nechali jsme to být, ale když se už tři hodiny neukazovala, tak jsme se ji chystali jít už hledat. Když v tom přiběhla celá vyděšená.
„Lily, co se stalo?“ Zeptal jsem se opatrně.
„Potkala jsem v lese Carla, uviděl mě, jak lovím a také uviděl mou podobu s tebou, Jazzi, poštval proti mně svoje dva upíry a ti mě chytili, chtěl mě zabít. Řekla jsem mu, že jestli mi ublíží, tak mě ty a Lucas pomstíte. To ho evidentně nadchlo, protože chtěl ještě pomocí mě získat Lucase zpátky. Měl tam také s sebou tři upíry, vegetariány.“ To ve mně hrklo. To můžou být třeba i Cullenovi.
„Lily, jak vypadali?“ zeptal jsem se napjatě.
„Byli to dvě dívky a jeden chlapec. Ten chlapec vypadal na sedmnáct maximálně osmnáct, měl bronzové vlasy. Jedna dívka byla brunetka a vypadala, že toho chlapce miluje. A ta druhá byla velice drobná, menší než já a měla černé rozčepýřené vlasy,“ řekla jedním dechem. To snad ne, Carl má mou malou Alici, Bellu a Edwarda. To se nesmělo stát, nesmí se jim nic stát, jinak si to budu do konce své věčnosti vyčítat.
„Půjdeme je zachránit,“ řekl Lucas. V tuhle chvíli jsem byl strašně rád, že tu jsou.
Alicin pohled:
Jen jsem čekala, až mi Carl utrhne hlavu, ale nic se nedělo. Podívala jsem se a uviděla jsem Edwarda, kterého držel pod krkem další upír.
„Ale, ale, přišel další host na naše soukromé představení. Ale ty asi nevíš, chlapče, kde je Jasper?“
„Vím kde je,“ tak tahle odpověď mě překvapila, mě tvrdil, že neví, kde je Jasper.
„No a kde tedy je, rychle mi odpověz nebo tvá ženuška už nebude mezi námi.“
„Je v Texasu,“ vzdychl Edward poraženě. Viděla jsem na něm, že své odpovědi lituje, protože nechtěl zradit svého bratra a mou lásku, ale také nechtěl přijít o Bellu. Naprosto jsem ho chápala, ale zároveň jsem nebyla moc ráda, že mu to řekl a dal v šanc Jasperův život.
Tak dobře vypravíme se za ním,“ řekl radostně a pustil mě. Vyšli jsme z domu a jeho upíři kolem mě, Belly a Edwarda udělali kruh. Rozběhli jsme se, směr: Texas.
Cesta nám netrvala nijak dlouho, takže než jsme se nadáli, jsme dorazili do Texasu. Ani nevím proč, ale cítila jsem, že se ani nebojím, možná to bylo tím, že konečně uvidím svou lásku.
Byli jsme pořád blíž a blíž k Jasperově novému domovu, když jsme zahlídli nějakou upírku, jak saje krev z laně. Rychle vzhlédla a já jsem uviděla tvář, kterou jsem viděla poprvé před dvěma roky. Byla to Jasperova sestra. Carl rozkázal dvěma svým vojákům, aby ji přivedli. Sice se bránila, ale nebylo jí to moc platný.
„Ale podívejme, koho tu máme, ty jsi mi nějaká povědomá. Nejsi ty náhodou sestra Jaspera,“ viděla jsem, jak jí po tváři přeběhl strach. Užuž ji chytal za hlavu a chtěl jí zničit, jenže ona řekla něco, co ho donutilo přestat.
„Jestli tohle uděláš, můj bratr a Lucas mě pomstí,“ řekla nenávistně.
„Takže ty jsi družka mého Lucase, možná si tě chvíli ještě nechám,“ chtěl poručit těm upírů, co ji drželi, aby ji přivedli sem k nám, jenže jen se pohnuli. Ti upíři odletěli a ona vzala nohy na ramena a utekla.
V tom jsem dostala vizi. Byla jsem tam já, Jasper, Bella, Edward, Lily a Lucas, jak stojíme tady na tom místě a koukáme na hořící oheň.
Carl byl velice naštvaný na ty upíry a vlastnoručně je zničil. Chtěl už vyrazit dál, jenže najednou se náš kruh zastavil. Ti upíři nechtěli jít dál. Carl se na ně nechápavě díval, když se ozval něčí hlas.
„Už jednou jsem ti říkal, ať se mě nesnažíš dostat zpátky,“ všichni jsme se podívali za původcem toho hlasu. Byl to upír, asi o dva centimetry větší než Jasper, který byl hned vedle něj. Domyslela jsem si, že to je Lucas, protože držel za ruku Lily.
„Ty jeden zrádce, tak já jsem ti dal nesmrtelný život a ty se pak pakuješ s naším největším nepřítelem!“ vyjel na Lucase Carl.
„Já jsem se s ním přátelil už tenkrát před tím, než jsem tě opustil. Jasper mi totiž zachránil život a od té doby jsem ho chránil před tvým darem. A já jsem taky pomohl vyhrát ten těžký boj, poštval jsem ty upíry proti sobě a taky jsem mu pomohl zničit tvou družku,“ usmál se na něj. To už Carlovi tak trochu ruply nervy a vrhl se na ně, jenže se k nim nepřiblížil ani na pět metrů, protože se odrazil od nějaké neviditelné stěny. Carl spadl na zem, Jasper toho využil a vzal ho jednou rukou pod krkem a druhou mu spoutal jeho ruce za zády.
Carlovi upíři se už mezitím ničili navzájem. Lucas mezitím s Jasperem zabili Carla, ani jsem nemrkla okem a všichni jsme byli volní a věznitelé mrtví. Potom jsme už jen chvilku mlčky pozorovali oheň a čekali, než zhasne úplně.
Jasperův pohled:
Rychle jsme se rozběhli tím směrem, kterým nás Lily vedla. Blížili jsme se a já jsem uviděl kouř, jak stoupá k nebesům. Hrklo ve mně, snad už je už nezničil. Zrychlili jsme a už jsme skoro byli u místa, odkud Lily utekla.
Uviděl jsem Bellu s Edwardem a pak jsem uviděl ji. Mého malého andílka, který byl naštěstí v pořádku. Díky bohu. Lucas mi naznačil, že půjde první, přikývl jsem mu na to a rozešli jsme se. Mezitím ovládl ještě Carlovi upíry a ti se zastavili.
„Už jednou jsem ti říkal, ať se mě nesnažíš dostat zpátky,“ řekl Lucas a vyšli jsme ze stínu stromů. Všichni se na nás otočili. Koukal jsem se svému andělovi do očí a ona zase do mých. Carl také na nás koukal a dost vykuleně. Když se vzpamatoval, začal na Lucase řvát.
„Ty jeden zrádce, tak já jsem ti dal nesmrtelný život a ty se pak pakuješ s naším největším nepřítelem!“ Lucas jen pozvedl jedno obočí a odpověděl mu.
„Já jsem se s ním přátelil už tenkrát před tím, než jsem tě opustil. Jasper mi totiž zachránil život a od té doby jsem ho chránil před tvým darem. A já jsem taky pomohl vyhrát ten těžký boj, poštval jsem ty upíry proti sobě a taky jsem mu pomohl zničit tvou družku,“ pousmál jsem se. Když jsem viděl Carla pěkně vytočeného. Vrhl se na nás, jenže se k nám nedostal. Lily vytvořila štít a on do něj narazil. Toho jsem využil já. Chytil jsem Carla jednou rukou pod krkem a druhou jsem mu uvěznil ruce za zády. Lucas už mezitím poštval novorozené mezi sebou proti sobě a já společně s Lucasem jsme zničili Carla a pěkně jsme si to oba vychutnávali. Potom už jsme jen mlčky pozorovali plameny, jak olizují a ničí jejich těla.
Alicin pohled:
Oheň sice stále hořel, ale my jsme se už vydali na cestu do Jasperova domu. Běželi jsme po párech, já jsem samozřejmě běžela se svou láskou, užívala jsem si tuto chvíli, chvilkami mě i držel za ruku a to jsem si užívala dvojnásob. Konečně jsem se cítila úplná.
Doběhli jsme jeho nynějšímu domovu. Ten dům vypadal velice staře a chatrně, ale bylo na něm něco divného. Až teď jsem si všimla, že má novější okna. Byla zachovaná vnější struktura.
Ve vnitř to vypadalo úplně jinak. Dům byl velice moderně vybaven. Stěny byly sádrokartonové a původní trámy tam byly také vidět. Působilo to na mě uklidňujícím dojmem. Byla jsem klidná a to až nepřirozeně. Nepochybuji, že v tom má prsty i Jasperův dar. Jazz nám pokynul, ať se posadíme. Já, Bella a Edward jsme si sedli na gauč a Lucas si sedl do křesla a na jeho opěrku si sedla Lily, Jasper se opřel o to křeslo a díval se na mě.
V jeho pohledu bylo strašně moc pocitů, lítost, kterou jsem vůbec nechápala, bolest, která nebyla tak zřetelná, ale šla tam zahlédnout, a potom tam byla láska, které tam bylo nejvíce, další pocity jsem nerozluštila.
Až teď jsem si všimla, že tu je trapné ticho. Jasper si to také uvědomil a hned nás začal představovat.
„Bello, Edwarde, Alice,“ moje jméno řekl s takovou láskou, že to ani nebylo možné, „dovolte mi, abych vám představil svou sestru Lilian a jejího druha Lucase.“
Ti jmenovaní se zvedli a potřásli si s námi rukama. Jasper ještě představil nás jeho rodině, i když si osobně myslím, že to ani moc nebylo potřeba
Jasperův pohled:
Už se nám nechtělo čekat, až oheň uhasne a tak jsme se rozběhli do mého nového domova. Běželi jsme po párech, já jsem tedy mohl být své malé Alici o něco blíže. Užíval jsem si tohoto setkání, měl jsem také pořád nutkání ji chytit za ruku. Chvílemi jsem tomu nutkání podlehl a chytil ji za její drobnou ručku. Cítil jsem z ní čiré štěstí, když jsem to udělal. Potom jsem si ale uvědomil, že jí dávám naději na to, že se k nim někdy vrátím. Proto jsem se od ní zase odtáhl, ale když jsem to udělal, cítil jsem z ní smutek. A ten se nedal vydržet, proto jsem jí zase za její ručku vzal. To se opakovalo asi dvakrát za cestu, potom už jsem se nedokázal ovládnout a držel jsem jí už zbytek cesty.
Přiběhli jsme k domu, Alice, Bella a Edward si náš dům pečlivě prohlíželi, nezdálo se moc, že by se jim líbil, ale když jsme byli vevnitř, překvapilo je, jaké to tam bylo. Ucítil jsem z nich nervozitu. Poslal jsem na ně emoce klidu a pohody. Pokynul jsem jim, ať se posadí. Alice, Bella a Edward obsadili gauč, na nás zbýval už jen jedno křeslo a tak jsme to vyřešili následovně.
Lucas si sednul do křesla a Lily na jeho opěrku, já jsem se o to křeslo opřel lokty. Podíval jsem se své lásce do očí. Když jsem se jí tam díval, pocítil jsem v tu chvíli vlastní pocity, byla to lítost, která vycházela z toho, že jsem jí znovu zatáhl do nebezpečí, bolest, kterou jsem cítil i z ní, a hlavně lásku, kterou jsem už dlouho necítil.
Až po chvilce jsme si oba uvědomili, že tu je trapné ticho. A tak jsem se ujal slova, abych to ticho přerušil.
„Bello, Edwarde, Alice, dovolte mi, abych vám představil svou sestru Lilian a jejího druha Lucase,“ představil jsem jim svou stávající rodinu. Lily a Lucas se zvedli a potřásli si s nimi rukama.
Alicin a Jasperův pohled:
Tak je to tu, znovu jsme se setkali, ale jak to bude dál, půjdou s námi, nebo tu zůstanou, nebo půjde s námi jen Jasper, nebo tu mám s ním zůstat? Variant je spousta, ale která se uskuteční, to je asi ve hvězdách. Jsou tu a hlavně je tu ona. Nechápu, jak jsem to mohl bez ní vydržet, jenže jak to bude dál? Budou chtít, abych šel s nimi, nebo budou chtít tu s námi chvíli zůstat? Odpověď na tuto otázku snad už brzy dostanu.